Poslanci americké opoziční Demokratické strany v dolní komoře Kongresu prosadili zákon, který má obnovit financování části federálních ministerstev zasažených rozpočtovou krizí. Potřebné schválení zákona v Senátu, který ovládají republikáni stojící za prezidentem Donaldem Trumpem, je podle všeobecného mínění prakticky vyloučeno. Odhadovaných 800 000 amerických státních úředníků v pátek poprvé po vypuknutí rozpočtové krize nedostalo pravidelnou výplatu. 

Norma má spíš zvýšit tlak na Bílý dům a zvýraznit jeho údajnou odpovědnost za krizi. Trump prohlásil, že vyhlášení stavu nouze, který by krizi řešil, nehodlá uspěchat.

Zákon o financování ministerstva vnitra a federální Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) prošel poměrem hlasů 240 ku 179. Demokraté mají ve Sněmovně reprezentantů 235 křesel, takže jejich návrh podpořilo pět republikánů. Slabá podpora vládní strany je pro demokraty zklamáním, očekávalo se, že ruku jich zvedne možná až pětadvacet.

Šéf Senátu Mitch McConnell reagoval prohlášením, že předložení návrhu v horní kongresové komoře nepřipustí. Nemá podle něj smysl hlasovat o zákonu, který prezident stejně nepodepíše.

Trump podmiňuje otevření finančních toků pro vládu schválením svého návrhu na stavbu hraničního plotu za 5,7 miliardy dolarů (bezmála 130 miliard Kč). Demokraté podobný projekt označují za zbytečný, neúčinný a nemorální. Financování části vládních úřadů se zastavilo 22. prosince a trvá už tři týdny.

Trump prohlásil, že i když by to bylo snadné, prozatím v zemi nevyhlásí stav nouze, který by mu umožnil uvolnit finance na plot bez souhlasu zákonodárců. Raději prý vyčká, až začne jednat Kongres. „Neudělám to nijak rychle, je to něco, co by mohl dokázat Kongres,“ řekl o řešení krizového stavu při setkání se zástupci místních samospráv a bezpečnostních sborů v Bílém domě.

Vybudování zdi na hranici s Mexikem bylo centrálním bodem Trumpovy kampaně před prezidentskými volbami v roce 2016. Šéf Bílého domu tvrdí, že pokud demokraté neprojeví vůli ke kompromisu, vyhlásí v zemi stav nouze. Ten by mu umožnil financovat zeď z rozpočtu ministerstva obrany, ovšem za předpokladu, že nezvratně prokáže ohrožení národní bezpečnosti USA.

Agentura AP s odvoláním na vládní úředníky oznámila, že Pentagon dokončuje plán na vyslání dalších stovek vojáků na americko-mexickou hranici, kde mají pomáhat četám ministerstva vnitřní bezpečnosti při budování zábran z ostnatého drátu. Nový plot dlouhý přes 250 kilometrů má stát na arizonském a kalifornském úseku hranic.

Rozhodnutí údajně přímo nesouvisí s požadavky Bílého domu na postavení hraniční zdi nebo plotu, má posílit zpevnění hranic a zvýšit bezpečnost okolních regionů. Armáda vyslala na jižní hranici z rozhodnutí prezidenta už loni 2350 vojáků, kteří mají na místě zůstat do konce ledna. Nový kontingent by měl na hranicích setrvat do září.

Sněmovna reprezentantů rovněž schválila zákon, který vládě ukládá vyplatit po vyřešení sporu státním zaměstnancům zpětně mzdu zablokovanou rozpočtovou krizí. Zákon ve čtvrtek schválil Senát a očekává se, že ho prezident podepíše. V minulých podobných situacích, kterých bylo už víc než 20, byla zpětná výplata mezd na vůli vlády, žádný zákon ji neukládal.

Spor o zeď začíná Američanům vadit: Na výplatní pásce nula

Odhadovaných 800 000 amerických státních úředníků poprvé po vypuknutí rozpočtové krize nedostalo pravidelnou výplatu. Dvě miliardy dolarů, připravených na mzdových fondech státních organizací, nenašlo své adresáty a na twitteru se začaly objevovat fotografie výplatnic s jasně vyznačenou nulou.

This is the pay stub from one of my constituents.

She‘s an air traffic controller who keeps our skies safe.

80 hours.

Zero dollars.

This is outrageous. Our federal workers deserve better. #EndTheShutdown pic.twitter.com/uyLrP3SUD4

— Rep. Jennifer Wexton (@RepWexton) 11. ledna 2019

„Věděli jsme, že to přijde, ale když se to stalo, byl to stejně šok,“ řekl televizi CNN William Striffler, pracovník letištní kontroly na letišti Newark u New Yorku. Jeho rodina, očekávající příští týden syna, bude žít s úspor a z příspěvků příbuzných.

„Nechceme se stát politickými pěšáky, kdo za to může, mě nezajímá,“ popsal Striffler situaci. Jeho kolegové z vedení odborového svazu letištních kontrolorů kvůli krizi zažalovali washingtonskou vládu.

Na nucené dovolené je 380 000 Američanů, 420 000 dalších musí pracovat zatím bez nároku na plat, protože jejich zaměstnání je důležité pro chod státu. Po skončení rozpočtové krize by své peníze měli zpětně dostat. Nestátní firmy, které pracují na kontraktech pro vládu, ovšem s žádnou kompenzací počítat nemohou.

Průměrný státní zaměstnanec má v USA týdenní plat 1480 dolarů (33 000 Kč). Mnozí z nich podle agentury AP žijí od výplaty k výplatě, přestože americká ekonomika prožívá dobré období a nezaměstnanost je mimořádně nízká. Podle státem sponzorovaného výzkumu se v problémech ocitne 40 procent amerických rodin, pokud se objeví naléhavý výdaj 400 dolarů (9000 Kč).

Státní zaměstnanci ruší dovolené, vzdávají se pravidelného spoření, žádají o podpory v nezaměstnanosti a zajímají se o půjčky. Mnozí hledají druhé zaměstnání, žádají o odklad platby nájemného, splátek bankovních půjček a hypoték.

Podle údajů amerického ministerstva práce dnes v USA na pracovním trhu převažuje poptávka nad nabídkou, takže možnost druhého zaměstnání není nereálná. Zaměstnavatelé se ale zdráhají státní zaměstnance přijímat kvůli obavě, že je po vyřešení rozpočtové krize zase okamžitě ztratí.

Na americkém internetu je stále oblíbenější stránka GoFundMe pro organizování pomoci dobrovolných dárců. Vláda opakovaně ujišťuje obyvatele, že navzdory blokování financí zůstávají v platnosti poukázky na jídlo pro chudé.

Několik členů federálního Kongresu se ze solidarity vzdalo poslaneckých a senátorských platů, dokud se finanční tok pro vládní úřady neobnoví. Poslanec Sněmovny reprezentantů Ed Perlmutter z Colorada oznámil, že ve svém volebním obvodu bude zdarma rozdávat snídaně a obědy pro státní zaměstnance, kteří se ocitli bez peněz.