Rusko zváží, že by plyn do Evropy posílalo přes Ukrajinu i po roce 2024, kdy končí stávající smlouva o tranzitu přes tuto zemi, pokud bude v Evropě zájem a ukrajinské plynovody budou v provozuschopném stavu. Informovalo o tom podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo zahraničí. Evropa v posledních měsících hledá řešení, jak se závislosti na ruském plynu zcela zbavit.

Rusko pokračuje navzdory svému útoku na Ukrajinu v přepravě velkého množství plynu přes napadenou zemi do Evropy, která je jeho klíčovým zákazníkem.

„Pokud bude poptávka evropských spotřebitelů pokračovat a ukrajinský systém přepravy plynu bude funkční, pak bude Rusko připraveno zvážit kromě jiných možností i možnost pokračování ukrajinského tranzitu,“ řekl RIA Novosti ředitel odboru hospodářské spolupráce ruského ministerstva zahraničí Dmitrij Biričevskij.

V pondělí začala pravidelná každoroční údržba plynovodu Nord Stream 1, který vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a který je nyní hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do Evropské unie. Provozovatel, kterým je konsorcium Nord Stream AG, uvedlo, že údržba potrvá do 21. července. Německo se obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě nepoteče. Plyn přes Ukrajinu do Evropy zatím proudí, byť v omezeném režimu, za který podle Moskvy může ukrajinská strana.

Evropská unie se po únorovém ruském útoku na Ukrajinu a poté, co Rusko přestalo plyn dodávat do některých unijních zemí, protože mu za něj odmítly platit v rublech, rozhodla přestat od něj plyn postupně odebírat. Ruské ministerstvo připomnělo, že pokud unie přestane odebírat i plyn proudící přes Ukrajinu, zbaví Kyjev příjmů za tento tranzit.

Poslanci Evropského parlamentu minulý týden podpořili i kvůli obavě z krize způsobené válkou na Ukrajině dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí.

Česká ministryně životního prostředí tento týden během debaty s europoslanci připomněla, že bude důležité klimatické ambice skloubit s nahrazováním zdrojů energie dovážených z Ruska. „Velký náš cíl je využít obnovitelných zdrojů,“ prohlásila Hubáčková, podle níž se kromě toho bude ČR snažit prosadit další úspory energie. Dodala nicméně, že v případě očekávaného nedostatku ruského plynu a kapacity obnovitelných zdrojů je možné „jako o poslední možnosti“ uvažovat také o dočasném využívání uhlí, od něhož se EU s ohledem na emisní cíle odvrací.

Naplňte zásobníky na 90 procent, vyzývá MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) požaduje, aby provozovatelé zásobníků plynu naplnili své kapacity do 1. listopadu na 90 procent. Vyplývá to z návrhu změny vyhlášky o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu. Materiál je nyní v připomínkovém řízení. Naplněnost většiny zásobníků nyní podle dat organizace Gas Infrastructure Europe přesahuje 70 procent.

Změna vyhlášky doplňuje nedávno schválenou novelu energetického zákona, podle které bude stát moci obchodníkům s plynem, kteří nevyužijí rezervovanou kapacitu v zásobních v požadovaném minimálním množství pro dané období, její část odebrat. Nové podmínky mají podle MPO přispět ke zvýšení energetické bezpečnosti České republiky.

Největší naplněnosti, a to 81 procent, dosahuje podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe sdružující evropské provozovatele plynárenských infrastruktur, společnost RWE Gas Storage. Pouze na zhruba 15 procent je plný zásobník společnosti Moravia Gas Storage (MGS), který napůl vlastní společnost MND patřící pod skupinu KKCG podnikatele Karla Komárka a ruský státní podnik Gazprom. Gazprom má pronajatých 90 procent kapacity, zásobník ale plynem neplní. KKCG nyní jedná s českou vládou o převodu výkonu akcionářských práv ve společnosti MGS na český stát.

Novela energetického zákona stanovuje, že pokud ukladatel nebude dodržovat požadovaná minimální množství plynu ve stanovených časových úsecích, ztratí do konce skladovacího roku právo využívat rezervovanou skladovací kapacitu v rozsahu, v němž určené minimální množství plynu nesplnil.

Vratký je i trh s ropou

Světový trh s ropu je kvůli nedostatečné nabídce a možné recesi rovněž vratký. Poptávku už nyní ohrožují vyšší ceny a zhoršující se ekonomické podmínky. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

„Málokdy byl výhled na ropných trzích nejistější. Zhoršující se makroekonomický výhled a obavy z recese zatěžují náladu na trhu, zatímco na straně nabídky přetrvávají rizika,“ uvedla agentura se sídlem v Paříži ve své červencové zprávě. Napětí na trhu podle ní zmírnil prozatím slabší než očekávaný růst poptávky po ropě ve vyspělých ekonomikách a ruská nabídka.

IEA přesto svůj výhled poptávky na rok 2022 snížila pouze o 200 000 barelů denně (bpd). Letos předpokládá roční nárůst o 1,7 milionu barelů denně a o 2,1 milionu barelů denně v roce 2023, kdy podle ní poptávka