Stojí si hnutí ANO opravdu pevně za podporou zdanění náhrad za církevní restituce? Druhé čtení předlohy KSČM na mimořádné schůzi sněmovny trvalo dlouhých pět hodin. U řečnického pultu se vystřídalo několik desítek poslanců ze všech stran. Zákonodárců hnutí ANO však jakoby se debata skoro netýkala. Do diskuse byl řádně přihlášen pouze Jiří Mašek, několik dalších poslanců mluvilo jen krátce ve faktických poznámkách. Přitom pokud komunistický návrh sněmovnou projde, hlasy hnutí ANO tomu přispějí největším dílem. Mlčení poslanců hnutí premiéra Andreje Babiše tak nahrává názoru opozice, že podpora návrhu je pouhým úplatkem komunistů za podporu vlády.

Celkem během čtvrteční mimořádné schůze vystoupilo 37 poslanců. Nejvíce, tedy 6, jich měly kluby KSČM a ODS. Řada zákonodárců však byla za řečnickým pultem hned několikrát. Hodně byli vidět komunisté, lidovci nebo například Marek Benda (ODS), který vystoupil hned desetkrát. Mnohem menší aktivita byla znát u poslanců hnutí ANO. Ti přitom s největší pravděpodobností vytvoří většinu hlasů, se kterými bude komunistický návrh nakonec přijat.

V rámci řádné rozpravy vystoupil z poslanců ANO pouze Jiří Mašek, který se pomocí historických souvislostí snažil vysvětlit důvody, proč jsou náhrady církvím podle jeho názoru zbytečně vysoké: „Polsko řešilo vyrovnání s církvemi ve výši 1000 korun na občana, Maďarsko ve výši 1500 korun na občana a v České republice vyrovnání s církvemi přesahuje částku 10 000 korun na občana. Občané nejvíce ateistického státu v Evropě byli po zásluze potrestáni.“

„Nyní přichází návrh zákona s možností toto podivné narovnání státu a církví, které bylo pro církve extrémně výhodné, mírně narovnat ve prospěch státu. Diskutujeme možnost zrušit úlevu církvím na nedanění přijímané finanční náhrady od státu. Tuto úpravu, která alespoň částečně zmírní škody způsobené státu přijetím restitučního zákona, z pochopitelných důvodů podpořím a věřím, že nás bude ve sněmovně většina,“ dodal. 

Mašek byl jako jediný poslanec hnutí ANO během mimořádné schůze více aktivní. Vystoupil celkem čtyřikrát. Zbytek poslaneckého klubu ANO spíše mlčel. K tématu se vyjádřili až ke konci diskuse pouze formou faktické poznámky ještě tři poslanci nejsilnějšího uskupení ve sněmovně. Nešlo však o žádné plamenné obhajování návrhu. Jaroslav Faltýnek v podstatě podpořil Maškovu myšlenku, když hovořil o kupních cenách lesů. O nadhodnocených náhradách krátce mluvil Jiří Bláha. „A vůbec nám nepodsouvejte to, že my nechceme odškodnit toho, komu bylo něco sebráno, ublíženo, a že nechceme napravit křivdy z minulosti. Naopak. Já nemám problém s církevní restitucí. Já nemám problém s odlukou státu a církve. Ale vždycky a od začátku se podivujeme a kroutíme hlavou nad výpočty,“ řekl zase poslanec Jan Volný.

Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš nebyl přítomný vzhledem k zahraniční cestě. K církevním restitucím se však vyjadřoval již před rokem v jedné ze svých video odpovědí. „Restituce byly schválené po půlnoci za podivných okolností. Schůzi řídila paní Němcová. Zákon prošel hlasem za korupci odsouzeného poslance ODS. Takže velice podivná záležitost,“ řekl Babiš. Zároveň uvedl, že pokud KSČM předloží návrh na zdanění náhrad, který nebude v rozporu s ústavním právem, tak jej hnutí ANO podpoří.

Neústavnost návrhu je však právě hlavním argumentem opozice. „Myslím si, že obě uskupení vědí, že to bude tématem pro Ústavní soud a že tato novela nemá reálnou šanci, aby vstoupila v platnost,“ řekla pro Echo24 Miroslava Němcová (ODS). „Jedná se o protiústavní jednání. Současná vládní koalice má sílu, aby to prohlasovala. Předpokládám, že to bude mít dohru u Ústavního soudu,“ řekl serveru Echo24 Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Rozhodnutí Ústavního soudu nelze předjímat, ale já si nedovedu představit, že by to shledal v souladu s ústavním pořádkem,“ řekl pro Echo24 Miroslav Kalousek (TOP 09). 

Podle opozice je navíc podpora hnutí ANO pouze úplatkem komunistům za podpírání vlády. „Je to splátka dluhu ze strany ANO vůči věrné KSČM. Je třeba myslet na to, že komunisté byli a jsou největšími pragmatiky a nikdy nic nedělali a nedělají zadarmo,“ uvedl pro Echo24 například Vít Rakušan ze STAN.

Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím podle zákona a následně uzavřených smluv posílá. Novela by nebyla účinná zpětně. Církve by podle předkladatelů musely nově zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.