Deklarace vlády o prioritě v rozvolňování škol dostávají další trhliny a schytávají kritiku od pedagogů či zřizovatelů. Přednost před dalšími žáky dostali diváci na stadionech či obchody, nově také další služby jako autobazary či střelnice. Zatímco obchody se otevírají v pondělí bez dalších podmínek, žáci druhých stupňů musí na řadě míst stále čekat na vývoj situace, středoškoláci se pak možná do škol podívají až na konci května – pokud vůbec. Podle kritiků na odsunutí školství mimo priority ukazuje i nedostatečná proočkovanost pedagogů. Na ty vysokoškolské si pak vláda vzpomněla až nyní.

Od pondělí se kromě řady dalších služeb otevírá také maloobchod, který tuto jistotu dostal bez dalších podmínek ohledně vývoje nákazy v zemi. V případě škol je však situace jiná, ve všech krajích se zatím nevrátili ani žáci druhého stupně základních škol k rotační výuce či další děti do školek, jestli se tak ve všech krajích včetně Vysočiny, Zlínském a Jihočeském kraji stane, rozhodne vláda definitivně až ve čtvrtek právě podle aktuálního vývoje.

Kromě druhých stupňů však zůstávají v nejistotě také středoškoláci z jiných než praktických oborů. Na ty totiž vláda ve svých rozvolňovacích „balíčcích“ zcela zapomněla, ministr školství Robert Plaga (za ANO) je pak zařadil do čtvrtého balíčku k dalším službám. Ten by podle něj mohl přijít 17. května či o týden později, vzhledem k rotační výuce by to tak pro některé studenty znamenalo podívat se do školy zřejmě až v červnu. „Berme to tak, že to rozvolňování je možné a probíhá především s preferencí škol, to si myslím, že každý vidí,“ řekl k současnému systému ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) po jednání vlády s tím, že například střelnice nejsou příliš navštěvovány a je snazší tam dodržovat epidemické podmínky než ve školách.

Vládu ostře kritizovala například Učitelská platforma, podle které jsou všechna prohlášení o prioritě návratu žáků do škol nepravdivá. „S návratem středoškoláků do škol se do konce tohoto školního roku již zřejmě vůbec nepočítá. Pokud má být přitom vzdělávání opravdovou prioritou této vlády, měla by zajistit návrat všech dětí do škol a až poté řešit další rozvolňování,“ kritizovala přístup vlády předsedkyně platformy Petra Mazancová.

To kritizovala také předsedkyně Asociace ředitelů a gymnázií Renata Schejbalová. „Vadí mi, že dřív než střední školy se otevřou obchody, když je podle vlády školství priorita,“ uvedla pro deník Echo24 Schejbalová. Podle ní má však i takto pozdní návrat do škol smysl, protože se studenti dlouhou dobu nemohli setkat. „Střední školy by se podle tohoto harmonogramu otevíraly společně se zahrádkami restaurací a obchody by již týden byly otevřené,“ dodala Schejbalová.

Podle předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka se dá teoretická výuka zvládnout na relativně dobré úrovni i distančně, i podle něj může mít tak návrat v této fázi dopad zejména v sociální a komunikační rovině. „Je nutné si uvědomit, že v týdnu od 24.5. probíhají ve školách maturitní zkoušky formou didaktických testů, následně ústní část profilových zkoušek a jednotné závěrečné zkoušky. Při těchto akcích školního roku je obtížné zajistit plně prezenční výuku, za normálních okolností plánujeme aktivity mimo školu. Ty jsou ale momentálně značně omezené. Reálně tedy bude výuka často odpadat,“ uvedl pro deník Echo24 Zajíček s tím, že by považoval za efektivnější u teoretických předmětů už pokračovat v distanční formě.

Odsun vzdělávání z předních příček vládních priorit je podle Učitelské platformy patrný i v očkování školských pracovníků. „Když se 12. dubna začali vracet první žáci zpět do škol, bylo alespoň jednou dávkou očkováno pouze 36 procent pracovníků ve školství. Necelá polovina z těch, kteří se k očkování registrovali, ještě neznala ani termín vakcinace,“ uvedl spolek. Podle Mazancové by proto vláda měla zajistit, aby se učitelé mohli doočkovat v co nejkratším možném čase. Například pro pedagogy na vysokých školách se možnost očkování otevřela až tento týden v pondělí.

Kritika na vládu míří i za antigenní testování na školách. Vláda nebyla schopná zajistit dostatek testů pro žáky a studenty, hasit situaci na školách se tak rozhodla snížením frekvence testování. To kritizovala například středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). „Ačkoliv celou dobu tvrdíme, že antigenní testy nemají u děti význam, bylo argumentováno tím, že když se budou dělat 2x týdně, význam mají. Jenže stát nevysoutěžil včas další testy a tak testovat 2x nyní není potřebné,“ uvedla na Facebooku. Ani to však na některých školách nestačí a ty se tak obávají nedostatku testů. Některé se pak snaží ve spolupráci se zřizovateli testy dokupovat přímo.

Pecková patří k těm, kteří dlouhodobě volají po využívání přesnější metody PCR na školách. To po vládě žádají i některá města, samotné školy či sdružení měst a obcí. Například pražský magistrát vypíše kvůli výpadku testů veřejnou zakázku na testování žáků na covid-19 metodou PCR na víceletých gymnáziích a taneční konzervatoři, některé městské části pak už na školách touto metodou testují. Vláda však zatím o finanční podpoře PCR testů stále jedná, povolení dostaly nově pouze vysoké školy.