Zesnulý zpěvák Karel Gott se svým pohřbem zařadí mezi prezidenty. Podle rozhodnutí vlády byl jeho význam pro Českou republiku takový, že si zaslouží státní pohřeb i státní smutek. Pokud jeho rodina takovou nabídku vlády příjme, bude Karel Gott prvním „civilistou“, který se takové pocty dočká. S postupem nesouhlasí bývalý šéf protokolu Hradu, podle kterého by se vláda měla nejdříve dohodnout především s rodinou.

Premiér Andrej Babiš ve středu dopoledne uvedl, že ceremoniál by se mohl uskutečnit v katedrále svatého Víta. Považoval by to za adekvátní vzhledem k tomu, jak významnou osobností Gott byl. „Čekáme na vyjádření rodiny, jestli si to bude přát a jaké měl pan Karel Gott představy,“ řekl po zasedání vlády Babiš. Nechtěl spekulovat o tom, zda by se mohl obřad konat na jiném místě, datum pohřbu zatím určeno není.

Úřad vlády má podle přijatého usnesení zajistit organizaci státního pohřbu, řekl Babiš. Kabinet také členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy ukládá zajistit vyvěšení státní vlajky na půl žerdi. Hejtmanům, primátorovi Prahy i dalších statutárních měst, starostům a vedoucím ostatních orgánů veřejné správy a moci pak vláda doporučuje totéž, dodal premiér.

Krok vlády nechápe bývalý šéf protokolu Hradu Jindřich Forejt. „Vláda sama nemůže rozhodnout o konání státního pohřbu, to je špatné pochopení procedury,“ řekl Jindřich Forejt deníku Echo24 s tím, že vláda může maximálně přijmout vládní usnesení o státním smutku a o provedení technikálií státního pohřbu. „Na státním pohřbu se musí shodnout prezident republiky s předsedou vlády, s předsedou senátu a sněmovny a pochopitelně především s rodinou,“ dodal.

Bývalý protokolář Hradu nerozumí postupu, při němž vláda vyhlásí státní pohřeb, aniž by měla souhlas rodiny. „Protože jako ten, kdo měl na starost státní pohřeb Václava Havla, bych v životě nepřipustil, aby vznikla jakákoliv tisková nebo jiná zpráva, která by činila rozhodnutí státu v této výsostné nejvyšší věci a přitom to nebylo zkonzultováno s rodinou,“ řekl Jindřich Forejt. Například se neví, jestli neexistují nějaká přání Karla Gotta, která mohou do situace zasáhnout, dodal. Stejně tak mu chybí konsenzus nejvyšších ústavních činitelů.

Opozice má však obavy, že úmrtí zpěváka využije Babiš ke svým marketingovým účelům. „Upřímnou soustrast pozůstalým. Obávám se však, že pan Karel Gott bude další obětí Prchalova marketingu a Babišova buranství,“ uvedl na Facebooku předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

V tuzemsku byly státní pohřby vyhrazeny převážně politikům. Státní rozloučení měl například 21. září 1937 první prezident samostatného Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Státní pohřby měli také Edvard Beneš (1948), Klement Gottwald (1953), Antonín Zápotocký (1957) a Ludvík Svoboda (1979). Zatím poslední osobností, která měla státní pohřeb, byl 23. prosince 2011 exprezident Václav Havel.

Havlův pohřeb v katedrále byl první podobnou akcí od roku 1875, kdy se zde konalo oficiální rozloučení s rakouským císařem a posledním korunovaným králem českým Ferdinandem I. Dobrotivým.

Jiným prezidentům ale státní rozloučení uspořádáno nebylo. Patří mezi ně Emil Hácha (1945), Antonín Novotný (1975) a Gustáv Husák (1991). Státní rozloučení měl také například generál a politik Alois Eliáš, dočkal se jej ale až 64 let po své smrti. Nacisté jej popravili za velezradu (1942), komunisté ho pak paradoxně obviňovali z kolaborace s okupanty. Plné rehabilitace se Eliáš dočkal až v roce 1996, kdy obdržel Řád bílého lva in memoriam. O deset let později mu byl na vrchu Vítkově vypraven státní pohřeb.

Státním pohřbem vyjadřuje stát nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. O státním pohřbu obvykle rozhoduje parlament, vláda nebo nejvyšší ústavní činitelé. Obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s ostatky zemřelého s čestnou stráží a smuteční průvod. Pohřeb také obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí.

Rovněž den státního smutku byl v Česku naposledy vyhlášen v souvislosti s úmrtím Havla, a to třídenní na 21. až 23. prosince 2011. Předtím byl vyhlášen po teroristických útocích v USA z 11. září 2001 a letecké katastrofě u ruského Smolenska, při které 10. dubna 2010 zahynul polský prezident Lech Kaczynski a mnoho dalších významných občanů Polska.

Karel Gott zemřel v 80 letech

Ve věku 80 let zemřel v úterý krátce před půlnocí Karel Gott. Nejslavnější český zpěvák populární hudby zesnul doma v kruhu své rodiny. Řekla to jeho manželka Ivana Gottová. „S nejhlubším zármutkem v srdci oznamuji, že nás včera (v úterý), krátce před půlnocí, po těžké a dlouhé nemoci, opustil můj milovaný manžel Karel Gott. Odešel doma, v tichém spánku, v kruhu své rodiny,“ sdělila Gottová.

Za nesmírně zarmucující zprávu pro celé Česko označil Gottovo úmrtí prezident Miloš Zeman. Gott se podle něj rozdával druhým, daroval svůj život celým generacím. Premiér Babiš považuje zpěváka Karla Gotta za jednoho z největších Čechů, které měl tu čest zažít. Mistře, vážil jsem si Vás, uvedl premiér na Twitteru.

Gottovi kolegové na něj vzpomínají jako na kamaráda a vtipného člověka. Eva Pilarová, která s ním zpívala například ve filmu Kdyby tisíc klarinetů, přijala zprávu s velkým zármutkem. „Co k tomu mohu říct. Ať řeknu cokoliv, tak to vyzní jako fráze. A neříkat nic, to nejde, protože Karel znamenal pro spoustu lidí strašně moc. Mrzí mě to, když jsem ho viděla na oslavě jeho narozenin, tak mě nenapadlo, že je to naposledy. Je mi to moc líto, byl to kamarád,“ řekla zpěvačka.

Karel Gott je nejslavnějším českým zpěvákem populární hudby. Vydal skoro tři stovky alb, první už v roce 1965, na svém kontě má desítky milionů prodaných desek. Své poslední album s názvem Ta pravá vydal loni.

Seznam zpěvákových ocenění je velmi dlouhý. Například Zlatým a Českým slavíkem byl zvolen dvaačtyřicetkrát, poprvé už za rok 1963 a zatím naposledy v roce 2017. Za minulého režimu byl zasloužilým (1977) a národním umělcem (1985), v roce 2009 mu tehdejší prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy. Současný prezident Miloš Zeman nedávno připustil, že Gottovi udělí vyšší státní vyznamenání.