Inflaci v České republice způsobila řada faktorů, některá rozhodnutí současné vlády mě mrzí. Říká to v rozhovoru s deníkem Echo24 někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj vláda může efektivně bojovat s inflací pouze razantním snižováním deficitů veřejných rozpočtů. Kalousek také vyjádřil obavy z prvních vyjádření nově jmenovaného guvernéra ČNB Aleše Michla a dodal, že přijetí eura by dalo české ekonomice větší perspektivu.

Dvouciferná inflace tady byla už před ruskou invazí na Ukrajinu. Jaký je váš názor na postup vlády Petra Fialy od nástupu do funkce, respektive poté od začátku agrese na Ukrajině?

V zahraniční politice nemám nejmenší výhrady, to bych docela rád zdůraznil, že po dlouhé době mohu být hrdý na vlastní vládu. Co se týká, abych použil vládní termín „boje s drahotou“, tak jsem velmi podporoval a chápal vládu v její argumentaci, že si nemůžeme dovolit plošná opatření. Plošná opatření bychom stejně nakonec zaplatili všichni dvojnásobně. To, co vláda může a musí udělat, je pomoci těm, kteří jsou ohroženi opravdovou chudobou. Jinými slovy někoho můžeme zachránit před tou skutečnou chudobou, ale není možné každému kompenzovat propad jeho životního standardu, protože jednoduše všichni trochu zchudneme. To byla argumentace, ve které se angažoval i premiér Petr Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura i ministr průmyslu Jozef Síkela. Ti všichni velmi kompetentně vysvětlovali, proč si tak budou počínat. Měli absolutní pravdu a já jsem to rád slyšel.

Co se pak změnilo?

Potom mě velmi mrzelo, když se po měsíci takové argumentace dopustila vláda dvou opatření, která jsou jednak plošná a jednak bych je neoznačil za kompetentní. Na jedné straně došlo k plošnému snížení spotřební daně o korunu padesát u pohonných hmot na čtyři měsíce. Jediný efekt tohoto kroku je propad příjmů rozpočtu, nikomu to nepomůže. Podle mě je to naprosto zbytečné opatření, které prohloubí deficit a navíc jde proti původní argumentaci. Je to prostě plošné opatření. I kdyby se to teoreticky promítlo do těch koncových cen pohonných hmot, což vůbec není jasné, tak to o 1,50 koruny budou mít levnější všichni bez ohledu na to, jak moc jsou ohroženi chudobou.

A to druhé opatření?

Ještě více jsem rozpačitý a ještě více se mi nelíbí těch pět tisíc korun na dítě pro každou domácnost, nejprve do výše příjmu jednoho milionu čistého ročně, potom hrubého, to není až tak důležité. To je také opatření, které je svým způsobem plošné, protože se do něj zcela jistě vejde většina rodin. Tedy nejenom ty, které jsou ohroženy chudobou. Především dojde k tomu, k čemu v takovém případě docházet nesmí. Že domácnosti mnohem chudší budou přispívat domácnostem mnohem bohatším. To je opatření, které se mi líbí ještě mnohem méně než ty pohonné hmoty. To jsou dvě věci, které jsou hodné kritiky.

Jinak jsou ostatní opatření podle vás v pořádku?

Všechno ostatní je podle mě opravdu v pořádku, vláda prostě může dělat jen některá opatření, nemůže dělat všechno. Tyhle dvě konkrétní věci ale skutečně vláda dělat neměla.

Jak může vláda skutečně bojovat s inflací?

Zejména jde o to, aby vláda razantně snižovala deficity veřejných rozpočtů. To, z čeho mám velkou obavu je, že zatím bohužel nevidím žádnou diskusi, která by vedla ke strukturálním změnám, které by deficity opravdu snižovaly. Možná se mýlím, uvidíme na konci května, kdy vláda předloží střednědobý výhled deficitu veřejných rozpočtů. Já bych pokládal za nesmírně nešťastné, kdybychom se dopočítali toho, že Fialova vláda vyrobí za své funkční období větší dluh než vláda Andreje Babiše. Doufám, že se to nestane.

Na svém twitteru jste psal, že za velmi proinflační považujete zvyšování důchodů. Myslíte si, že by se důchodcům mělo pomoci jiným způsobem?

Mně vadilo, když jste napsali, že to kritizuji. Je to věc, která vychází ze zákona a já to respektuji. Akorát si myslím, že u každého opatření či zákona je povinné transparentně napsat, jaký bude mít dopad do veřejných rozpočtů. Dnes je velkou prioritou boj proti inflaci. Mně by se prostě a jednoduše líbilo, kdyby se u každého opatření napsalo, jestli je protiinflační nebo proinflační. Úplně tahá za uši a není to fér v komunikaci, když se něco jmenuje „deštník proti drahotě“ a jsou v rámci něj prezentována opatření, která té inflaci přikládají pod kotel. V tomto ohledu by vláda měla být komunikačně poctivá a říct: Toto opatření je proinflační. Deštník proti drahotě ale vidíte celou řadu proinflačních opatření, jako je tato valorizace důchodů, zmíněných pět tisíc do každé rodiny. Každý deficit je proinflační, každá mimořádná valorizace i dávka je proinflační, což samozřejmě neznamená, že musí být terčem kritiky.

