Zredukovat počet úřednických míst a výrazně osekat výdaje plánuje 1. místopředseda ODS a předseda centrálního volebního štábu koalice SPOLU Zbyněk Stanjura v případě, že by jeho strana uspěla ve volbách. Politik, o němž se hovoří jako o kandidátovi koalice SPOLU na ministra financí, také varuje před vysokým zadlužením ČR, jako reálné vidí riziko státního krachu. V rozhovoru také vyloučil možnou povolební spolupráci s hnutím ANO a tvrdí, že rostoucí preference Babišova hnutí mohou způsobit, že by se potenciální partneři současného premiéra nemuseli do Poslanecké sněmovny vůbec dostat.

„Rozpočtový paskvil, Česko spěje ke krachu.” Tak komentoval předseda ODS Petr Fiala připravovaný státní rozpočet, který ministryně původně navrhovala se schodkem 390 miliard, posléze deficit resort snížil na 376,6 miliardy. Je na tom skutečně česká státní kasa tak zle, že by se občané měli obávat státního krachu?

Ano, je. Když si vezmeme jenom výsledky za loňský, letošní, příští rok a i plány ministryně Schillerové na další roky, tak se Česká republika zadlužuje příliš rychle. Za loňský rok jsme byli druzí nejhorší v EU. Horší už byl jen Kypr. Takže díky předchozímu hospodaření pravicových vlád byla dobrá základna, ze které jsme vycházeli, ale ta rychlost je příliš velká a pokud se to neotočí, tak se už za tři, čtyři roky může Česká republika dostat do stavu, kdy se zapne tak zvaná brzda, to znamená, že zadlužení bude 55 % HDP. Pak by vláda měla přinést návrh vyrovnaného státního rozpočtu, což prostě není realistické.

Vláda utrácí úplně nesmyslně. Když si porovnáme třeba výdaje z roku 2017, 2018 nebo i 2019, tak tato vláda na příští rok, který nebude covidový, krizový a ekonomika poroste, plánuje neuvěřitelné zvýšení o takřka 50 % výdajů.

Kde byste ty výdaje osekali?

Problém je nyní na výdajové stránce. Dokonce v tom návrhu rozpočtu na příští rok, jak zatím vypadá, jsou rekordní příjmy státního rozpočtu, vyšší než v roce 2019 před covidem. Musíme začít šetřit především na provozních výdajích, protože nárůst těch výdajů je celkově především na provozních výdajích.

Když si vezmeme jednu jednoduchou položku, která se jmenuje neinvestiční transfery podnikatelům, jinými slovy: neinvestiční dotace soukromým firmám, které mají investiční charakter na provoz, letos byly skoro 100 miliard. Podle mě by tam měla být nula, to je naprosto evidentní. Já od dubna jezdím a navštěvuji podnikatele. Mám těch návštěv za sebou skoro osm desítek. Kladu jim několik otázek a jedna z nich je, co očekávají od příští vlády. Nejčastější odpověď je: „Zrušte dotace, není to spravedlivé, velmi často je dostávají ti největší, kteří to nepotřebují a my malí se skládáme na dotace pro ty velké.” Za druhé – ostatní provozní výdaje státu – tam si myslíme, že jsme schopni ušetřit 80 až 100 miliard korun, protože stát nabobtnal. Ono to vypadá jako velké číslo, ale příští rok má být 1920 miliard výdajů a z toho zhruba 1700 miliard provozních výdajů. A když říkám, že ušetříme 80 miliard, tak je to méně než 5 %. Správná otázka je, jestli domácnost nebo firma, když musí, ušetří 5 %, zda je toho schopna. A poctivá odpověď je, že ano. Stát se přitom tváří, že není schopen ušetřit ani 5 % provozních výdajů.

Poslední dobou se vedou spory o státní zaměstnance. Ministryně financí a práce se přou o to, jestli valorizovat platy v sociálních službách, ČSSD chce, aby rostly také platy policistů a hasičů. Pokud byste vládli, byli byste pro zmrazení těchto platů?

