Šance na vrácení klenotů do ČR je prý nepatrná. Ve Vídni nejsou jako v Praze pod zámkem
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Šance, že by Rakousko vrátilo Česku na základě iniciativy senátora Iva Valenty část korunovačních klenotů, je podle předního rakouského historika Karla Vocelky velmi malá. Profesor Vídeňské univerzity to v pátek řekl v rozhovoru poskytnutém listu Wiener Zeitung (WZ). Zároveň upozornil, že by v případě návratu žezlo, jablko a kurfiřtský plášť nebyly v Praze na rozdíl od Vídně nejspíš vystavené pro veřejnost. Oficiální žádost o vrácení klenotů podle WZ Rakousko zatím nedostalo.
Vocelka považuje šanci, že by Rakousko Česku část českých korunovačních klenotů vydalo za "nepatrnou". "Měli bychom ty věci nechat tam, kde jsou. Je tam o ně dobře postaráno," řekl historik, který se specializuje na dějiny habsburské monarchie.
Zároveň upozornil, že by v případě návratu vzácných předmětů do Prahy, neměli lidé nejspíš možnost vidět. Ve Vídni jsou české insignie běžně vystavované v klenotnici Hofburgu, nyní jsou součástí výstavy Privilegium Maius a jeho dějiny ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu. V Praze jsou ale svatováclavská koruna a další klenoty "dobře uzamčené" a ukazují se jen při zvláštních příležitostech, upozornil Vocelka.
"Pokud Čechům na jejich národních symbolech tak záleží, měli by je zpřístupnit," řekl s tím, že se na klenoty sám byl v české metropoli jednou podívat a "fronta čekajících se táhla po celých Hradčanech až dolů ke stanici metra".
Nízké národní sebevědomí Čechů nebo nevyrovnané účty s Rakušany z dob mocnářství hrají ve výzvě senátora Valenty podle historika Vídeňské univerzity spíše jen podprahovou roli. Podle něj jde senátorovi spíše o to, "upozornit sám na sebe". "Akce může oslovit národní cítění obyvatel," připustil nicméně Vocelka.
Původní žezlo a královské jablko bylo z Prahy do Vídně odvezeno spolu se svatováclavskou korunou v roce 1637 kvůli obavám z útoku Švédů. Zatímco koruna se roku 1791 vrátila do Čech, zlaté jablko a stříbrné pozlacené žezlo už ve vídeňské císařské klenotnici zůstaly. Svým jednoduchým tvarem a absencí drahých kamenů totiž nesplňovaly rostoucí nároky na reprezentaci, proto byly nahrazeny honosnějšími renesančními protějšky, které nechal v 16. století zhotovit pravděpodobně král Ferdinand I., uvádí web věnovaný českým korunovačním klenotům.
Senátor Valenta se v záležitosti vrácení klenotů obrátil dopisem na prezidenta Miloše Zemana. Podle listu Wiener Zeitung ale Rakousko žádnou oficiální žádost o vydání klenotů nedostalo. Přání dostat zpět do Česka vzácné předměty je "osobní iniciativou senátora Valenty," uvedlo na dotaz vídeňského listu české velvyslanectví v Rakousku.