Sněmovna ve čtvrtek hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Návrh čelil ostré kritice ze strany opozice, podle premiéra Petra Fialy jde ale o návrh realistický, i když ne ideální. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové ale realistický není, bude se muset v příštím roce novelizovat.

Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.

Pro rozpočet hlasovalo všech 96 přítomných poslanců stran vládní koalice. Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.

Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje překročí dva biliony korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová uvedla, že státní rozpočet na rok 2023 zohledňuje zejména náklady spojené s ruskou válkou. „Porazit Vladimira Putina však můžeme jedině tehdy, když udržíme sociální smír. Na konsolidaci financí nerezignujeme. V letech 2024 a 2025 musíme deficity výrazně snížit a přijmeme k tomu konkrétní opatření,“ uvedla Pekarová Adamová.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozorňoval na to, že řada pozměňovacích návrhů chce brát peníze z vládní rozpočtové rezervy. Tato rezerva však nesmí klesnout pod zákonem stanovenou mez 0,3 procenta celkových plánovaných výdajů, což je zhruba 6,7 miliardy. Návrhy snižující rezervu pod tuto hranici by byly nehlasovatelné.

Ostrá kritika již několik měsíců zaznívala od Stanjurovy předchůdkyně v pozici šéfa resortu financí Aleny Schillerové z hnutí ANO. „Sliby, jak bude vláda rozpočtově odpovědná, jak bude snižovat dluh, jak bude digitalizovat, snižovat počty úředníků, se po roce od zvolení vládní pětikoalice rozplynuly jako pára nad hrncem. Rozpočet pro rok 2023 je toho jednoznačným příkladem,“ prohlásila Schillerová. „Již dnes je zcela zřejmé, že budou chybět prostředky v každé oblasti,“ soudí nynější předsedkyně klubu ANO.

„Rozpočet je na hranici legálnosti,“ řekla ve své kritice Schillerová s odkazem na to, že odhady výnosů nové daně a odvodů podle ní „stojí na vodě“. Kritizovala nově zaváděnou daň z neočekávaných zisků i odvody z nadměrných příjmů za prodej elektřiny. Vláda podle ní hodila přes palubu kraje i obce, když se s nimi odmítla dělit o výnosy z nově zavedené daně. Schillerová předpokládá, že vládou navrhovaný státní rozpočet bude nutné v příštím roce novelizovat, protože bude třeba přepracovat jeho výdajovou stranu.

Místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) poukazoval na to, že Státnímu fondu dopravní infrastruktury bude příští rok chybět asi 30 miliard korun. Opticky se tím podle něho snižuje schodek státního rozpočtu, ale zvyšuje se dluh fondu. Deficit státního rozpočtu by měl být fakticky v úrovni 325 miliard korun, míní.

„Hnutí SPD odmítá bezprecedentní zadlužování státu, které je hazardem s jeho budoucností,“ řekl k návrhu rozpočtu lídr SPD Tomio Okamura. Kabinet podle něho plánuje rekordní dluh v časech rekordních příjmů. Kabinet zvyšuje veřejné výdaje, ovšem nikoli na pomoc obyvatelům a firmám, ale ve prospěch zahraničních nadnárodních subjektů, Evropské unie a pomoci občanům Ukrajiny, uvedl Okamura.