Ne, myslím, že se směšují dva pojmy. Celkový objem na platy a potom platy jednotlivých zaměstnanců. Naším cílem je redukovat agendy, to znamená, aby úřady méně úřadovaly, měly méně formulářů a potvrzení, protože vláda nás neustále kontroluje, všechno o nás ví, ale všechno dokola to musíme pořád dávat. Tím automaticky ubudou úřednická místa. My říkáme, že ten minimální cíl je asi 13 % z těch 71 tisíc typických úředníků. To neznamená, že ti, kteří jsou kvalitní a odvádí opravdu dobré služby, že by jim plat nemohl růst, ale v této chvíli vidíme již několik let, jak se rozevírají nůžky mezi průměrným platem ve veřejné sféře a průměrnou mzdou v soukromé sféře. Není možné, že ti, kteří platí daně, že mají mnohem nižší mzdy než ve veřejné službě.

Ekonom Lukáš Kovanda řekl: „ODS loni na sklonku roku zvedla ruku pro takzvané zrušení superhrubé mzdy. Fakticky se zaměstnancům snížila daň ze mzdy. Mají více peněz v kapse. A část z nich je utratí. Což je ale tedy opět inflační.” Přiznáváte, že se na současné vysoké inflaci může podílet i opozice tím, že prosadila zrušení superhrubé mzdy?

Ne. U té inflace máte dvě věci – první jsou vnější vlivy, které neovlivní ani česká vláda, ani opozice. Je to třeba cena ropy, energií a strategických surovin. A jiná věc, a tady už to české vládě vyčítám, česká vláda nehospodaří rozumně, utrácí příliš mnoho peněz, a zvyšuje tím pádem inflační tlaky. My jsme chtěli, aby čisté mzdy byly vyšší, a to jsou, zejména pro střední třídu. Takřka celý provoz státu totiž platí střední třída. Ti, kteří nemají takové štěstí a mají nízké příjmy, vlastně žádné přímé daně neplatí. Ti nejbohatší si vždycky najdou cestu, jak optimalizovat své daňové závazky a celé to vlastně platí střední třída. Občané vědí mnohem lépe než kterákoliv vláda, zejména tato vláda, ale než kterákoliv, co s penězi udělat. Považuji to tedy za správný krok, věříme, že mají být nízké a jednoduché daně.

Odmítáte tedy to, že kvůli prohlasování superhrurbé mzdy by rostla inflace?

Já tam tu přímou souvislost doopravdy nevidím.

Jste jako koalice jednotní s TOP 09 a KDU-ČSL v otázce eura? Podnikli byste v příštích čtyřech letech nějaké kroky k jeho přijetí?

Jsme jednotní, máme společný volební program. Je úplně jasné, že v příštích čtyřech letech vůbec nebude otázka přijetí eura na stole. My v tom programu máme jinou věc. Chceme dát do pořádku veřejné finance. Ne proto, že existují nějaká Maastrichtská kritéria nebo fiskální kompakt, který říká, jak se vlády mohou, nebo nemohou zadlužovat. Je to v našem národním zájmu, tak chceme postupovat. Otázka přijetí eura nebude vůbec na stole. Správní politici se řídí tím, co mají ve svém volebním programu. A v něm máme, že dáme do pořádku veřejné finance, snížíme dluhy, protože tak nemůže Česká republika dále pokračovat. A na to se chceme soustředit.

Matěj Stropnický, kandidát za ČSSD do Poslanecké sněmovny, kritizoval opozici kvůli státnímu pivovaru Budvar. Pokud byste vy vládli, podnikli byste kroky, kterými byste privatizovali Budvar?

Je to úplně marginální věc. Myslím, že vést ve volební kampani vážnou debatu o Budvaru… Jsem si jistý, že kdyby tam nebyly ty spory o autorská práva a ochranné značky, tak by Budvar byl dávno privatizovaný. Nemám dostatek informací k tomu, v jakém stavu ty spory jsou, ale na tom nestojí uzdravení českých veřejných financí. Přijde mi to jako umělý problém, kterým se sociální demokraté snaží zakrýt to, že osm let vládli s Andrejem Babišem a to, do čeho Českou republiku zavedli.

