Pokuta 15 tisíc za nevydaný doklad na 15 korun, chybějící vteřiny na účtenkách nebo minutový rozdíl v evidenci tržby a vydání účtenky. Podnikatelé a živnostníci si stěžují, že finanční správa je při kontrolách dodržování zákona o evidenci tržeb (EET) nepřiměřeně tvrdá a dávají jim pokuty za drobné či nesmyslné prohřešky. To potvrzuje i statistika finanční správy. Z té vyplývá, že živnostníkům rozdala dvakrát tolik pokut než firmám. 

„K 17. dubnu 2018 je na finančních úřadech na osobních daňových účtech subjektů evidováno 3456 pokut za správní delikt uložený podnikající fyzické osobě v celkové výši 30,7 milionu korun a 1547 pokut za správní delikt uložený právnické osobě v celkové výši 19,2 milionu korun,“ uvedla pro server Echo24 Klára Křehlová z Generálního finačního ředitelství.

Lidé, kteří podnikají jako OSVČ, tak dostali dvakrát více pokut než firmy a zaplatili na nich o 11 milionů více. V průměru přitom na jednoho živnostníka vychází pokuta ve výši 9 tisíc korun, což je částka, která může být pro řadu těch nejmenších podnikatelů klidně i likvidační. Průměrná pokuta na firmu vychází asi na 12,5 tisíce.

Potvrzuje se tak to, na co upozorňují opoziční politici i různé spolky – EET nejtvrději dopadá na drobné podnikatele. Už před samotným startem evidence řada z nich raději činnost ukončila – někteří si nechtěli pořizovat pokladnu, někteří byli už příliš staří na to, aby se s ní učili a jiným prostě vadila z principu. V průběhu posledního roku se poté objevovalo v menších městech čím dál více prázdných výloh obchodů a zavřených hospod. A problémy řešily i neziskové organizace, které zaměstnávají postižené.

„Posledně avizovaný případ (čtete zde) ukazuje na závažný problém, a to že povinnosti podnikatele nekončí zavedením celého systému EET. Již to je značný zásah, který je často bagatelizován, stejně jako finanční náklady, které podnikatel nese...Dalším problémem je strach podnikatelů z pracovníků finanční správy, kteří se při kontrolách nechovají vždy korektně. Bohužel mi podnikatelé sdělují, že se nejedná o ojedinělý exces, ale spíše o pravidlo,“ uvedl pro server Echo24 Jan Rambousek z Unie daňových poplatníků.

Opozice se proto snaží prosadit ve sněmovně zmírnění. Celkem pět stran prosazuje, aby se evidence netýkala neplátců DPH. Ačkoliv vláda tento návrh nepodpořila, ve sněmovně v prvním čtení prošel a má velkou podporu. Proti jsou poslanci hnutí ANO – za prvé to byl jejich šéf premiér v demisi Andrej Babiš, který ještě jako ministr financí EET slavnostně spustil jako svoji vlajkovou loď v boji proti daňovým podvodům, za druhé jejich současná ministryně financí připravuje vlastní změnu.

Šéfka resortu financí Alena Schillerová připravuje novelu zákona. Evidenci totiž loni výrazně osekal Ústavní soud (čtěte zde) a ministryně tak musí novelou v evidenci řadu věcí upravit. Změnu chystá i pro drobné podnikatele, ti by mohli využít tzv. offline režimu. Jenže ten v reálu bude byrokraticky mnohem náročnější, protože bude vyžadovat větší papírování. 

Skoro 70 milionů na pokutách

Exministr Babiš při zavádění EET sliboval, že po čtyřech letech přinese do státního rozpočtu 18 miliard. Ministerstvo financí tvrdí, že evidence funguje. Loni měla přinést do rozpočtu pět miliard, to přitom představovalo asi 1,35 procenta z plánovaného výnosu DPH v minulém roce. Kvůli tomu byly zaměstnány stovky nových finančních úředníků, stát i firmy investovaly do IT částku v řádu miliard a kvůli pokladnám skončily tisíce malých živnostníků a podniků.

Vedle toho zvyšují efekt evidence kontroloři, kteří rozdávají pokuty. Finanční správa od počátku zavedení EET vybrala na pokutách 52,5 milionu korun. Dalších 15,5 milionu korun napařili podnikatelům celníci. Celkové skóre za rozdané pokuty tak činí 68 milionů korun. 

Pokuty přitom úředníci nerozdávají jen podnikatelům, ale také fyzickým osobám „za závažné úmyslné ztížení nebo zmaření evidence tržeb“. Za takový přestupek může člověk dostat pokutu až půl milionu korun. O začátku fungování evidence v prosinci 2016 rozdala finanční správa 47 takovýchto pokut. Vybrala na nich 300 tisíc, takže v průměru odpůrci EET museli na pokutě zaplatit něco přes šest tisíc korun.