Letošní úroda meruněk je proti loňsku více než trojnásobná, sklidilo se jich 3169 tun. Dařilo se také třešním, višním a jahodám, uvedl ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Úroda těchto plodů letos výrazně převýšila průměr sklizní posledního desetiletí, u meruněk o 38 procent. U třešní, kterých se sklidilo 2858 tun o 29 procent, u višní o pětinu. Těch se letos urodilo 6620 tun. Vyšší by měla být také sklizeň z jabloňových, hrušňových a švestkových sadů. To může napomoci prodeji pálenek, u nichž se očekává zlevnění, stejně jako u samotného ovoce, zejména jablek. Zdražit může kvůli menší úrodě chmele naopak pivo.

„V posledních dvou letech byla sklizeň ovoce kvůli jarním mrazům výrazně podprůměrná. Letošní odhadovaná úroda je ale velmi slibná, i když dlouhotrvající a úporné sucho významně snižuje kvalitu a velikost všech druhů ovoce,“ uvedl ředitel odboru statistik zemědělství Jiří Hrbek. Ze 709 hektarů se sklidilo 3201 tun jahod, o 13 procent více než loni.

Broskví je sice letos dvojnásobně více než loni, průměru posledního desetiletí však letošní úroda nedosahuje. „Výrazně se totiž zmenšila výměra broskvoňových sadů. Navíc v nich převládají přestárlé stromy, které plodí méně ovoce,“ dodala Dagmar Lhotská z ČSÚ.

Letošní úroda ovoce by podle červnového odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) měla meziročně vzrůst o 55 procent na nadprůměrných 185 184 tun. Sklizeň by letos měla jít nahoru u všech druhů ovoce s výjimkou angreštu. Sklizeň by tak byla druhou nejvyšší od roku 2006, kdy sadaři sklidili 190 955 tun ovoce. Přes 180 000 tun se úrody ovoce poté přehouply již jen v letech 2008 a 2015, kdy činily 183 817 tun a 188 462 tun.

Největší nárůst proti pětiletému průměru se čeká u hrušní, a to o 68 procent na 10 712 tun. „Navýšení u hrušní není zapříčiněno jen dobrým letošním rokem, ale i věkovou strukturou tohoto druhu. Převážná část sadů je na počátku plodnosti a v plné plodnosti,“ uvedla již dříve mluvčí ÚKZUZ Ivana Kršková.

Letos se dařilo také jablkům, kterých se urodilo dostatečné množství. Dá se tedy očekávat, že jejich cena opět klesne. „Z dat vyplývá, že se cena jablek dlouho držela kolem 30 korun za kilogram. V průběhu roku 2017 cena jablek rostla jen mírně a dosáhla úrovně 35 korun za kilogram. Od roku 2018 však cena jablek začala růst výrazně a dostala se ke 43 korunám za kilogram. Dle posledních dat je zřejmé, že cena jablek začala klesat a vzhledem k odhadům sklizní lze předpokládat, že se cena jablek budou snižovat dlouhodoběji. Ke konci roku by se cena jablek mohla pohybovat pod úrovní 35 korun za kilogram. Podobný vývoj lze přitom odhadovat i u dalších druhů ovoce,“ uvedl pro deník Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

V ČR je 13 979 hektarů ovocných sadů a jejich plocha se stále snižuje. Ještě v roce 2013 bylo v ČR téměř 18 000 hektarů sadů. Největší část výsadeb zabírají jabloně, a to 6879 hektarů. Slivoně jsou na 1928 hektarech. Roční výkon ovocnářství ze sadů se v průměrném roce odhaduje na více než miliardu korun. Včetně sezonních pracovníků dává ovocnářství práci zhruba 5000 lidí.

Jiné plodiny, jako například chmel, obiloviny, cukrovou třtinu nebo rostliny používané jako krmiva pro zvířata, naopak letošní sucho poškodilo. Agrární komora škody odhadla na devět až 11 miliard korun. Zemědělci už avizovali, budou chtít od státu odškodnění mezi dvěma a 2,5 miliardy korun.

Pálenky mohou zlevnit, neúroda chmele může naopak vyšvihnout ceny piva

Zatímco ceny ovocných pálenek mohou díky velké úrodě zlevnit, pivaře čeká nejspíš zdražení. Letos se chmele totiž urodilo méně. „Podle letošních odhadů sklizní to vypadá, že se Češi přeorientují z pití piva na konzumaci destilátů. Zatímco úroda chmele je letos podprůměrná a lze tedy očekávat zdražování piva, úroda ovoce převyšuje desetiletý průměr, což v konečném důsledku může vést k poklesu cen destilátů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Počítá se, že sklizeň chmele bude o tisíc tun menší, než v loňském roce. „Sklidí se možná méně a možná také více. Sklizeň chmele teprve začíná a za čtyři týdny se uvidí, kolik se toho sklidí,“ řekl pro Echo24 předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda.

Svaz pěstitelů chmele je nicméně spíše pesimistický. „Nikdy se nepočítá s vysokou sklizní. Pěstitelé se drží tzv. dlouhodobého průměru a k tomu se hodnotí další roky. Jestli v roce 2017 a 2016 byly nadprůměrem, tak tento rok může být podprůměrem. Výnosnost chmele je v zubatici. Každý rok je jiný a jsou jiné podmínky. Letošní je právě nepříznivý suchem a vedrem,“ řekl dále Luboš Hejda. Sám se však neobává, že by se produkce chmele odrážela v ceně piva. Důvodem jsou dlouhodobé smlouvy, které ceny chmele upravují.

Letošní extrémní sucho bude mít dopad na výši výnosů prakticky všech plodin. Postihlo již téměř sklizené obilí a řepku a nyní hrozí propad výnosů u cukrové řepy, a to kriticky, u kukuřice na siláž i zrno a brambor.