Představu českého premiéra Petra Fialy o pohodovém, velkolepém neformálním summitu lídrů Evropy ve strhujících kulisách Hradčan rozbil hned při příchodu po červeném koberci jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki. Ostře prohlásil, že masivní německé kompenzace vysokých cen energií ničí společný evropský trh.

Reagoval tak jen na pár dní starý návrh německé vlády kompenzovat lidem a firmám vysoké ceny energií 200 miliardami eur (5 biliony korun, což je částka jen o málo nižší než celý roční výkon české ekonomiky). Přepočteno do poměrů země, která má osmkrát méně obyvatel, by to znamenalo zaplatit na kompenzacích za drahé energie 625 miliard korun. To je skoro pětkrát víc, než plánuje Fialova vláda. Ta zatím ohlásila kompenzace za 130 miliard korun. Obrovské vládní dotace, které si celá řada zemí nemůže kvůli svým napjatým rozpočtům dovolit, výrazně zvýhodňují německé firmy. A křiví konkurenci na evropském trhu.

Zrovna Fialova vláda týdny se zastropováním cen pro domácnosti a hlavně pro firmy otálela ve vyhlížení celoevropského řešení. A pak přijdou Němci. Zájmy všech ostatních ignorují a oznámí, že nalijí obrovské kompenzace do své ekonomiky.

Už před pražským summitem se ostře ozvali italský eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni a Francouz Thierry Breton, který má v Komisi na starosti vnitřní trh. K přímé kritice Německa se na summitu osmělil i Petr Fiala. Nakonec on je tím, komu se Němci coby předsedajícímu Unii, hledajícímu celoevropské řešení, svou sólo akcí vysmáli nejvíc.

Zrovna Německo je přitom zemí, které brání kroku, jenž by velmi výrazně srazil ceny elektřiny. Tím je zastropování cen plynu pro výrobu elektřiny. Jako to už nějakou dobu praktikují Španělsko a Portugalsko, a mají i díky tomu výrazně nižší ceny elektřiny než jiné země v Evropě. Německo ale tento krok blokuje, protože je víc než jiné země závislé na výrobě elektřiny z plynu a přišlo by mu to draho.

Kancléř Olaf Scholz z Prahy odjížděl s tím, že na svém masivní kompenzačním balíčku trvá. Prahu prý vzal jako příležitost ho svým kolegům premiérům a prezidentům vysvětlil. Zároveň vyjádřil skepsi vůči společnému evropskému řešení. „Nejsem si jistý, zda bude společné evropské řešení. Ale nadále o tom diskutujeme,“ prohlásil kancléř na rozloučenou s Prahou. Kdyby to řekl Morawiecki, už by se strhla kritika, že rozbíjí jednotnou Evropu.

Energetika je ale přesně tím příkladem, na němž vidíme, jak moc ji svými sólo akcemi rozbili a rozbíjejí Němci. Oni se bez konzultace s kýmkoliv dalším rozhodli, že se zbaví svých stabilních zdrojů elektřiny z jádra a uhlí a nahradí je ruským plynem. Oni jsou tou zemí, která nejvíc přispívá k tomu, že v Evropě už před ruskou invazí na Ukrajinu nabídka výroby elektřiny ze stabilních zdrojů převyšovala poptávku. Proto ceny prudce rostly už od loňského podzimu. Německo je zemí, která má svoji energetiku nejvíc nestabilní a závislou na dovozu a vývozu. Když v Severním moři masivně fouká, potřebuje své obří přebytky někomu poslat, aby mu nezkolabovala síť. Když naopak nefouká, musí masivně nakupovat, a všem v okolí zvedá ceny. Svým chováním a rozhodnutími, jež s nikým dalším nekonzultovali, zvedají Němci ceny elektřiny v celé Evropě.

Protože jde o největší ekonomiku a nejdůležitějšího politického hráče, všichni kolem toho jen mlčky našlapovali. Teď, když Berlín situaci dál hrotí masivními kompenzacemi, je už zjevné, že je třeba mluvit s nimi o jejich podílu na energetické krizi otevřeně a na rovinu. Jako to v Praze odstartoval na nejvyšší úrovni polský premiér.

Argument, že my si otevřenost nemůžeme dovolit, protože jsme na Německu v energetice a celkově ekonomice příliš závislí, není tak triviální. Ta závislost je vzájemná. Proto je potřeba se bavit na rovinu a nenašlapovat kolem Berlína submisivně a ustrašeně.

Týdeník Echo spolu s Knihovnou Václava Havla pořádá v úterý 11. října 2022 od 19 hodin veřejný salon právě na vysoce aktuální téma: Jak přispělo Německo k prudkému růstu cen energií? A co s tím dělat? Hosty budou mimo jiné europoslanec Alexandr Vondra, který se tématu dlouhodobě věnuje a patří k těm, který o tom s Němci otevřeně mluví, a bývalý zástupce českého velvyslance v Berlíně Jan Sechter.