Na chybějící miliony v sociálních službách mohou doplatit nejmenší děti
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Kvůli nedostatku financí pro sociální služby v Česku musí na pomoc čekat miminka se zrakovou či sluchovou vadou nebo tělesným a mentálním postižením. Upozorňuje na to neziskovka poskytující sociální služby pro rodiny s nejmenšími dětmi EDA. Poskytovatelé rané péče podle ní nestíhají vysokou poptávku rodin s miminky pokrýt a pomoc se včas dostane jen 14 procentům zdravotně postižených dětí mladších sedmi let.
V Ústeckém a Pardubickém kraji a v Praze musela Raná péče EDA kvůli nedostatku financí vyhlásit stav naplněné kapacity a nové klienty přijímá už jen ve čtvrtém regionu, kde působí, ve Středočeském kraji. „Ostatní žadatelé dostanou pouze základní sociální poradenství a kontakty na jiné poskytovatele. Na listině čekatelů na odbornou pomoc Rané péče EDA pak mohou rodiče i těch nejmenších dětí strávit od tří do šesti měsíců,“ dodala organizace.
Ředitelka organizace Petra Mžourková uvedla, že dofinancování sociálních služeb až v prosinci je riskantní. „Vzhledem k tomu, že službu rané péče je s ohledem na krizovou situaci rodičů a také na potřebu včasné podpory vývoje dítěte s postižením potřeba zahájit bez odkladu, je tato situace opravdu kritická. Proto očekáváme, že dofinancování přijde včas a v dostatečné míře, aby mohla být vyřešena. Pro nejzazší termín dofinancování považujeme srpen až září letošního roku. Případ dofinancování v listopadu až prosinci, který se v minulosti již objevil, považujeme za velmi nevhodný a pro chod sociální služby i její zaměstnance velmi riskantní,“ uvedla Petra Mžourková s tím, že sdílí obavy náměstků hejtmanů a radních pro sociální oblast a Asociace poskytovatelů sociálních služeb.
Těm se nelíbí, že slíbené peníze z evropského dotačního programu Zaměstnanost ve výši 1,5 miliardy korun budou moci být čerpány pouze na služby sociální prevence, a to až do června 2022. A nedají se dle nich získat na provoz domovů pro seniory, pacienty s demencí či postižené. Z toho je podle zástupců krajů a asociace zřejmé, že je nereálné, aby dotace pokryly polovinu výpadku financí pro rok 2019, tedy jednu miliardu korun.
„Konstatování vlády ČR prostřednictvím obou rezortů mediální zkratkou, že se peníze našly a vše je vyřešeno, je velmi nešťastné a ne zcela pravdivé. Přislíbená miliarda pouze oddálila kolaps sociálních služeb a slibované peníze z evropských zdrojů pro tento rok jsou iluzorní,“ uvedl prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký.
Kraje na sociální služby vyžadovaly dvě miliardy korun, vláda nakonec schválila, že na platy v sociálních službách půjde miliarda. Dohodla se na tom ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a financí Alena Schillerová (za ANO). Půl miliardy půjde z vládní rozpočtové rezervy a půl miliardy z nespotřebovaných nároků ministerstva práce a sociálních věcí. Zbytek mají pokrýt peníze z evropských fondů.
S dohodou nesouhlasili krajští radní pro sociální věci a náměstci hejtmanů. Žádali Maláčovou a vládu, aby do konce června zajistily celou sumu. Podle opozice vláda tím, že polovinu z požadovaných dvou miliard chce hradit pomocí unijních dotací, nenaplnila usnesení Poslanecké sněmovny.
Debata o sociálních službách znovu ve sněmovně
V Poslanecké sněmovně se v úterý v podvečer rozhořel spor o doplacení sociálních služeb. Opoziční poslanci zejména z KDU-ČSL a z ODS kritizovali vládu za to, že na ně podle nich přidala miliardu korun místo požadovaných dvou miliard. Výtky mířily zejména na ministryni práce Maláčovou, která ale postup vlády hájila.