Blatný: Testování učitelů zvážíme, úplné zavření škol nebylo nutné, vláda zaspala
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
U žáků prvních a druhých tříd, kteří se od středy vrátí k prezenční výuce, ministerstvo zdravotnictví určitě nedoporučí plošné testování na koronavirus. V pořadu Otázky Václava Moravce v ČT to v neděli řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). U učitelů si to ale umí představit. Ministr zopakoval svoje páteční vyjádření, že úplné uzavření škol - tedy i tříd pro nejmenší děti - nepovažoval za nutné. A připustil, že vláda zaspala s testováním v domovech seniorů a ochranou nejzranitelnějších.
U malých dětí ministerstvo zdravotnictví testování doporučovat nebude, na středních, případně vysokých školách je podle Blatného situace odlišná. Situaci přirovnal k firmám, řada z nich podle něj také testování zavádí. O možném plošném testování učitelů jedná jeho resort s ministerstvem školství.
Problémem podle Blatného je, že antigenní testy musí provést osoba k tomu oprávněná, tedy lékař nebo zdravotní sestra. Pokud by tedy vláda nařídila, že by se učitelé museli testovat, zvýšilo by to mobilitu, uvedl Blatný. Chce, aby o věci bylo rozhodnuto do té doby, než se k prezenční výuce vrátí další ročníky. V návratu žáků prvních a druhých tříd nevidí v tomto ohledu problém, protože je možné je od sebe oddělit, aby se nepotkávali ani oni, ani učitelé.
Ministr Blatný zopakoval, že osobně nepovažoval úplné uzavření škol - tedy i tříd pro nejmenší děti - za nutné. Podle Blatného sice jsou studie, které tvrdí, že malé děti jsou přenašeči, ale tyto studie vznikly v zemích, které jsou nám demograficky i školským systémem odlišné. Proto je možné najít studie, které kompletní uzavření škol podporují a zároveň ty, které tvrdí opak. V názoru, že pro malé děti bylo zavření škol zbytečné, jej v diskusi podpořil i Tomáš Vymazal, přednosta anesteziologické kliniky motolské nemocnice. "Děti musí do škol, učitele bych testovala," řekla senátorka Dernerová.
Co se týče žáků, mohla by se podle senátorky udělat pilotní studie například ve třech krajích, zda je virová nálož u dětí vysoká. Šlo by ale podle ní o krajní případ, jinak by děti netestovala. S testováním žáků nesouhlasí ani docent Vymazal.
S částečným otevřením škol by podle nedělního vyjádření v televizi Prima počkal ještě týden bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula (za ANO), zároveň by jej doprovodil testováním žáků i učitelů. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka by se měli děti i pedagogové testovat každé pondělí pomocí antigenních testů.
V přístupu k sociálním zařízením vláda zaspala
Jak senátorka Dernerová, tak anesteziolog Vymazal zkritizovali vládu, že zaspala při testování v sociálních zařízeních a ochraně nejohroženějších skupin. S tím souhlasil i Blatný, zároveň ale dodává, že se s testováním v domovech seniorů se již začalo. "Máme za sebou první testování antigenními testy v domovech seniorů, kde je patrné, že v těchto rizikových skupinách je zhruba 20 % pozitivních. V běžné populaci jsou to zhruba čtyři procenta," řekl Blatný. Fakt, že nakažených byla celá pětina seniorů, ministra nepřekvapil. Očekával prý ještě větší číslo.
"Díky opakovanému testování se během tří sad testů dostaneme do situace, kdy budeme mít opakovaně protestovanou celou skupinu. Jakmile toto proběhne a budeme od sebe moci oddělit osoby, které jsou nakažené, tak bude klíčové testování už pouze u personálu," dodal Blatný. Antigenní testy jsou méně spolehlivé než laboratorní testy PCR, poskytují ale rychlejší výsledek a jsou levnější.
Ministr zdravotnictví zároveň navrhne sněmovně prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní. Nový protiepidemický systém PES s nouzovým stavem počítá při všech pěti úrovních. “Zatím můžeme mluvit o křehké stabilitě, ale bylo by velmi jednoduché bárku rozkolísat, aby se opět převrhla,” zhodnotil Blatný aktuální situaci. S prodloužením nouzového stavu o 30 dní souhlasí i senátorka Alena Dernerová.
Podle Blatného je nutné mít nouzový stav, aby mohla opatření systému PES fungovat. "Není vhodné lidi strašit, ale ani je nabádat k přílišné euforii. Proto tady ta tabulka bude zhruba do konce roku a mezitím budeme vědět, jaká je situace, jak se vyvíjí a jak na to reagovat. Je velmi nepravděpodobné, že bychom se do konce roku dostali do stupně 1," řekl Blatný. Na úroveň 3, kdy se začínají opatření o něco více uvolňovat, bychom se podle ministra mohli dostat nejdříve 30. listopadu. O tom, jak by se při této situaci opatření rozvolňovala jsme psali zde.
Cílem je proočkovanost populace 65 až 70 pct
Proočkovanost populace proti novému typu koronaviru by kvůli účinnosti měla dosáhnout 65 až 70 procent, řekl ministr Blatný. Česká republika má zájem o čtyři miliony dávek vakcíny proti onemocnění covid-19 od americké firmy Pfizer, což by vystačilo pro dva miliony lidí. První vakcíny by podle něj mohly do ČR dorazit v lednu či únoru, při optimistickém scénáři i před koncem letošního roku.