Vyprázdněné zásoby lékáren se mají během listopadu výrazně naplnit alespoň z hlediska klíčového penicilinu, který v důsledku výpadků ve výrobě a distribuci chybí. Ačkoliv se podle zástupců lékáren i státu nemusí lidé obávat, že by se pro ně ve většině případů nenalezla náhrada, situace to není ideální. A například v případě dětí nová „zásilka“ podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nepomůže. Pokud se však lidé setkají s tím, že předepsaný lék skutečně nelze sehnat, situace má další řešení.

Trh v Česku už delší dobu trápí výpadky některých důležitých léků, jako je například i antibiotikum penicilin. Výpadky jsou způsobené zřejmě více důvody, ať už se týkají výroby, dopadů na látky vyráběné v Rusku a Číně či podle České lékařské komory i příliš nízkou cenou některých léků na českém trhu, které pak výrobci raději dodávají do jinam.

Minimálně v otázce důležitého penicilinu se však objevilo řešení. Na český trh má dorazit celkem přes dvacet tisíc balení penicilinu od nového dodavatele.„Jedenáct tisíc balení přišlo teď, dvanáct tisíc má přijít do deseti dnů, v zásadě se jedná o to, že by to mělo pokrýt poptávku, kterou potřebujeme až do konce listopadu,“ řekl deníku Echo24 odpovědný náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Dodávky od původních dodavatelů by se pak podle Jakuba Dvořáčka měly obnovit na začátku či během prosince. Pokud tedy nedojde k neočekávaným událostem, jako například hromadění léků ze strany pacientů, dostupnost penicilinu by měla být podle Dvořáčka v té době obnovena. „Do České republiky přišla zmiňovaná dodávka minulý týden, příští týden bude následovat další dodávka v podobném objemu,“ potrvdila pro deník Echo24 také mluvčí úřadu Klára Brunclíková.

I podle šéfa sdružení praktiků Petra Šonky se však minimálně u penicilinu vyvíjí situace pozitivnějším směrem. „Objevil se česko-slovenský výrobce, který na výpadek trhu dokázal zareagovat. Neřeší to všechen problém, protože třeba pro malé děti tato léková forma není použitelná, ale je to nějaké improvizované řešení,“ řekl deníku Echo24 Petr Šonka.

V případě dalších chybějících léků podle Jakuba Dvořáčka záleží na konkrétních přípravcích, v naprosté většině případů však existuje alternativa. Některé výpadky, celkem jich je kolem dvou tisíc ročně, navíc nezpůsobují podle Dvořáčka problém, jelikož je tržní podíl dodavatelů na českém trhu skutečně malý. „Není to jen o České republice. Je to v dnešní době s těmito typy léčiv, některých typů generik, všude po Evropě, pravidelně se s tím potýkají i Spojené státy. Celý výrobně-dodavatelský řetězec dostal během dvou let pandemie opravdu zabrat a myslím, že to nějakou dobu bude ještě trvat, než se plně zkonsoliduje,“ dodal Dvořáček.

Ministerstvo nyní se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pracuje na změnách, které by měly krátkodobé výpadky léků řešit. Dodavatelům by měl vzniknout závazek udržet pro případ výpadků určitou zásobu, která ho dokáže pokrýt. „To nám v Česku chybí, asi deset evropských států podobnou legislativu má,“ dodal Jakub Dvořáček.

Většina léků má i podle lékárníků dostupnou alternativu se stejnou účinnou látkou. Některé léky zase podle komory umí lékárníci vyrobit na objednávku z jednotlivých surovin. Dlouhodobě tak vyráběli například náhradu antibiotické masti na předpis framykoin, která se používá k léčbě kožních infekcí, poranění či popálenin, nebo očních kapek opthalmo-septonex pro léčbu zánětů spojivek.

I tak se může stát, že pacient lék nesežene a lékárna nedokáže přijít ani s alternativou, která obsahuje stejnou účinnou látku. Specifická je pak i situace, kdy lékař na receptu vyloučí záměnu za jiné léčivo, podle Petra Šonky jde o případy, kdy například lékař ví, že pacient trpí reakcí na nějakou přídavnou látku. Záměnu má pak v každém případě pacient právo také odmítnout. „A Pokud ten lék pacient prostě nesežene, nezbývá mu, než se opět obrátit na lékaře, který mu recept napsal,“ dodal Petr Šonka s tím, že pak záleží na domluvě s lékařem, jak dále postupovat.