Pokud by ta debata pokračovala a vy jste byli ve vládě, byli byste pro tu privatizaci?

Před chvílí jsem říkal: Nemám dostatek informací k tomu, abych řekl ano, nebo ne. Nicméně z logiky věci nevidím na první dobrou, proč by stát měl mít pivovar. Ale současně říkám, že tam jsou spory o tu ochrannou známku, takže tady bychom postupovali jednotně. Nemá cenu dělat ukvapené rozhodnutí, chtělo by to dobrou analýzu.

Finance, nebo doprava?

Na webu ODS se o vás píše jako o expertovi na dopravu, v minulosti jste působil jako ministr dopravy, ale hovoří se o vás jako o kandidátovi koalice SPOLU na ministra financí. Chtěl byste tedy po volbách usednout na resortu financí?

Chtěl bych, abychom vyhráli volby, chtěl bych, aby premiérem byl Petr Fiala. A to všechno ostatní je pak otázka na budoucího premiéra. Já na to vůbec nemyslím. Myslím na to, abychom za těch pět týdnů, kdy budou volby, uspěli. Abychom vyhráli, měli šanci sestavovat vládu a měli dobrého premiéra, kterým bezesporu bude Petr Fiala.

A pokud byste měl na výběr, zajímalo by vás ministerstvo financí, nebo dopravy?

Já si myslím, že to tak nesmí fungovat. Mělo by to fungovat tak, že premiér, předseda politické strany si vytváří svůj tým, hledá si spolupracovníky, případně je osloví s nějakou nabídkou a debatuje s nimi, jestli do něj nasednou, nebo ne. Není to tedy tak, že bych přišel a říkal: tohle chci, tohle nechci, tam bych chtěl být… Tak určitě nepřemýšlím.

Vy v ODS nemáte stanovenou stínovou vládu, přesto, máte interně nějak rozdělené případné zájemce o ministerské posty?

Ne. Logicky, každý z poslanců, senátorů a výrazných politiků ODS se věnuje oblasti, ve které je profesně zdatný. A ty formální funkce typu stínových ministrů, to jsme prostě nestanovovali. Přišlo nám to zbytečné v okamžiku, kdy za prvé kandidujeme v koalici a za druhé jsme ty volby ještě nevyhráli. To znamená, ta debata, pokud nastane, bude příjemná debata a náš pan předseda si s ní poradí.

Hrozba pro ČR

Koncem srpna jste představili nový vizuál kampaně. Na plakátech označujete jako hrozbu pro ČR politiky Andreje Babiše, Vojtěcha Filipa a Tomia Okamuru. Nenahráváte tím té části společnosti v čele s premiérem Babišem, která říká, že je vaše kampaň založena na tématu “antibabiš”?

Za prvé, nemá pravdu, za druhé, ta představa, jak nám to věčně vyčítají komentátoři, že opozice je, aby chválila vládu… My, když jsme vládli, opozice nás kritizovala zleva zprava každý den, ve sněmovně nám nedali zadarmo jediné hlasování, jsme taky furt nebrečeli, že je to “antiODS” a že jsou zlí a nepodporují nás.

Současně musíme na tu hrozbu poukázat. Nejde tu o ty tři konkrétní politiky, ale o ty tři politické strany. Podle mě je to hrozba pro úspěšný rozvoj České republiky, kdyby se vytvořila koalice ANO, SPD a komunisté. Komunisté už vládu podporují čtyři roky a víte sám, že premiér Babiš odmítl jasnou odpověď na otázku, kterou dostal v těchto dnech, zda je připraven uzavřít koalici s SPD. Řekl vyhýbavě, že se koalice dělají až po volbách. Má to tedy určitě v hlavě, je to jedna z variant, o které bezesporu v hnutí ANO přemýšlejí. My na to chceme voliče upozornit dopředu, musím říct, že je to menší část naší kampaně. Mnohem víc času věnujeme pozitivní části kampaně, představujeme svůj program, jezdíme od začátku dubna, kdy to bylo možné, za voliči. Nejvíce vsázíme na kontaktní kampaň, to si myslím, že je největší část naší kampaně. Je to dobře, děláme to rádi. A to, že fňuká Andrej Babiš, že ho kritizujeme… On má proč fňukat, má za sebou katastrofické výsledky v oblasti covidu, jsme čtvrtí nejhorší na světě v počtu mrtvých, bohužel. A dnes znovu říká, že jsme “best in covid”. Já vůbec nechápu, jak si premiér může něco takového dovolit říct, jako by zapomněl na ty desítky tisíc mrtvých a zapomněl na ty rodiny.

