Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil sankce na dovoz hliníku a oceli, které začnou platit za 15 dní. Svět Trumpovo rozhodnutí kritizuje. Nesouhlas vyslovily i Kanada s Mexikem, které jsou zatím z cel vyjmuty. Evropská unie, která o výjimku usiluje, zvažuje, že se obrátí na Světovou obchodní organizaci (WTO). Opatření se nelíbí ani mnohým republikánům, kteří se obávají, že poškodí americké hospodářství. České hutě, které do USA vyvážejí málo, se nyní obávají zvýšení dovozu oceli do Evropy. Případná obchodní válka, která podle některých hrozí, by dolehla i na český autoprůmysl.

Americká cla začnou platit 15 dní po podpisu. V případě Mexika a Kanady bude tato otázka vyřešeny v rámci jednání o nové podobě Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA).

Mexiko s Kanadou výjimku sice přivítaly, nesouhlasí ale s jejím spojováním s NAFTA. S uvalením cel nicméně obě země obecně nesouhlasí. Kanada přislíbila, že bude na Washington, největšího dovozce ocele na světě, tlačit, aby cla zrušil.

Vlády Japonska a Jižní Koreje budou rovněž usilovat o výjimku. Stejný postup zvolí i Austrálie. Trump při podpisu cel uvedl, že USA se k problematice poplatků staví pružně, což by mohlo signalizovat vyhlídky na dohodu.

Sdružení čínských ocelářů vyzvalo pekingskou vládu, aby podnikla rozhodné kroky proti americkému zboží včetně ušlechtilé oceli, uhlí a elektroniky. Soul se obává, že jihokorejská automobilka Hyundai bude muset platit vyšší ceny za dovozu surovin, což ji znevýhodní oproti americkým výrobcům aut.

Evropské státy chtějí na americký krok reagovat společně s Evropskou unií, tento záměr už oznámily mimo jiné Británie, Francie a Německo. Berlín považuje americké poplatky za protiprávní a za urážku blízkých partnerů.

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že cla budou mít dopady na všechny, proto by bylo nejlepší, aby byla EU z opatření vyjmuta.

K výjimce pro EU vyzval také místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen. Prohlásil, že EU není pro USA bezpečnostním rizikem a že unie bude jako obchodní blok postupovat v otáce cel společně.

Eurokomisařka pro obchod Cecilie Malmströmová oznámila, že bude o situaci v sobotu hovořit s americkým obchodním zmocněncem Robertem Lighthizerem. Uvedla také, že cla jsou podle EU v rozporu s WTO, takže není vyloučeno, že se Brusel na obchodní organizaci obrátí.

WTO zatím nevyhodnotila, zda od USA vyžaduje formální zdůvodnění jejich rozhodnutí. Organizace dodala, že nyní je na členech WTO, aby se s Washingtonem pokusili dohodnout.

Evropské ocelářské sdružení Eurofer považuje Trumpovo rozhodnutí za kontraproduktivní. Eurofer, k jehož členům patří firmy jako ArcelorMittal, ThyssenKrupp a Tata Steel Europe, varovalo, že krok poškodí USA i EU.

Čtveřice hlavních německých hospodářských sdružení v čele s průmyslovou a obchodní komorou (DIHK) v pátek varovala před nebezpečím roztočení spirály protekcionalismu.

O tom, že by EU měla zvážit zavedení ochranných opatření, v pátek informovaly největší české hutní podniky – Třinecké železárny (TŽ) a ArcelorMittal Ostrava (AMO). Tyto ocelárny sice do USA dovážejí málo, obávají se ale zvýšení dovozu do Evropy. České ocelářské firmy loni vyvezly do USA zboží za 200 milionů dolarů (4,1 miliardy Kč). Jde například o železné a ocelové trouby a profily.

O přesměrování vývozu na jiné trhy již hovoří největší ruská ocelárenská společnost Severstal. Ta sdělila, že cla za problém nepovažuje, neboť do USA loni dodala jen dvě procenta svého celkového objemu.

Zatímco Trump tvrdí, že vyhlášením cel plní své předvolební sliby o ochraně amerického průmyslu, republikáni s ním nesouhlasí a obávají se naopak poškození amerického hospodářství. Mnozí v této souvislosti varují, že obchodní válka nebude mít vítěze, neboť škody utrpí každý.

Pokud by se navíc cla týkala i dalších komodit, ohrozilo by to české subdodavatele komponentů pro automobilový průmysl, protože čtvrtina exportu automobilů z celé EU míří právě do USA.