Nejen Josef Středula, Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Karel Janeček. O kandidaturu na Hrad už usiluje řada dalších kandidátů, jako poslední svou kandidaturu oznámil brněnský šéfkuchař Petr Kováč. O dostatečné množství podpisů, které kandidaturu umožňují, usiluje ale také třeba komik Miloš Knor a teolog Ivo Mareš. Na souboj bývalých rektorů by také Nerudovou mohl vyzvat bývalý šéf Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Celkové číslo už se začíná blížit ke dvaceti, nicméně je pravděpodobné, že někteří kandidáti dostatečnou podporu pro kandidaturu nezískají. První kolo voleb se uskuteční 13. a 14. ledna 2023, případné druhé kolo na 27. a 28. ledna.

Zastávat zájmy obyčejných lidí, bojovat proti drahotě i chudobě chce v případě zvolení brněnský šéfkuchař Petr Kováč. Svou kandidaturu na prezidenta oznámil na tiskové konferenci. Uvedl, že podpisy pro podporu své kandidatury už sbírá. Neupřesnil, jak dlouho ani kolik podpisů už získal. Spolu s oznámením kandidatury Kováč spustil internetové stránky své prezidentské kampaně. Kandiduje také v komunálních volbách.

Stal se tak dalším z řady více či méně známých lidí, kteří kandidaturu oznámili. Celkové číslo se nyní nicméně blíží ke dvaceti, zvláště pokud by se zapojili i ti, o nichž se zatím pouze spekuluje, jako je Andrej Babiš nebo senátor Pavel Fischer. Nejčastěji se v průzkumech i v médiích hovoří o bývalém generálovi Petru Pavlovi, odborovém předákovi Josefu Středulovi, ekonomce Danuši Nerudové či senátoru Marku Hilšerovi. Zmiňuje se také podnikatel a filantrop Karel Janeček a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. O postup do druhého kola se podle průzkumů perou Pavel a Babiš, proměnlivé je třetí místo, kde se střídavě pohybuje Hilšer, Nerudová a Středula.

Kandiduje ale také například komik Miloslav Knor, svůj úmysl oznámil už na podzim loňského roku. Knor, který je známější s křestním jménem Miloš, se narodil 1967 a proslavil se především jako bavič. Dlouho se kvůli nedostatku času zdráhal zamířit do Prahy na konkurz. Na televizní obrazovku se dostal v roce 2007 jako stand-up komik v pořadu Na stojáka vysílaném HBO. Založil uměleckou agenturu KOMICI s.r.o. sdružující baviče, následovala i firma FÓRY s.r.o., v obou je samostatným jednatelem a jediným společníkem. V roce 2009 zamířil do vznikající TV Barrandov, kde i spolumoderoval pořad zahajující vysílání. Poté působil na Primě, v České televizi i v Českém rozhlasu.

„Nemohu se smířit s tím, jak a kam směřujeme. Navíc mám pocit, že to nikomu nevadí – což mi vadí. Proto jsem se rozhodl kandidovat na prezidenta České republiky. Myslím si, že by se nám hodil prezident, kterému vadí, jak je zacházeno se svobodou a s lidskými právy. A kterému vadí, jak je zacházeno s námi,“ uvedl Knor ke své kandidatuře.

Kandidaturu oznámila také bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, která již nasbírala dostatek petičních podpisů k podání prezidentské kandidatury. Ke konci července jich měla 51 000, sdělil její manažer Petr Viktorýn. Přes 50 000 potřebných podpisů již dříve oznámil i podnikatel Tomáš Březina a Jiří Kotáb. Další kandidáti hlásí desítky tisíc podpisů občanů.

Kandidaturu oznámil také teolog Ivo Mareš, který dle svých slov dlouhá léta usiluje o zlepšení situace seniorů, dětí a jiných ohrožených skupin. Profesně působil jako protestantský farář, novinář, řídil britskou komunikační firmu a v  posledních 4 letech pracoval pro Diakonii, kde se aktivně podílel na řadě projektů v sociální oblasti.

„V Česku žije 250 000 dětí, které jsou ohrožené chudobou. 25 % domácností si nemůže dovolit mimořádný výdaj ve výši 10 000 korun. Je to opravdu Česko, ve kterém chceme žít? Proto mám dvě hlavní priority. Zastavit propad České republiky do chudoby a nastartovat léčbu impotentního státu, který naprosto selhává v podpoře nejohroženějších skupin občanů,“ uvedl Mareš.

