Rekordní schodek státního rozpočtu dokázal totálně rozhádat komunisty. Ti si své argumenty vyříkávali na jednání ústředního výboru, kde se části straníků nelíbila podpora takto masivní sekery. Podporovatelé vlády z KSČM ale zřejmě v první čtení rozpočet podpoří. Jednat ale o něm chtějí s hnutím ANO ještě do letních měsíců.

Rozpočet bude hlavním tématem úterní mimořádné schůze, kterou svolalo hnutí ANO na popud ministryně financí Aleny Schillerové. Ta totiž během pár týdnů nabídla již třetí navýšení rozpočtu, nyní požaduje schodek 500 miliard korun. Opozice s návrhem tvrdě nesouhlasí a přidali se překvapivě i komunisté, kteří ministryni financí vytkli, že není jasné, kam peníze půjdou.

Největší potíž totiž přinesl účetní trik Aleny Schillerové, která se nechtěla s poslanci dohadovat o směřování peněz a navrhla, aby se vládní rozpočtové rezerva zvýšila na 137 miliard a nepodléhala tak kontrole poslanců. To byla také jedna z věcí, která se na ústředním výboru KSČM dost hlasitě řešila. Schillerová s přispěním premiéra Andreje Babiše ale nakonec upravila na poslední chvíli rozpočet, kdy do rezerv přiteče pouze 36 miliard. Předseda vlády pak z pozice poslance podal k rozpočtu pozměňovací návrh, kde formálně vypsal, kam zbylých 100 miliard půjde.

To však komunistům nestačí. „Spokojenost s rozpočtem není to správné slovo. Na ústředním výboru byla atmosféra dost bojovná a ozývalo se hodně nespokojených hlasů. Deficit se ale zkrátka navýšit musí a o tom je kompromis. Nejvíce nám vadilo, že se rozpočet navýšil o půl bilionu korun a přitom k tomu nebyla žádná specifikace. Tedy neměli jsme jistotu, že se peníze vynaloží efektivně,“ řekl pro Echo24 poslanec Jiří Dolejš (KSČM).

Ústřední výbor se tak dohodl na tom, že rozpočet nemají poslanci vracet, ale mají o něm nadále jednat. Rozpočet se tak s největší pravděpodobností neschválí v režimu legislativní nouze, ale proběhne standardním způsobem na tři čtení. V rámci druhého čtení se pak budou provádět změny, které by jinak celý proces schvalování značně zpozdil.

Podle Dolejše ústřední výbor zadal jasné podmínky, které se můžou pro celou Babišovu vládu stát osudné. „Daleko větší problém než letošní, bude rozpočet na příští rok. Tam se také může rozhodovat o bytí a nebytí vlády. Ústřední výbor také uložil vládě v průvodním usnesení, jak hodlá schodek řešit do budoucna v rámci konsolidace veřejných financí. Tam bychom si také měli vyříkat, jak se dostat do jiných čísel a to se neobejde bez strategičtějších debat. Je totiž logické, že se v letošním roce s daněmi hýbat nebude. Dlouhodobě se ale musí rozpočtově zvážit inovace daňové politiky, protože se nemůžeme ke stabilitě proškrtat. Ještě v době, kdy nás straší důchodová reforma,“ řekl Dolejš.

Hádky komunistů mezi sebou ale už jednou přinesly, že se poslanci neřídili doporučením ústředního výboru. To se přitom od začátku devadesátých let nestalo. Během koronavirové krize na konci dubna totiž výkonný výbor doporučil poslancům prodloužit nouzový stav do 25. května, když pro hlasovalo 12 ze 20 členů výboru. Poslanci se ale vzepřeli a klub v dolní komoře podpořil prodloužení pouze do 17. května. Stanovisko poslanců přitom neoznámil jak šéf strany Vojtěch Filip ani předseda klubu Pavel Kováčik. S informací přišel pouze poslanec Zdeněk Ondráček.

Otázky se vznášejí také nad tím, co komunisté za podporu rozpočtu dostanou. Poslanec a člen ústavně-právního výboru Dominik Feri (TOP 09) v minulém týdnu naznačil, že poslanci hnutí ANO již otáčejí u komunistického návrhu prodloužit promlčecí dobu v trestním zákoníku z 20 let na 30. Přitom předtím byli poslanci vládního hnutí proti. „Zajímavé, že to vyšlo zrovna na dobu, kdy ANO loudí komunistické hlasy pro podporu rozpočtu,“ uvedl Feri na Twitteru.

Že by se jednalo o nějaký obchod vyvrací předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Podle něj je to zřejmě reakce na nedávné odhalení vraha, kterého vyšetřovatelé vypátrali až skoro u promlčecí doby. „Je to čistá hloupost a populismus. Netýká se to privatizace OKD, protože stále platí rozsudek Ústavního soudu, podle kterého, když je něco promlčeno, tak už nelze běh promlčecí lhůty obnovit. Jedná se o zločiny spáchané nejpozději v roce 2001. Je to pouze prodloužení do budoucna patrně kvůli vraždám. Pokud by se to týkalo privatizací, tak by to spadlo do doby vlády Miloše Zemana, Stanislava Grosse a Vladimíra Špidly. Tyto privatizace ale už většinou nebyly podle zákona o velké privatizaci,“ řekl pro Echo24 Marek Benda.