Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) má na stole trestní oznámení opozičních Pirátů, podané kvůli tomu, že české úřady dál vyplácejí dotace holdingu Agrofert. Nyní jej rozšířili spolu s dalším oznámením kvůli stanovisku vysokého státního úředníka z ministerstva zemědělství, že Agrofert se může účastnit soutěží o veřejné peníze. Finální auditní zpráva Evropské komise přitom premiérovo porušení českých i unijních předpisů o střetu zájmů konstatuje.

Deník Echo24 má doplnění trestního oznámení Pirátů k dispozici. Podali ho Piráti na přelomu října a listopadu, nyní se jím zabývá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Pirátům to sdělil státní zástupce Boris Havel.

Na možné podezření o porušení povinnosti při správě cizího majetku, zneužití pravomoci úřední osoby nebo spáchání dotačního podvodu upozornili senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty) společně se dvěma stranickými analytiky Januszem Koniecznym a Petrem Fojtíkem. Podnět Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze, aby prošetřilo, zda při poskytování dotací firmě Agrofert není páchán trestný čin, podala i opoziční TOP 09.

Pirátům se nelíbí sdělení, že Agrofert má být dál v zakázkách

Impulsem k doplnění trestního oznámení byly tři věci, které se od jeho podání odehrály. Prvním je stanovisko státního tajemníka ministerstva zemědělství Jana Sixty, o kterém informoval deník Echo24 jako první ZDE. Tajemník v něm úřadům a firmám spadajícím pod ministerstvo napsal, že Agrofert se může účastnit soutěží o veřejné peníze.

To je v kontrastu se závěry auditní finální zprávy Evropské komise, podle níž je premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli ovládání svěřenských fondů s Agrofertem ve střetu zájmů.

„Tvrzení obsažené ve stanovisku Jana Sixty, že svěřenský fond není nikým ovládán, neboť není osobou ovládanou a nikdo není ovládající osobou, je zcela absurdní a nesmyslné a v rozporu se všemi dosavadními stanovisky a analýzami. Navíc podstatou je zkoumat ovládání společnosti prostřednictvím svěřenských fondů,“ píše se v doplnění trestního oznámení.

Argumentuje finální auditní zprávou Evropské komise i starším stanoviskem ministerstva spravedlnosti, vedeného tehdy Janem Kněžínkem (za ANO). Ten ve svém stanovisku uvedl, že je možné, aby byl prostřednictvím svěřenského fondu, tedy nepřímo, vykonáván rozhodující vliv na obchodní korporaci.

„Svěřenský fond může hrát roli non-subjektu, prostřednictvím nějž je uplatňován rozhodující vliv na obchodní korporaci, (...),“ píše se ve stanovisku ministerstva spravedlnosti datovaného dne 30. listopadu 2018.

Druhým důvodem doplnění trestního oznámení Pirátů je stanovisko zemědělského fondu SZIF, přes který plynou zemědělské dotace. Ten před týdnem zopakoval, že se na něj nevztahují rozpočtová pravidla, tím pádem ani paragraf o střetu zájmů, nemůže tedy holdingu Agrofert dál zadržovat dotace od února 2017 do loňského srpna. Psali jsme o tom ZDE. I toto stanovisko Piráti rozporují s tím, že zákon o střetu zájmů není nijak specifiky omezen, a platí tak na veškeré výdaje poskytované z veřejných rozpočtů.

Třetí doplnění trestního oznámení se týká pokračování přidělovaní veřejných zakázek ze strany Lesů ČR a státního distributora paliv Čepro.

Babiš střet zájmů odmítá

Evropská komise koncem listopadu odeslala do ČR finální auditní zprávu, podle které Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů. Podle komise totiž nadále Agrofert ovládá, i když ho vložil do svěřenských fondů. Česko tak přijde zřejmě o několik stovek milionů korun. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise interpretuje české právo. Ministerský předseda také popírá tvrzení, že Česko bude muset nějaké peníze vracet.