Dalším kandidátem je zmíněná výrazná postava českého stavebního průmyslu, zakladatel a bývalý majitel výrobce betonových dlažeb Best Tomáš Březina. V letech 1996 až 1998 byl poslancem, nejprve za ODS, po skandálech s financováním strany přešel do nově vzniklé Unie svobody. V únoru 1998 se ale mandátu vzdal z osobních důvodů. V roce 2013 se pokusil o návrat do politiky a stal lídrem středočeské kandidátky ANO, nakonec ji ale opustil s tím, že hnutí pro něj není dostatečně pravicové. Absolvent stavební fakulty ČVUT do roku 1990 pracoval jako projektant, mistr, stavbyvedoucí nebo referent v různých pražských podnicích.

Poté založil na „zelené louce“ společnost Best, ze které vybudoval největšího českého výrobce betonových stavebních prvků pro venkovní a zahradní architekturu, loni ji prodal do rukou největšího prodejce stavebnin v ČR, skupiny Dek. V polovině června oznámil získání potřebných 50 000 podpisů občanů, v jejich sběru ale pokračuje.

Kandidovat chce také šestačtyřicetiletý Karel Diviš, který je zakladatelem a šéfem technologické firmy IDC-softwarehouse, která vytvořila například portál letuska.cz. Kromě toho provozuje datové centrum a zabývá se i kompletním outsourcingem IT, vývojem software na zakázku nebo projekty především v oblasti soukromé zdravotní péče. Diviš vystudoval matematiku a management na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Působil jako externí redaktor a moderátor ve sportovní redakci České televize, v politice se dosud neangažoval. Do poloviny srpna získal zhruba 25 000 podpisů občanů.

Veřejně známou osobou se během pandemie koronaviru stal také Jakub Olbert. Ten je kandidátem za hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES, u jehož zrodu stál. „Naší největší prioritou je ochrana práv a svobod, ochrana soukromého podnikání a zastavení segregace občanů na základě testování nebo očkování,“ uvádí hnutí na svých stránkách s tím, že jejich kandidát se oproti kandidátům z Parlamentu „nebude bát hájit osobní svobody občanů“. Olbert se od roku 1996 věnuje podnikání v oblasti dekorací a scénografie, firmy založil v ČR, na Slovensku i v Rusku. Provozuje přes třicet let areál Šeberák, podporuje sportovní kluby, dětské domovy a handicapované děti.

Dostatek podpisů už má i zmíněný Jiří Kotáb, který působí jako soukromý ombudsman v Moravskoslezském kraji. Od svých deseti let je připoután na invalidní vozík a dlouhodobě se věnuje pomoci zdravotně handicapovaným, jeho primární motivací pro prezidentskou kandidaturu je tak snaha ukázat, že i člověk s postižením se může ucházet o roli hlavy státu.

Další ženskou kandidátkou je Denisa Rohanová, šéfka České asociace povinných. Tato organizace se zaměřuje na pomoc lidem, kteří se ocitli cizí nebo i vlastní vinou v dluzích a exekuci, a chrání jejich zákonná práva. „Bojuji za to, aby exekuční řízení nebyla spojena s ponižováním a zbavováním lidské důstojnosti,“ uvádí Rohanová. „V prezidentských volbách chci kandidovat jako obhájkyně spravedlivé společnosti, společnosti, kde každý, bez ohledu na svůj osud nebo na majetek, bude mít šanci na šťastný a důstojný život. Chci změnit systém k lepšímu a spolu s ním i životy všech občanů,“ uvedla Rohanová.

Nerudová, Středula, Hilšer… Babiš?

Senátor, lékař a rodák z Chomutova Marek Hilšer už se o prezidentskou pozici ucházel v roce 2018, kdy skončil na pátém místě. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově. Od roku 2007 pracoval jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě UK, zabývá se bojem s rakovinou, působil i v akademickém senátu univerzity. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA. Jako dobrovolník působil v Keni. Poprvé na sebe výrazně upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti ruské anexi Krymu.

V roce 2018 už chtěl kandidovat i podnikatel Vladimír Boštík, který tehdy odstoupil údajně ze zdravotních důvodů. Kandidaturu chce založit na podpisech občanů, po republice hodlá jezdit v obytném automobilu.

Matematik a podnikatel Karel Janeček je spolumajitelem společnosti RSJ, která se zabývá obchodováním s finančními deriváty. Svůj podíl ve skupině snížil na sedm procent, ještě předloni držel téměř 24 procent, a byl tak největším podílníkem. Kvůli kandidatuře v březnu prodal podíl v investiční skupině RSJ Investments, v RSJ, zaměřené na burzovní obchodování, zůstává. Stál u zrodu Nadačního fondu proti korupci nebo Nadačního fond Neuron na podporu vědy. Neuron se ale loni v listopadu od Janečka distancoval po jeho proslovu při vyhlášení hudební ankety Český slavík, kdy Janeček mimo jiné kritizoval protiepidemická opatření vlády a případné očkování dětí proti covidu. Janeček absolvoval teorii pravděpodobnosti a matematickou statistiku na Matematicko-fyzikální fakultě UK, studoval také na univerzitách v USA.

