Separatistická teroristická organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) oznámila své rozpuštění. Španělská média zveřejnila dopis ze 16. dubna adresovaný institucím, v němž ETA oznamuje zrušení všech svých struktur. Zdroje blízké organizaci tento krok avizovaly již před dvěma týdny, dopis je však prvním vyjádřením členů ETA. Zatímco nemilitantní baskičtí separatisté rozhodnutí vítají, příbuzní obětí žádají objasnění stovek dosud nevysvětlených případů vražd a útoků.

Ozbrojená skupina během zhruba půl století trvajícího boje za nezávislost Baskicka připravila o život přes 820 lidí. Trvalé příměří tato organizace vyhlásila již v roce 2011.

V dopise opatřeném znakem organizace a jejím razítkem se uvádí, že její členové „přijali rozhodnutí“ o ukončení činnosti. „Z tohoto důvodu ETA úplně rozpustila všechny své struktury a považuje za ukončenou svou politickou aktivitu,“ píše se v prohlášení zveřejněném deníkem El Diario.

K založení ETA v roce 1959 vedla frustrace Basků, jejichž jazyk a kulturu tehdejší režim generála Franciska Franka potlačoval. Politicky motivované vraždy a bombové útoky nabraly na síle na konci 60. let. V polovině 80. let už násilí separatistů vyvolávalo odpor veřejnosti a mezinárodní pobouření. Po přelomu století jejich činnost postupně slábla a v posledních pěti letech jsou zcela neaktivní.

ETA v dopise podotýká, že sama organizace již dále pokračovat nebude, konflikt Basků se Španělskem a Francií však trvá. „Konflikt nezačal s ETA a neskončí s ukončením její činnosti,“ napsali členové organizace, kteří uznali „utrpení vzniklé v důsledku svého boje“.

Baskická média a zdroje blízké ETA již o plánu na rozpuštění organizace informovaly před dvěma týdny. Skupina se krátce poté omluvila za způsobené utrpení a požádala o prominutí civilní oběti svého boje. Podle španělských médií měla ETA v plánu oficiálně oznámit svůj konec během nadcházejícího víkendu.

Dnešní oznámení vyvolalo vlnu reakcí v Baskicku, jehož obyvatelé mnohdy pociťují ztráty svých blízkých či prožitá traumata dodnes. Více než 40 000 lidí k dnešku podepsalo manifest vyzývající členy ETA, aby objasnili 358 útoků, které španělské úřady nevyřešily. „ETA nejenže nechtěla mír, nýbrž byla sama překážkou pro mír a svobodu,“ řekl podle listu ABC během dnešní prezentace manifestu jeho signatář, baskický filozof Fernanado Savater, podle něhož by ETA jako výraz lítosti měla vyjasnit všechny útoky.

Vůdce separatistické baskické strany EH Bildu Arnaldo Otegi naproti tomu rozhodnutí rozpustit organizaci ocenil a kritizoval španělské úřady za přístup k více než 220 uvězněným členům ETA. Separatisté opakovaně vyzývají Madrid, aby přinejmenším umožnil odsouzencům vykonávat tresty blíže k Baskicku a nikoli ve věznicích mnohdy stovky kilometrů vzdálených od jejich regionu.

„Stále používají donucovací prostředky, nejen proti Baskům, ale i proti Kataláncům,“ srovnal podle agentury Reuters Otegi odsouzení členů ETA k současným obviněním bývalých katalánských separatistických lídrů.

Španělská vláda se k plánovanému rozpuštění baskické organizace vyjádřila již před dvěma týdny, kdy uvedla, že ETA byla zcela poražena a žádného ze svých cílů nedosáhla ani nedosáhne. Ústupky vůči vězňům podle vládního mluvčího nejsou v plánu.

Madrid nejvýrazněji promluvil do dění v Baskicku v roce 1981, kdy byla regionu přiznána v rámci Španělska větší fiskální autonomie. Tento krok oslabil podporu ETA i baskického separatismu obecně.