Spojené státy vytipovaly 52 íránských cílů, které zasáhnou, pokud Teherán v odvetě za zabití velitele elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního zaútočí na Američany či americký majetek. Na twitteru to v sobotu večer napsal americký prezident Donald Trump, podle kterého v případě íránské akce USA zareagují "velmi rychle a velmi tvrdě". Vlivný íránský generál Solejmání v pátek zahynul při americkém útoku nedaleko iráckého hlavního města Bagdádu.

Íránci podle šéfa Bílého domu "hovoří velmi směle" o pomstě za smrt Solejmáního, který byl "jejich teroristickým vůdcem" a "právě zabil jednoho Američana a zranil mnoho dalších, nemluvě o všech těch lidech, které zabil během svého života, včetně stovek íránských demonstrantů". Podle Trumpa Solejmání "už útočil na naše velvyslanectví a připravoval se na další údery na jiných místech".

Podle amerického prezidenta dělá Teherán mnoho let jen problémy. "Budiž toto VAROVÁNÍM, že když Írán zaútočí na Američany nebo americký majetek, vytipovali jsme 52 íránských míst," uvedl Trump na twitteru. Některé z vytipovaných cílů jsou podle něj velmi důležité pro Írán a íránskou kulturu. "Tyto cíle a Írán samotný zasáhneme velmi rychle a velmi tvrdě. USA si nenechají líbit žádné další hrozby," dodal Trump.

....targeted 52 Iranian sites (representing the 52 American hostages taken by Iran many years ago), some at a very high level & important to Iran & the Iranian culture, and those targets, and Iran itself, WILL BE HIT VERY FAST AND VERY HARD. The USA wants no more threats!

— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) January 4, 2020

Počet cílů podle Trumpa odkazuje na 52 rukojmích, které drželi íránští radikální studenti po propuštěních 14 z původních 66 zajatců na americkém velvyslanectví v Teheránu v letech 1979 až 1981. Všichni rukojmí byli propuštěni po 444 dnech v zajetí výměnou za uvolnění íránských kont a další ústupky.

Představitel íránských revolučních gard v sobotu uvedl, že Írán bude Američany trestat kdykoliv, kdy mu budou na dosah.

„Provokativní,“ říká o útoku lídryně demokratů

Americký Kongres mezitím dostal z Bílého domu formální oznámení o pátečním útoku na Solejmáního. Zákon z roku 1973 vyžaduje, aby americká administrativa zákonodárce informovala do 48 hodin o zapojení ozbrojených složek do vojenské akce.

Formální oznámení by mělo obsahovat podrobnosti o pátečním útoku, podle předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové ale Bílý dům celý text označil za tajný. Rozhodnutí zprávu utajit označila Pelosiová za "krajně neobvyklé". Vládní oznámení přitom podle ní vyvolává více otázek, než dává odpovědí. Útok na Solejmáního Pelosiová znovu označila za "provokativní" a "nepřiměřenou" a řekla, že jsou kvůli útoku američtí občané, vojáci a jejich spojenci v nebezpečí.

Solejmání velel oddílům Kuds, které jsou složkou íránských revolučních gard odpovědnou za operace mimo Írán. Některé zdroje Solejmáního označovaly za jednoho z nejmocnějších mužů v Íránu. Spolu s ním zemřel v pátek zástupce velitele vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis a další lidé. Podle USA připravoval Solejmání útoky na americké diplomaty a vojáky na iráckém území.

Mezinárodní koalice bojují proti teroristické organizaci Islámský stát, v jejímž čele Spojené státy stojí, mezitím potvrdila dva sobotní útoky na irácké základny se spojeneckými vojáky. Žádný voják zranění neutrpěl, podle prohlášení ale nelze vyloučit, že zranění utrpěli místní obyvatelé. Terčem útoků se podle prohlášení staly základna v Bagdádu a letecká základna Balad.