Do ledna 2022 rektorka brněnské Mendelovy univerzity a ekonomka Danuše Nerudová vystudovala obor hospodářská politika a správa na Provozně ekonomické fakultě tehdejší Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (PEF MENDELU), kde v roce 2005 získala i doktorát. Pracovala v ústavu účetnictví a daní mateřské univerzity i ve vedení fakulty, v letech 2009 až 2014 byla proděkankou a v letech 2014 až 2015 prorektorkou MENDELU. V lednu 2018 se stala předsedkyní tehdejší vládní komise pro spravedlivé důchody, v dubnu 2020 společně s dalšími ekonomy založila občanskou iniciativu KoroNERV-20, snažící se zmenšit dopady pandemie na českou ekonomiku.

V úterý potvrdil svou kandidaturu i voják ve výslužbě Petr Pavel, který byl v letech 2015 až 2018 předsedou Vojenského výboru NATO. Prošel řadou velitelských pozic, od července 2012 do dubna 2015 působil jako náčelník Generálního štábu AČR. Rodák z Plané u Mariánských Lázní studoval na vojenském gymnáziu v Opavě, poté pokračoval na vysoké škole pozemního vojska ve Vyškově, kde se orientoval na průzkum a výsadkové jednotky. Po studiu nastoupil do Prostějova k výsadkovému pluku zvláštního určení; tehdy vstoupil do KSČ, což označuje za chybu. Podle historika Petra Blažka Pavel okolo své minulosti „kmenového člena KSČ“ mlží, svá vyjádření manipuluje a pravidelně říká nepravdy (psali jsme zde).

Svého kandidáta postavili komunisté. Je jím bývalý místopředseda KSČM Josef Skála. Vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově (UK), byl členem Socialistického svazu mládeže a od roku 1970 i KSČ, byl evidován jako ideový spolupracovník Státní bezpečnosti. Na UK přednášel filozofii, v 80. letech byl čtyři roky předsedou Mezinárodního svazu studentstva, po roce 1989 začal podnikat. Je označován za člena konzervativního křídla strany, výrazně se vymezoval proti vedení v čele s Vojtěchem Filipem. Někdejší místopředseda strany (2009 až 2010 a 2016 až 2018), předtím působil jako poradce ústředního výboru pro mezinárodní politiku. Několikrát neúspěšně kandidoval do Sněmovny a v roce 2014 i do Evropského parlamentu. V letech 2016, 2018 a 2021 se ucházel o funkci předsedy KSČM. V půlce srpna odhadl počet získaných podpisů občanů na třetinu až polovinu z potřebných 50 000.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula vede odbory od dubna 2014, letos byl znovuzvolen. Předtím byl devět let předsedou Odborového svazu KOVO. Opavský rodák po studiích na Střední průmyslové škole pracoval ve vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati a v roce 1990 se ve 22 letech stal místopředsedou základní organizace odborů. Po listopadu 1989 se Středula podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory, v roce 1991 byl zvolen členem rady OS KOVO, od roku 1993 pak působil jako místopředseda svazu. V době, kdy Středula stál v čele svazu KOVO, profiloval se jako výrazný kritik pravicových vlád.

Druhý bývalý rektor v boji o Hrad je Tomáš Zima, do letošního ledna byl osm let rektorem Univerzity Karlovy. Předtím mezi lety 2005 a 2012 působil jako děkan 1. lékařské fakulty UK. Od loňského podzimu stojí v čele konzilia, které dohlíží na péči o prezidenta Miloše Zemana. Vystudoval tehdejší Fakultu všeobecného lékařství UK (předchůdkyně 1. LF), později získal titul MBA na Vysoké škole ekonomické, je profesorem lékařské chemie a biochemie. Původně uvažoval o dráze chirurga, nakonec dal přednost biochemii.

Jako rektor UK mimo jiné kritizoval Zemanovo rozhodnutí, který v květnu 2015 odmítl podepsat jmenování tří navržených vysokoškolských profesorů z UK a VŠE. Prezidentův postoj označil tehdy za nepřijatelný zásah do principů akademických svobod. Zima patřil i mezi rektory, kteří v letech 2014 až 2016 na protest nepřišli 28. října na předávání státních vyznamenání na Pražský hrad. Během pandemie covidu se stal terčem kritiky kvůli prosazování názoru, že by si neriziková většina lidí měla na koronavirus vytvořit přirozenou imunitu. Před rokem 1990 byl členem KSČ. Do poloviny srpna získal zhruba 10 000 podpisů.

