EDITORIAL Dalibora Balšínka

Léčba nesmí být horší než nemoc

EDITORIAL Dalibora Balšínka
Léčba nesmí být horší než nemoc

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Stát generálně zvládl nástup pandemie koronaviru. Lapsy samozřejmě byly, vláda uměla reagovat a chyby po kritice médií a veřejnosti napravovat. Klíčové bylo včasné zavedení nouzového stavu, který byl v mnohých ohledech méně restriktivní než ve Francii. Samozřejmě vedle toho byly v Evropě méně omezující režimy boje s pandemií – třeba ve Švédsku, podstatný je nakonec výsledek: Česko se vyvarovalo italského nebo švýcarského scénáře a zdravotnický systém první vlnu pandemie zvládl.

I když podrobné analýzy vývoje v jednotlivých zemích teprve přijdou. To, co je typické pro zpravodajství z koronavirové doby, a to všude, je fragmentace informací, které pochopitelně nemají kontext, kdejaký jednotlivý tragický případ má potenciál ovlivnit veřejné mínění a rozhodování států. To je mimochodem charakteristické, že lídři se bojí rozhodovat, jednat rázně, prosazovat svoji vizi. Je to daň za informační společnost, která je schopna ke každému řešení rychle zformovat silné skupiny zastánců a zároveň stejně silných odpůrců.

Už nyní je zřejmé, že pandemie koronaviru bude mít obrovské ekonomické dopady, jejichž rozsah je stále v rovině odhadů a spekulací. Jen v Česku budou v ohrožení stovky tisíc pracovních míst, například jen v restauračních a pohostinských službách je zaměstnáno 250 tisíc lidí, a toto odvětví nebude zdaleka jediné, které státem zavedený nouzový stav zasáhne. Proto se ekonomickými opatřeními vlády zabýváme na prvním místě, přinášíme rozhovor s Janem Švejnarem, jenž má být jednou z vůdčích postav poradního týmu státu, a tématu se věnujeme i v dalších textech tohoto vydání. Vláda Andreje Babiše zatím přichází jen s kosmetickými opatřeními a tíhu blížící se ekonomické krize přenáší na soukromé společnosti, jak uvádí Lenka Zlámalová třeba ve srovnání s britským kabinetem. Ten napumpoval odklady nebo odpuštěním daní a přímou pomocí formou úvěrů a záruk firmám 350 miliard liber (10 500 miliard korun). To je částka na úrovni zhruba 15 procent britského HDP. Německo ulevilo lidem a firmám na daních a rozdalo na přímých podporách 353 miliard eur včetně odkladů a odpouštění daní. Dalších 900 miliard eur na zárukách. Přímá vládní pomoc ve Spojených státech, Británii, Německu začíná na částkách na úrovni 15 procent HDP. Je dávno schválená v parlamentech. Lidé mají peníze na účtech a jistotu, že nemusejí v příštích měsících platit některé daně. To jim dává čas a šanci pokusit se probrat ze zastavené ekonomiky. Podpora je většinou plošná. Míří na zasažené obory a nic se nemusí složitě dokládat potvrzeními a formuláři. Konečně i Jan Švejnar vyzývá stát k mnohem větší aktivitě, aby využil nízkého zadlužení České republiky a dal peníze do systému a aby stát odpustil platby sociálních pojištění.

Rychlá a účinná reakce státu bude rozhodující v tom, jak hluboce českou ekonomiku virus zasáhne, a platí, že léčba nemoci nesmí být horší než nemoc sama.