KOMENTÁŘ Jiřího Peňáse

Hlučná samota Miroslava Kalouska

KOMENTÁŘ Jiřího Peňáse
Hlučná samota Miroslava Kalouska

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ve dnech světodějných procesů, v hodinách, kdy se v křečích potápí kdysi mocná říše a kdy se metropole druhdy pyšných národů chvějí před cizokrajnými mladíky, z nichž se najednou zničehonic stávají vražední vlkodlakové, si náš Miroslav Kalousek dal odpoledne na Vinohradech pivo. Ve výčepu, navzdory zákazu.

Nějaký bídák ho u toho vyfotil, ani se nezeptal, hned s tím běžel do redakce: ach, jak krásné to byly doby, kdy takové fotografie dělala jen tajná policie, teď je dělá každý… A každý každého sleduje. No, úplně každého ne, ale Kalouska si holt všimnete.

Takže i víme, že Kalousek pobyl ve svém oblíbeném podniku čtyřicet minut, jídlo mu během toho do pytlíku dělali, pivo mezitím vypil, možná ještě jedno, přece jenom čtyřicet minut je dost dlouhá doba, to i tři se zvládnou, pak na toaletu si došel, několik nových vtipů na Twitter vymyslel… Hned je potom začal sázet, když se redaktorka, pěkná potvora, po telefonu ptala. Ten bonmot, že pije alkohol jenom v kapitule, aby dostal Řád bílého lva, je docela dobrý, však ho zopakoval třikrát, to muselo na redaktorku zapůsobit. Jen to moc nesedělo, když on pil to pivo v Hlučné samotě (jak příhodný název!) na Vinohradech.

Ale to není důležité, zato vtipy s církevní tematikou se Miroslavu Kalouskovi vždycky dařily a vždy k němu nějak hezky pasovaly. Na rozdíl od toho suchara Prymuly. Když jednou udělal vtip o tom povoleném sexu, půlka národa se ptala té druhé, co to mělo znamenat.

Za vtip Kalouskovi to pivo jistě stálo, to i těch deset tisíc člověk pošle na sirotčí fond rád. Ale přesto tam neměl Miroslav lézt a měl v sobě nutkavou potřebu, ó, jak jí rozumíme, jedno do sebe kopnout potlačit. Pochopitelně že to nepůsobí dobře, když zbytek národa trpí, odpírá si, nanejvýš k okýnku přistoupit může, pivo nedostane, do výčepu vkročit nesmí. Alkohol si pak musí nosit domů, někdo třeba ani nemá výtah… Takové posezení u tiché pípy ve zšeřelé místnosti, protekční šnyt od kamaráda hospodského, možná i zakázané cigárko, když tam přece nikdo není, to se podaří jen vyvoleným. A to stojí za to se tím vyvoleným stát a držet se své vyvolenosti. To se pak vyplatí i alkoholová závislost. Protože jakou cenu má být privilegovaným, když si člověk nemůže dát pivo, právě když jiní nesmí? To ani nestojí za tu námahu, to si ho pak rovnou může koupit v Bille, nebo co to tam na Vinohradech mají, a vypít si ho doma, zpít se až do němoty, když na to přijde.

Ale Miroslav Kalousek si ho mohl vypít hezky u pípy, pak si dojít na toaletu, ruce anticovidem vydezinfikovat a přitom vymyslet nějaký vtip o pokleslých poměrech české politiky i veřejnosti. Miroslav Kalousek byl kdysi lotr, nyní je vtipný kajícník, který si to umí užít. A pivo k tomu patří. Zkrátka pěkné klidné odpoledne, jak je pravidlem v těchto podzimních dnech, v tom nudném českém Zapadákově, provinční Praze, kde se nikdy nic pořádného nestane, takže největší událostí pandemie je, že sem tam nějaký populární alkoholik vleze tajně do výčepu a pak ho někdo zlomyslně vyfotí. Jaká to šťastně nudná země s takovými událostmi a takovými starostmi! Už abychom potřebovali nějaké opravdu závažné, něco, co těmi zaostalými Čechy konečně zatřese. Možná by v Bruselu o něčem věděli. Moc nám to pomůže.

6. listopadu 2020