Rusko údajně začalo přesouvat své vojáky ze Sýrie na Ukrajinu za účelem urychlení dobyvačného úsilí. Podle dostupných informací má Kreml v Sýrii až desítky tisíc vojáků. Jednotky se mají nyní koncentrovat na třech letištích, než budou přesunuty na ukrajinskou frontu, informuje server Moscow Times. Rusko chce mít na Ukrajině co nejrychleji již vycvičené a zkušené vojáky a také důstojníky, o něž během invaze velmi rychle přichází.

Jako snahu o urychlení poněkud zaseknuté invaze na Ukrajinu nařídil ruský prezident Vladimir Putin přesunout část jednotek ze Sýrie. Podle ruského ministerstva obrany bylo v Sýrii mezi lety 2015 až 2018 asi 63 tisíc ruských vojáků, tuto informaci potvrdila rovněž agentura Nexta, která hovoří o tom, že se v zemi nyní nachází asi šest desítek tisíc ruských vojáků, z nichž téměř polovina by mohli být důstojníci.

Právě výše postavení a zkušení vojáci jsou nyní tím, co ruská armáda na Ukrajině nyní začíná ztrácet. Podle informací serveru Moscow Times se Kreml začíná obávat, že pokud by Ukrajinci zabíjeli ruské důstojníky, kteří jsou nyní v napadené zemi přítomni, bude výrazně ohrožena schopnost strategicky plánovat další postup. „Jednoduše by došlo ke ztrátě obrovského množství zkušeností, což je z ruské perspektivy velmi nebezpečné a zneklidňující,“ uvedl vojenský analytik Sam Cranny-Evans.

Přesun zkušených a často vysoce postavených vojáků ze Sýrie na Ukrajinu by tak mohlo alespoň částečně tento problém vyřešit. Vladimir Putin podle Pentagonu chtěl dosáhnout vítězství na Ukrajině do 9. května, tedy do pondělí. To už mu nepodaří a navíc jen během první fáze přišel údajně asi o čtvrtinu svých bojových sil, o další pak přichází každým dnem.

Vysoce postavený představitel Pentagonu serveru Moscow Times řekl, že problémy ruské armády na Ukrajině jsou jasné: slabé vedení, nízká morálka a chabá logistika. I proto jsou tak dobyvačné ozbrojené síly daleko za plánovaným harmonogramem okupace.

Rusko navíc za válku Ukrajině denně vydá obrovské množství finančních prostředků. Podle serveru Newsweek se má jednat asi o 900 milionů dolarů (21 miliard korun). Do výdajů Moskvy se počítají mimo jiné platby vojákům bojujícím na Ukrajině, zásobovaní municí a raketami a zajištění oprav poškozeného vojenského materiálu.

Šéfredaktor vojenského zpravodajského serveru SOFREP Sean poonts k výdajům řadí také všechny vypálené rakety, například řízené střely s plochou dráhou letu stojí každá okolo 1,5 milionu dolarů. Jeho výpočet nezahrnuje ruské ztráty způsobené ekonomickými sankcemi, které byly na Rusko uvaleny. Podle Bílého domu tyto sankce mohou zůstat v platnosti, i kdyby Rusko svou armádu stáhlo. Kromě posil ze Sýrie by tak dalším krokem Kremlu ve snaze uspíšit válečné tažení mohlo být i zavedení jakéhosi válečného hospodářství. Uvedl to ruský vojenský expert Konstantin Sivkov ve vysílání státní televize Rossija 1 (psali jsme zde).