Hrozba užší vojenské spolupráce Íránu a Ruska může brzy změnit postoj Izraele k otázce zapojení do dodávek zbraní pro Ukrajinu. Doposud zdrženlivému Izraeli se nelíbí, že Írán, který Izrael považuje za své přímé ohrožení, plánuje dodávat ruské armádě kromě sebevražedných dronů i balistické rakety krátkého až středního dosahu. Podle neoficiálních informací se Izraelci snaží Rusko od této spolupráce odradit.

Zdá se, že v Izraeli sílí hlasy podporující myšlenku, že by se země měla připojit k západním spojencům a podpořit ukrajinskou obranu před ruskou armádou dodávkami zbraní a další technikou. Izrael se zatím snažil zaujímat ve věci konfliktu na Ukrajině neutrálnější pozici. Podobně se neutralitou zaštiťuje také Švýcarsko, které odmítá dodat Ukrajincům nedostatkovou munici do protiletadlových kanónů Gepard.

V prvních měsících války se Izrael rozhodl poskytnout Ukrajině „pouze“ humanitární pomoc, neprůstřelné vesty a helmy. A na rozdíl od řady dalších spojenců do dneška nevyslyšel volání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského po vojenské pomoci v podobě zbraní a těžké vojenské techniky.

Fateh a Zolfagar pro Moskvu

Spouštěčem aktuální diskuze o vojenské podpoře Ukrajiny jsou v Izraeli množící se zprávy o tom, že Moskva si u Íránu objednala kromě sebevražedných dronů Šáhid-136, jejichž nasazení na cíle ukrajinské kritické infrastruktury bylo dobře zdokumentováno, také íránské balistické rakety Fateh-110 a Zolfagar, které mají být schopny zasáhnout cíl na vzdálenost 300 až 700 kilometrů. Zprávu přinesl například list The Washington Post. Podle CNN má dodávka obsahující více sebevražedných dronů a balistických raket proběhnout ještě před koncem letošního roku.

Izraelská diplomacie už měla v reakci na tyto skutečnosti podle televize KAN 11 Moskvě naznačit, že na dodávky íránských balistických raket a dronů odpoví. Izraelský velvyslanec v Moskvě Alexandr Ben Zvi podle reportérky veřejnoprávní televize Gili Cohenové varoval v několika rozhovorech náměstka ministra zahraničních věcí Ruské federace Michaila Bogdanova před následky takového jednání.

Tlačit na Rusy měl podle kanálu také předseda izraelské Národní bezpečnostní rady Ejal Hulata. „Varoval Rusko před tímto krokem a upozornil, že pokud nebude šíření íránských raket zastaveno, může to vést k výskytu vysoce přesných balistických raket na Ukrajině,“ uvedla reportérka.

Kromě toho, že Rusko buduje čilé partnerství s úhlavním nepřítelem Izraele, vyvolává obavy i způsob, jakým se může Moskva Teheránu za drony a rakety odvděčit. Nabízí se třeba možnost, že by mohli Rusové výměnou za zbraně pomoci svému spojenci s neúspěšným jaderným programem.

„Jak se Rusko podle vás odvděčí Íránu? Zajímají Írán peníze? Zřejmě vůbec, ale zajímá ho ruská pomoc s íránským jaderným programem,“ prohlásil na konci října na konferenci pořádané listem Haaretz prezident Zelenskyj.

Ukrajina se tehdy opět oficiálně obrátila na Izrael s žádostí o poskytnutí zbraní, konkrétně žádala systémy protivzdušné obrany, v nichž Izraelci, kteří jinak mají jednu z nejlépe vybavených armád světa, vynikají. Jeruzalém odpověděl, že zbraně neposkytne, slíbil ale pomoc se systémem včasného varování. Vrcholní představitelé ukrajinské armády požadovali zbraně znovu naposledy minulý týden při jednání přímo v Izraeli. Není jasné s jakým výsledkem.

Podle listu The Times of Israel lze odmítavý postoj Izraele k dodávkám zbraní překládat jako „snahu Jeruzaléma udržet si pracovní vazby s Moskvou kvůli ruské kontrole syrského vzdušného prostoru, kde izraelské letectvo provedlo stovky výpadů proti údajným íránským dodávkám zbraní a s cílem zabránit skupinám podporovaným Teheránem, aby se zde uchytily.“