Zrušením známkování maturit poškodí celé české školství a u středoškoláků a gymnazistů dojde ke snížení kvality. Tak odborníci reagují na záměr ministerstva školství přestat známkovat maturity a nahradit je prostým konstatováním uspěl, či neuspěl. Po zrušení povinné státní maturity z matematiky je tento návrh mezi mnohými brán jako další krok ke snížení nároků na současné studenty. Ozývají se také hlasy, aby ministr školství Robert Plaga podal demisi.

Ministerstvo přišlo s návrhem, který by měl platit od jara příštího roku. Platit by měly pro státní maturitní testy, které by se hodnotily slovy uspěl či neuspěl podle úspěšnosti v testech. Ty by měly ověřovat minimální úroveň znalostí potřebnou k maturitě a neměly by se tak podle návrhu hodnotit na stupnici prospěchu.

Návrh počítá s tím, že by součástí hodnocení byla konkrétní procentní úspěšnost žáka, které by bylo uvedeno v protokolu a didaktických výsledcích. Vyhláška má reagovat na změnu školského zákona, podle kterého zůstanou testy jedinou částí maturity, kterou organizuje stát.

Proti tomu ale ohrazují odborníci, kteří se ve školství pohybují. Jako ukvapený krok to hodnotí předseda Správní rady PORG Martin Roman, který v Londýně absolvoval magisterský program zabývající se efektivním vzděláním. Podle něj navíc dojde ke snížení kvality českého středního školství. „Existuje jasná pozitivní korelace mezi centrálně opravovanými maturitami a úrovní vzdělávání na středních školách. Ať se nám to líbí, nebo ne, realitou je, že studenti i učitelé se budou více snažit, když na konci akademické cesty bude hodnocený výstup. Už zrušení centrálního opravování části maturit letos byl krok ke snížení vypovídací hodnoty a spravedlnosti maturit. Za stejný výkon dostanou studenti na některé škole jedničku a na jiné čtyřku,“ řekl Martin Roman.

Shoduje se tak s Renatou Schejbalovou, která je předsedkyní Asociace ředitelů gymnázií. Podle ní by se v případě neznámkování testů snížila úroveň maturit, protože by pro studenty zmizel důvod k učení. Schejbalová také poukazuje na to, že dlouhodobým problémem je skládání maturit jak u gymnazistů, tak u učňovských oborů. Podle ní by se otázka dala vyřešit zavedením dvou úrovní maturity, kde první by sloužila k ukončení středoškolského vzdělání a druhá k navazujícímu studiu na vysoké škole.

Roman také upozorňuje, že v zemích s centrálními maturitami je nižší nezaměstnanost, vyšší výdělky a vyšší dlouhodobý růst HDP. Naopak jejich zrušení by ztížilo českým studentům cestu na nejlepší univerzity, které nebudou mít relevantní informaci o studijních výsledcích hlásících se žáků.

„I ve Velké Británii, která má nejdelší historii centrálních zkoušek (z každého předmětu se dělají 3 zkoušky, každá cca 2 hodiny, tedy celkem 6 hodin testů z každého předmětu, minimalizuje se tak riziko jednorázového selhání studenta) učitelé v 79 procentech nadhodnotí očekávané známky svých studentů pro účely přijímacího řízení na univerzity, přestože ví, že bude následovat centrálně hodnocená zkouška. Pokud by nenásledovala, je možno očekávat ještě větší známkovou inflaci. U slabších studentů je průměrné nadhodnocení známky 1,64 u každého předmětu,“ uvedl Martin Roman.

Proti záměru ministra Plagy se ostře staví poslanec, dlouholetý pedagog a někdejší šéf školského výboru Václav Klaus mladší (Trikolóra). „Pan ministr Plaga se už definitivně zbláznil. Jeho plán neznámkovat maturitní testy je na úrovni plánu zrušit školství v České republice. Věci, co se nezkouší a neznámkují, tak prostě nefungují. Další den přijde pan Plaga s tím, že distanční výuka bude i v dobách, kdy nebudou žádné epidemie. To je další věc, která rozvrací klasické tradice žák, učitel, škola. Ty máme vybudované a stály stovky miliard korun. Kdyby s tím přišel nějaký maoistický mladíček na demonstraci tak neřeknu, ale ministr Plaga by měl opravdu podat demisi,“ řekl pro Echo24 Klaus.

Podle něj se jedná o ideovou šílenost, která může zničit celý obor. „Devětadevadesát procent občanů musí vědět, že to je naprostá hovadina. Na fotbale také nebude záležet kdo kolik vyhrál a kdo dal nejvíce gólů nebo za jak rychlou dobu uběhl maratonec závod. Hodnotit se bude jestli doběhl nebo ne. Tak můžeme pokračovat dál a výsledkem v tomto případě bude totální rozvrat celého odvětví,“ dodal Klaus.

Odmítavě se k novince staví i poslanec a pedagog Martin Baxa (ODS), který kritizuje absenci jakéhokoli vysvětlení, proč by ke změně mělo dojít. „Se záměrem nesouhlasím hlavně proto, že se ministerstvo neobtěžovalo s vysvětlením, proč by se takový změna měla udělat. Těžko k takovému dalšímu polotovaru, jakým je zákon o povinné distanční výuce, něco říkat, když člověk argumenty nezná,“ řekl pro Echo24 Baxa. Byl to však právě mimo jiné i Baxa, který uvítal zrušení povinné matematiky u maturit.