Kroky české vlády z posledních týdnů a měsíců do budoucna zajistily úplné odstřižení od ruských energií. Během několika let nebude díky nedávnému schválení rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL) do tuzemska podle oslovených odborníků téct ruská ropa, v případě zemního plynu pak už teď proudí primárně ten norský. Ministerstvo průmyslu má navíc v plánu odkupovat kapacitu v dalších LNG terminálech. Kde však Češi nadále pocítí problém, budou dodávky a především ceny pohonných hmot, a to především po únorovém uvalení embarga zemí EU na ruskou ropu.

Kabinet Petra Fialy učinil v poslední době několik rozhodnutí, která mají pomoci zpřetrhat energetickou závislost České republiky na Moskvě. Stát naplnil zásobníky plynu na asi 99 procent. Většina dodávek je z Norska, kromě nich se nakupuje i zkapalněný zemní plyn (LNG) zejména z USA. K jeho přepravě si ČR pronajala třetinu nového terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven, tři miliardy metrů krychlových pokryjí až třetinu roční spotřeby.

Podle expertů už příliš ruského plynu v tuzemsku není. „Zhruba už od léta se uvádí, že do České republiky významně proudí především norský plyn na rozdíl od toho ruského. Pokud se pak České republice podaří nakoupit další kapacitu v plovoucích terminálech, tak by se zvýšil i podíl plynu, který dokážeme nakupovat v rámci LNG,“ řekl redakci výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

TAL by mohl jít rychle

Podobně se situace vyvíjí s dodávkami ropy. Čeští spoluvlastníci konsorcia TAL totiž nedávno odsouhlasili rozšíření Transalpinského ropovodu, na který je napojena i Česká republika. Podle premiéra Petra Fialy to znamená, že nejpozději od roku 2025 nebude třeba ropa z ruského ropovodu Družba.

To potvrzuje analytik Jiří Gavor. „Po dokončení intenzifikace ropovodu TAL to bude možné,“ řekl pro Echo24. „Potřebujeme nahradit kapacitu, jíž v současné době přepravujeme něco mezi 3 a 3 a půl miliony tun ropy ropovodem Družba. To je samozřejmě nyní riskantní směr,“ uvádí s odkazem na ruskou sabotáž. Úprava ropovodu umožní podle Fialy navýšení dodávek ropy na požadovaných sedm až osm milionů tun ročně.

Gavor má za to, že by práce na ropovodu mohly jít svižně. „Dejme tomu, že do dvou let by to mohlo být provedeno. Myslím si, že by to mohlo probíhat celkem rychle, protože tam nejsou žádné majetkoprávní spory, je to stejná trasa a jde jen o rozšíření kapacity stávajícího ropovodu,“ dodal.

Ropovod TAL vede z italského Terstu do Německa a Rakouska. ČR je na něj napojená přes produktovod IKL, který začíná v bavorském Vohburgu an der Donau, kde se napojuje na Transalpinský ropovod. Ten je napájen ropou, kterou do přístavu v Terstu přivážejí tankery z celého světa.

Loni se do ČR dovezlo podle statistiky ministerstva průmyslu 6,8 milionu tun ropy, meziročně o 10,8 procenta více. IKL přepravil 51,2 procenta ropy, zbytek přepravil ropovod Družba.

Drahý benzin

Těžší bude ruské zdroje nutné suplovat v dodávkách pohonných hmot. „I v bezproblémovém stavu, kdy jsme měli ruskou ropu, jsme nebyli soběstační v benzínu a motorové naftě. Po embargu států EU na ruskou ropu si je budeme muset sehnat na světových trzích úplně stejným způsobem jako sháníme plyn, to znamená přeplatit dodávky, které by směřovaly někam jinam. Nemám strach, že by nafta nebyla, ale bohužel bude zase dražší,“ poznamenává Gavor.

Ceny paliv se přitom minulý týden opět snížily o více než korunu a průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla pod 40 korun za litr. Aktuálně se u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 39,34 Kč, před týdnem byl o 1,17 koruny dražší. O 1,85 koruny na litru zlevnila cena nafty, za litr teď řidiči dají průměrně 41 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Pokles cen bude podle analytiků pokračovat.