SOLIDARITA S UKRAJINOU

EU v pomoci Ukrajině výrazně zaostává za USA. Česko přispívá stejně jako Francie

SOLIDARITA S UKRAJINOU
EU v pomoci Ukrajině výrazně zaostává za USA. Česko přispívá stejně jako Francie

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Pořadí a statistiku zemí, které finančně, materiálně či humanitárně pomáhají napadené Ukrajině, zveřejnil Institut světové ekonomie v Kielu. Největším zastáncem a podporovatelem Ukrajiny jsou podle očekávání Spojené státy. V přepočtu na obyvatele přispívá nejvíc Estonsko, Polsko a Lotyšsko. EU se všemi svými členy dala dohromady zhruba třetinu pomoci, kterou Ukrajině poskytují USA. Aktuální studie pokrývá 37 zemí a ukazuje závazky vlád, soukromé dary a jakoukoliv vojenskou či technickou pomoc. Statistika například ukazuje, že Česko pomáhá v přepočtu na obyvatele stejnou měrou jako Francie.

Analýza vychází z databází oficiálních vládních zdrojů a kombinuje je s informacemi v médiích: pomoc poskytovaná v naturáliích jako jsou zdravotnické potřeby, potraviny nebo vojenské vybavení se odhaduje na základě tržních cen nebo podle informací z předchozích krizí. Jeden graf ukazuje míru a poměr finanční, humanitární a vojenské pomoci v jednotlivých zemích, zatímco druhý graf znázorňuje procentuální míru pomoci vzhledem k velikosti států.

Zdaleka největším zastáncem Ukrajiny jsou Spojené státy díky svým rostoucím příslibům: USA téměř ztrojnásobily své veřejné závazky od konce dubna. Poskytnou pomoc v celkové hodnotě 43 miliard eur, Ukrajině má zajistit vojenskou, finanční a humanitární podporu.

„Vláda USA je ochotna mobilizovat značné zdroje určené k podpoře Ukrajiny. Tím také poukazuje na důležitost rusko-ukrajinského konfliktu, který ohrožuje stabilitu celé Evropy,“ říká ředitel výzkumu institutu Christoph Trebesch.

Podle analýzy nazvané Ukraine Support Tracker rostly přísliby evropských států v pomoci Ukrajině o poznání mírněji. Přesto je nasazení východoevropských zemí jako je Polsko nebo Estonsko poměrně obdivuhodné, protože musíme brát v úvahu také jejich vysoké náklady spojené s ukrajinskými uprchlíky.

„Země a instituce EU se zavázaly k poskytnutí 16 miliard eur, což je sotva třetina toho, co přislíbily USA. Tento velký rozpor je poměrně překvapivý: dalo by se očekávat, že EU pomůže sousední zemi alespoň na podobné úrovni jako vzdálené Spojené státy,“ dodává Trebesch s tím, že EU postupuje mnohem pomaleji jak v dodávkách zbraní, tak ve finanční a humanitární pomoci.

Česko pomáhá stejně jako nesrovnatelně větší Francie

Estonsko, Lotyšsko a Polsko se umístilo kousek za USA mezi největšími podporovateli Ukrajiny vzhledem ke svému ekonomickému výkonu HDP. Česko se umístilo na 12. místě z celkových 37 zemí a tuzemská pomoc je srovnatelná s pomocí sedmkrát větší Francie.

Přitom se francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno nechal slyšet, že chce navýšit finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Také zopakoval nepopulární názor, že Rusko není třeba ponížit a až skončí boje, tak bude potřeba „vybudovat cestu ven diplomatickými kanály“.

Méně ekonomicky zdatná Česká republika tak poskytuje srovnatelnou pomoc jako Paříž. Česká vláda zatím poskytla Ukrajině vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zástupci vlády dříve potvrdili dodávky ručních zbraní, raket nebo zdravotnického vybavení.

Podle dřívějšího zjištění deníku Echo24 Česko na Ukrajinu poslalo například i samohybné houfnice karafiát či Dana, salvové raketomety RM-70 Grad nebo bojová vozidla pěchoty. Černochová nechtěla z bezpečnostních důvodů potvrdit ani vyvrátit, zda ČR dodala na Ukrajinu také bojové helikoptéry a raketové systémy, jak to nedávno uvedl americký ministr obrany Lloyd Austin. Do země napadené Ruskem Česko poslalo podle dostupných informací také tanky sovětské výroby T-72.

Graf uvádí také vyčíslení vládní podpory uprchlíkům podle hrubých odhadů. „Některé země poukazují na vysoké náklady na přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Tyto výdaje je náročné měřit a mezinárodně porovnávat. Přesto se o to snažíme na základě hrubých odhadů, podle nichž nesou největší břemena Polsko, Rumunsko a Maďarsko. Náklady na uprchlíky v samotném Polsku by se mohly v období, které zvažujeme, pohybovat mezi 2 až 6 miliardami eur. Za předpokladu dotace 500 eur měsíčně na jednoho uprchlíka je Polsko druhým největším zastáncem Ukrajiny v absolutních číslech za Spojenými státy,“ uzavírá Trebesch.

 

vhk