ČSSD naopak upozorňuje jako na hrozbu to, že by po volbách mohla vzniknout koalice ANO a ODS. Odmítáte rezolutně to, že byste nevládli s ANO, i kdyby byl například místo Andreje Babiše premiérem Ivo Vondrák?

Pan Vondrák nikdy nebude kandidátem na premiéra za ANO, to za prvé. Za druhé, hnutí ANO bez Andreje Babiše není hnutí ANO, já tam vidím rovnítko. A za třetí, je úplně směšné od sociálních demokratů, kteří osm let vládnou s Andrejem Babišem a teď upozorňují na hrozbu, která neexistuje. My jsme přece po minulých volbách, kdybychom chtěli, mohli vytvořit dokonce dvojkoalici s hnutím ANO. Neudělali jsme to v roce 2017, neuděláme to v roce 2021. Od sociálních demokratů je to fakt směšné. Měli by si zamést před vlastním prahem. Asi desetkrát si stanovili podmínky, za jakých odejdou z vlády, všechny byly porušeny. A jak říkal Andrej Babiš: „Kam by šli?” Oni z té vlády neodejdou. Neodešli, do posledního dne se tam drží těch svých teplých ministerských křesel a tady říkají problém, který vlastně neexistuje.

Takže úplně jednoznačně: Ne, s hnutím ANO po volbách nevytvoříme vládu, stejně jako před čtyřmi roky. Nejlépe se to prokazuje skutky a my jsme je už prokázali.

Andrej Babiš už v polovině července zahájil intenzivní kontaktní kampaň, stejně jako před čtyřmi lety objíždí zemi s knihou, dělá autogramiádu a během měsíce až dvou podle průzkumů vyrostl o 6,5 %, zatímco opoziční koalice stagnují…

...My nestagnujeme, to se omlouvám. Pořád rosteme. Druhá koalice klesá, my rosteme. Možná v součtu je to stejné nebo podobné číslo, ale na to mám jednoduchou odpověď. Za prvé rozhodují volby, naším cílem je volby vyhrát, ne se zúčastnit. Uděláme pro to všechno. My jezdíme od května za mnohem menšího mediálního zájmu a Andrej Babiš vyjel o dva měsíce později, podepisuje knihu, kterou nenapsal, i když se tváří jako autor. Už to mi přijde legrační, ale budiž. On sám říká: „Já jsem si tu knihu přečetl padesátkrát, aby mě nenachytali.” Já si teda myslím, že autora knihy by nikdo nenachytal. Když ji člověk napíše, tak si ji nemusí pořád číst, aby si ji zapamatoval.

Druhá věc, která je podstatná. Z těch průzkumů je evidentní, že podpora hnutí ANO narostla, ale současně klesá podpora jeho potenciálních koaličních partnerů. A jestli voliči, kteří chtěli volit komunisty, se nakonec přikloní k hnutí ANO, což se rozhodně nedá vyloučit, nebo voliči ČSSD budou volit hnutí ANO, tak my tam voliče nemáme. Reálně je tam nemáme. Znamená to taky, že paradoxně v tom povolebním vyjednávání, jsou důležité dvě věci. Za prvé výsledek voleb, pokud možno je vyhrát, a druhá věc, na tom je naše ústava postavená, je většina v Poslanecké sněmovně. Může se tedy stát, že 3 % navíc pro Andreje Babiše budou znamenat, že se komunisté a socialisté dostanou mimo sněmovnu a ANO ztratí svého přirozeného koaličního partnera.