Umíte si představit nějaké konkrétní řešení, které byste navrhl, kdybyste byl v pozici ministra Stanjury?

Já bych hlavně byl nerad, kdybychom všechno sváděli na invazi na Ukrajině. Vláda Petra Fialy měla ještě před válkou velký domácí úkol, aby vyrovnala strukturální deficit rozpočtu, který způsobila Babišova vláda. Do značné míry tomu pomohla i ODS před volbami hlasováním o daňovém balíčku. Tam je strukturální problém minimálně 200 miliard korun ještě před válkou. Ten můžete vyrovnat buď snížením povinných výdajů nebo zvýšením daní. Vláda slíbila, že daně zvyšovat nebude. Já marně čekám, kdy začne snižovat ty povinné výdaje. Pokud to neudělá, tak je možné, že skutečně dojde k tomu, že během svého funkčního období zadlužila Českou republiku víc než vláda Babišova a všechny deficity by byly dramaticky proinflační.

Napadá vás na druhé straně nějaká daň, která by se dala zvýšit?

Pokud vláda řekla, že nebude zvyšovat daně, tak já to vnímám jako její rozhodnutí, které respektuji. Pak ale musí udělat to, co slíbila, tedy zastavit babišovské zadlužování. To má v programovém prohlášení. Pokud vláda neudělá nic, tak nedojde k žádné změně rozpočtové politiky a přitopí pod ten kotel drahoty zcela zásadním způsobem. Ptáte-li se mě na jedno klíčové opatření, tak říkám, že je nutné vyřešit ten strukturální problém, který už existoval před válkou. To zdůrazňuji, nesvádějme to na válku.

Jak vnímáte politiku České národní banky, kterou již na několik měsíců dopředu avizoval při svém jmenování guvernér Aleš Michl?

Já pochopitelně nemám ty podklady, které mají členové bankovní rady ČNB. Mohu pouze napůl amatérsky soudit z otevřených zdrojů, zda je ta současná politika zvyšování úrokových sazeb správná. Já jsem přesvědčený, že správná je. Velkou část inflačních tlaků jsme si vytvořili u nás doma především dlouholetou, velmi uvolněnou rozpočtovou a měnovou politikou. Naše ekonomika je mimořádně přehřátá. Je málo pracovních trhů na světě, kde by byla dvě pracovní místa na jednoho nezaměstnaného, jako máme my. Chceme-li, aby inflace nerostla tak rychle, tak úrokové sazby jsou ze strany ČNB nejjistějším nástrojem.

Mě strašně zarazilo, když pan guvernér řekl po svém jmenování, že v srpnu bude navrhovat stabilizaci sazeb, aby se ani nesnižovaly ani nezvyšovaly. Tohle seriózní ekonom nemůže říct. Neví, jaké podklady dostane od analytiků v srpnu. Jak velké budou přetrvávat inflační tlaky a inflační očekávání. Jestli něco takového říká v květnu, tak to vypadá, že se nechce rozhodovat na základě odborných analýz, ale spíše na základě politického zadání. Pak mám obavu, že to není nezávislá měnová politika.

Když jsme u té měnové politiky, je podle vás na stole přijetí eura?

Já si myslím, že otázka přijetí eura by měla být na stole neustále. Já patřím k lidem, kteří si euro v České republice už dlouho přejí. V tuto chvíli samozřejmě naprosto nesplňujeme podmínky k přijetí eura. Propásli jsme několik příležitostí a ta diskuse o tom, zda euro přijmout nebo nepřijmout by měla být na místě. Přijetí eura by podle mě dalo české ekonomice větší perspektivu. Někdo může mít názor jiný, ale je škoda o tom vůbec nemluvit a je na místě tu diskusi spustit.

Tady se, co se týká inflace, sešlo několik faktorů. Zadržená postcovidová poptávka, válka, energetická krize. Jednou z těch hlavních příčin je dlouhodobá, velmi uvolněná rozpočtová i měnová politika. Chceme-li opravdu inflaci zkrotit a nechce-li vláda lidem znehodnotit jejich úspory, tak tato politika musí začít být přísná. Nejsem přítelem toho, aby ČNB nezvyšovala sazby, ale to jejich rozhodnutí. Rozhodně jsem zásadním zastáncem toho, aby vláda snižovala deficity veřejných financí a aby přestala masivním deficitním financováním přitápět pod inflační kotel.