Vláda ve středu schválila zavedení tržního stropu pro výrobní ceny elektřiny. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet financovat kompenzace za vysoké ceny energií. Tržní stropy se budou lišit podle jednotlivých výrobních technologií, odvodu nebudou podléhat výrobci s výkonem do jedné megawatthodiny. Na tiskové konferenci to řekli premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Vláda zároveň schválila opatření, že vlaky s energetickými surovinami budou mít mimořádnou přednost.

Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje hodnotu stropu na 180 eur (4380 Kč) za megawatthodinu. Síkela ale zdůraznil, že je to doporučená hodnota a národní státy mohou samy rozhodnout o konkrétní výši. Česko se rozhodlo stropy rozlišovat podle typu výrobního zdroje.

Nejnižší cenový strop by měl být pro jadernou energetiku, kde bude 70 eur (1700 Kč) za megawatthodinu. U uhlí bude cenový strop vyšší kvůli emisním povolenkám, uvedl Síkela. V návrhu materiálu se hovořilo o rozpětí 170 až 230 eur (4140 až 5600 Kč) za megawatthodinu podle velikosti elektrárny. U biomasy by strop měl být mezi 200 a 230 eury (4870 a 5600 Kč) za megawatthodinu, u ostatních obnovitelných zdrojů 180 eur za megawatthodinu.

Oba členové vlády zdůraznili, že odvod nepředstavuje dvojí zdanění pro firmy, které podléhají i dani z mimořádných zisků, tzv. windfall tax. Už dříve během dne ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl, že o odvod lze snížit daňový základ, a proto se tím sníží i základ pro platbu windfall tax.

Legislativní rada vlády v připomínkovém řízení k návrhu energetického zákona, který opatření zavádí, však varovala, že by to mohlo znamenat dvojí zdanění pro energetické firmy. Analytik a minoritní akcionář největší tuzemské energetické společnosti ČEZ Michal Šnobr v úterý ve vyjádření pro Reflex vyjádřil přesvědčení, že dvojí zdanění nastane a že kvůli tomu očekává soudní spory.

Podle ministerstva financí by windfall tax společně s cenovými stropy měla příští rok přinést do rozpočtu 100 miliard korun. Vláda chce z těchto peněz financovat kompenzace pro občany a firmy kvůli vysokým cenám energií.

Vlaky s energetickými surovinami budou mít mimořádnou přednost

Nákladní vlaky, které převážejí energetické suroviny, budou mít v mimořádných situacích na železnici přednost před ostatními. Opatření, které ve středu schválila vláda, má zamezit případnému nedostatku energetických surovin a následnému ohrožení provozu v energetických podnicích. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). K úpravě vede stát situace po invazi Ruska na Ukrajinu a energetická krize.

Přednost pro nákladní vlaky bude podle ministerstva dopravy možné využívat v konkrétních výjimečných a odůvodněných případech, kdy hrozí zpoždění dodávek pro energetický průmysl.

„Tuto možnost zavádíme v souvislosti s potřebou zajištění energetických surovin, například pro dodávky tepla pro obyvatele a firmy nebo pro výrobu elektrické energie,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Podle Kupky půjde o vybrané nákladní vlaky na vybraných trasách po určité nezbytně nutné období. „Cestující se tak nemusí bát toho, že každý nákladní vlak bude mít od nynějška přednost před osobním. Potřebnost, nezbytnost i zpoždění dodávky za standardních podmínek musí být v každém případě prokazatelná,“ vysvětlil princip fungování Kupka. V případě použití přednosti tak některé osobní vlaky mohou mít zpoždění.

Přednost budou mít vlaky přímo během jízdy například při průjezdu tratí s výlukou nebo nebo při zpoždění jiných vlaků. Opatření může podle ministerstva dopravy také pomoci rychlejšímu obratu vozů a lokomotiv. Uplatňovat se ovšem bude operativně v provozu, při rozdělování kapacity mezi jednotlivé spoje v jízdním řádu budou platit standardní pravidla.

Potřebnost rychlejší přepravy konkrétních surovin bude stanovovat ministerstvo průmyslu a obchodu, které následně zažádá ministerstvo dopravy o zajištění priority pro vlaky na vybraných tratích. Přednost následně na trati zajistí Správa železnic.

Vláda pro opatření využila stávající vyhlášky. Nejde tedy o změnu legislativy, ale vymezení postupu pro současnou energetickou krizi při upřednostňování tzv. mimořádných vlaků.

Obdobnou změnu schválilo v srpnu například Německo, kde mají mít v případě potřeby v zájmu energetické bezpečnosti nákladní vlaky s uhlím na vytížených koridorech přednost před osobními soupravami.