Krize v sociálních službách

Dohoda Schillerové s Maláčovou nic nevyřešila. Stále hrozí masivní propouštění

Krize v sociálních službách
Dohoda Schillerové s Maláčovou nic nevyřešila. Stále hrozí masivní propouštění

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Krize v oblasti sociálních služeb nadále přetrvává, i když se ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dohodly na dofinancování. Kraje požadovaly po vládě dvě miliardy korun, které nutně potřebují k udržení provozu jednotlivých zařízení. Maláčová s Schillerovou poskytly pouze jednu miliardu s tím, že zbytek bude záviset na čerpání financí z evropských fondů. Podle krajů se však problém nevyřešil a nadále hrozí odchod až deseti tisíc pracovníků.

Podfinancovaný sektor sociálních služeb zůstává nadále v kritickém stavu. Stále tak hrozí, že se peníze nedostanou k lidem, kteří se věnují rodinám s dětmi, lidem pečujícím o své příbuzné, dlouhodobě nemocné anebo k lidem s duševním onemocněním. Kraje totiž každý rok dostávají od ministerstva práce příspěvky. Pro letošní rok se počítalo s tím, že poskytovatelé služeb dostanou 20,38 miliardy korun. Kraje nakonec obdržely 15,12 miliardy. Krizi pak vyvolalo vládní navyšování platů a zvláštních příspěvků, se kterými dotační částka nepočítala. Vláda po štědrém navyšování důchodů, rodičovských příspěvků a slev na jízdné hledala další prostředky.

Jenom v hlavním městě musel magistrát dofinancovat ze svých prostředků skoro miliardu. A to pouze  za letošní rok. „Město i městské části musí ze zákona dofinancovat své příspěvkové organizace, ale peníze pak velmi chybí jinde. Některé městské části navíc prostředky na dofinancování nenajdou a obrací se s žádostí o pomoc na hlavní město Prahu. V největších problémech jsou nevládní organizace, které nemají nárok na žádnou pomoc, a jsou proto nejohroženější. Vím o službách v Praze, které mají finanční prostředky do října. Propouštění personálu je skutečným rizikem,“ řekla pro Echo24 radní pro sociální politiku Milena Johnová.

Podle ní je postup obou ministryň nedostatečný a problém bude i v dofinancování evropskými penězi. „Jde o peníze, které jsou určeny pouze pro některé druhy služeb a např. financování péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením sem bohužel nepatří. Peníze jsou určeny na víc let a navíc jde o administrativně a časově náročné procesy, se kterými kraje rozhodně nepočítaly. Tyto peníze se nám v žádném případě nepodaří službám dodat dřív než na přelomu listopadu a prosince,“ uvedla dále Johnová.

Podle Svazu města a obcí je oblast sociálních služeb dlouhodobým problémem. „Podpora ze strany státu je v celé sociální agendě nedostatečná, a pokud se pozorně podíváme na kombinaci faktorů – nesystémové a nekoncepční zvyšování nákladů, několik let zastropovanou úhradovou vyhlášku, nedostatek kvalitních a schopných pracovníků a velmi malý objem financí na rozvoj sociálních služeb -, je jasné, proč se sociální oblast nachází v krizi,“ uvedla pro Echo24 Alexandra Kocková ze Svazu města a obcí. S žádostí o dofinancování do konce června přišli i náměstci hejtmanů a krajští radní pro sociální věci.

Novela má krizi vyřešit

Ministryně práce Jana Maláčová v reakci na krizovou situaci začala připravovat návrh, aby se poskytnuté prostředky krajům dostaly mezi mandatorní výdaje. Zákon by tedy zaručoval jejich vyplácení na období v délce tří let. Pokud by se nakonec ministryni práce podařilo novelu protlačit, byl by to další zásah do státního rozpočtu. Jen na letošní rok jde krajům na 15 miliard korun a částka se rok od roku navyšuje.

Novela zatím počítá s tím, že kraje, obce a stát budou mít pevný podíl na financování. Stát by poskytoval největší část, tedy 85 procent. Dalších deset procent by šlo od krajů a obce by přispěly pěti procenty. „Chceme ale také do systému zapracovat brzdu, aby nevznikaly nové a nové služby, které jsou pak neufinancovatelné,“ řekla Jana Maláčová.

Podle sociální statistické ročenky pracovalo v roce 2017 v sociálních službách téměř 97 000 lidí. V Česku fungují azylové domy, denní stacionáře, domovy pro seniory, krizová pomoc, centra pro děti, osobní asistence, terénní programy, stacionáře, pečovatelská služba, poradenství, chráněné bydlení, noclehárny, terapeutické komunity či pracoviště rané i následné péče. V roce 2017 bylo v provozu 3404 těchto zařízení, která nabízela 81 503 lůžek. V pobytových domovech bylo na konci roku 2017 přes 76 100 lidí. Všech služeb využilo předloni přes 530 500 klientů.