Kandidáta vyslalo také hnutí SPD, je jím europoslanec Hynek Blaško. Svou kandidaturu oznámil 27. května. Generálmajor ve výslužbě a současný europoslanec za SPD ve videu na svém facebookovém profilu sdělil, že ke kandidatuře ho přiměla silná podpora voličů. „Mnoho z vás mi hodilo rukavici a vyzvalo mě tak k akci,” uvedl.

Ve zmíněných průzkumech stále figuruje Andrej Babiš, který je jedním z favoritů, zatím ale svou kandidaturu ani neoznámil, chce své rozhodnutí uvést do 28. října. V pořadu serveru Blesk.cz Epicentrum doplnil, že se neřídí průzkumy veřejného mínění, o termínu ohlášení kandidatury ale přemýšlí. V souvislosti se spekulacemi, že pro něj má větší váhu návrat k vládě, uvedl, že role vlády je daleko větší než má hlava státu. Proto je podle něj pro hnutí ANO hlavním cílem vrátit se do Strakovy akademie.

Babiš už dříve poznamenal, že pokud se rozhodne kandidovat, spolehne se na podpisy poslanců. Těch je potřeba 20 a ANO má ve Sněmovně 72 křesel. Původně tvrdil, že bude sbírat podpisy občanů. Těch je pro prezidentskou kandidaturu potřeba 50 000. V poslední době by se hovoří o tom, že by kandidovat mohla Alena Schillerová.

Rozdílné formy sběru podpisů

Někteří ze zájemců o účast ve volbách nechtějí úspěšnost svého sběru podpisů konkrétně komentovat. Pavel spustil sbírání podpisů v úterý. „Počet sesbíraných podpisů tedy zatím zveřejňovat nebudeme, protože by nešlo o vypovídající údaj,“ uvedla jeho mluvčí Markéta Řeháková. Konkrétní nechce být ani Janeček. „Vše se ale uskutečňuje podle představ,“ poznamenala jeho mluvčí Nikol Klevcovová.

Bývalá rektorka Nerudová zahájila sběr podpisů po celém Česku na začátku června, během prázdnin objíždí řadu měst a petičních míst. Již dříve uvedla, že počet podpisů bude její tým finálně počítat a kontrolovat po létě.

Způsob sběru podpisů se různí. Zatímco někteří spoléhají čistě na dobrovolníky, další si najímají brigádníky, kterým platí za odevzdaný podpis. Cena se pohybuje v řádu desítek korun, sdělili zástupci kandidátů.

„Kromě sběru podpisů přes podporovatele využíváme i placených brigádníků v terénu. Jejich odměna činí 40 korun za získaný podpis,“ uvedla Renáta Plšková, asistentka Diviše. Za služby sběračů platí i Březina nebo Janeček, podle svých zástupců je podpis vyjde řádově na desítky korun. Zapojit agenturní brigádníky chce i Pavel, zkoušku jejich efektivnosti plánuje na srpen. Jeho tým má aktuálně k dispozici stovky dobrovolníků, kteří se sami přihlásili. Podle Řehákové sbírají podpisy na asi 100 míst po celém Česku, podpisové stánky umístili v Praze, Brně a Ostravě.

Čistě na dobrovolníky se spoléhá odborový předák Středula. Miroslav Sklenář z jeho týmu řekl, že placeny jsou pouze náklady se sběrem spojené. Dodal, že počet podpisů Středulův tým nezveřejňuje i proto, že řada archů je mezi dobrovolníky v terénu.

Dobrovolnickou formu sběru zvolil i Skála. „Podporu, získanou gratis, nehyzdí žádná pochybnost,“ poznamenal. Ke „komerci“ by sáhnul až na posledním místě, když by mu chybělo k dosažení cíle „pár metrů“.

Zima podpisy sbírá díky dobrovolníkům i placeným brigádníkům. „Jejich odměna se liší podle druhu práce,“ uvedl. Teolog a mediální expert Mareš otevřel sběrná místa s podpisovými archy až koncem srpna. Do té doby podpisy sbírali jen dobrovolníci. „Jakmile budou podpisové stánky, počítáme i s tím, že budou jako brigádníci dostávat odměnu za svůj čas. Sběr podpisů je práce a odměnu si rozhodně zaslouží,“ uvedl.