„Putin vede válku proti Evropě už roky,“ řekl Fiala deníku Die Welt
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ruský prezident Vladimir Putin vede již roky válku proti Evropě. V pondělním rozhovoru s německým deník Die Welt to řekl český premiér Petr Fiala, který varuje před ustupováním autoritářským režimům. Fiala prohlásil, že Česko bude ukrajinské armádě čelící ruské invazi pomáhat, jak bude moci, neboť jinak mohou jednou ruští vojáci stát na českých hranicích a poté i na německých.
„Ukrajině jsme zbraně dodávali již před válkou. Byli jsme první zemí. Po ruské agresi jsme byli jedni z prvních, kdo poslali i těžké zbraně,“ řekl Fiala. „Rakety, tanky, vše, co můžeme. Mnohé jsme měli na skladě, další jsme koupili,“ uvedl.
Česko dodává zbraně Ukrajincům podle Fialy nejen kvůli tomu, že bojují za svou zemi, ale že bojují i za svobodu Čechů. „Pokud nebude Putin na Ukrajině zastaven, bude jeho armáda jednou na našich hranicích. Nejdříve zřejmě v Pobaltí, pak ale brzy i v Česku. A jednou i na německých hranicích,“ řekl.
„Putin vede již roky válku proti Evropě! Hybridní, přes dezinformace a kybernetické útoky a stále častěji i vojensky,“ řekl český premiér s tím, že Putin jasně sdělil, že si přeje Evropu vrátit do doby sfér vlivu Sovětského svazu. Do područí Moskvy tehdy patřila i Praha.
To, že se ustupování agresorovi nevyplácí, připomenul Fiala českou historickou zkušeností z let 1938 a 1968. V roce 1938 Západ umožnil vůdci nacistického Německa Adolfu Hitlerovi získat československé pohraničí, ale druhé světové válce to nezabránilo. V roce 1968 pak vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem vtrhla do Československa, aby zabránila jeho přechodu k demokracii.
V rozhovoru Fiala vyjádřil pochopení pro to, jak těžký obrat musela německá politika po ruské invazi učinit. Německo totiž po desetiletí sázelo na dobré vztahy s Ruskem, což si Moskva podle kritiků vysvětlovala jako slabost. Německo po zahájení nynější invaze začalo dodávat Ukrajině zbrojní materiál a po určitém zdráhání souhlasilo i s poskytnutím těžkých zbraní.
Fiala, který před týdnem ve čtvrtek jednal v Berlíně s kancléřem Olafem Scholzem, listu Die Welt řekl, že Německo může s vyzbrojením Ukrajiny pomoci i tak, že přenechá některou západní techniku Česku výměnou za to, že česká armáda předá ukrajinské straně svou výzbroj sovětského původu. Na tom se Fiala se Scholzem dohodli.
Tématem rozhovoru deníku Die Welt s českým premiérem byla i kritická prohlášení Ukrajiny na adresu některých západních spojenců, mimo jiné Německa. Fiala poukázal na to, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj činí těžká rozhodnutí pod tlakem války. A to se může odrazit i v prohlášeních a v emocích, které Kyjev vyjádří. „Pro některé západní politiky to může být bolestivé. Ale možná i právě to pomáhá dát věci trochu do pohybu,“ dodal.