Příspěvek na bydlení

Změnu příspěvku na bydlení provází kritika. Seznam příjemců chce i tajná služba

Příspěvek na bydlení
Změnu příspěvku na bydlení provází kritika. Seznam příjemců chce i tajná služba

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Se svou chystanou novinkou zatím tvrdě naráží ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Ta by totiž chtěla změnit nynější systém a místo příplatku a doplatku na bydlení zavést jednu dávku. Pravidla pro dosažení nového přídavku by se pak měla daleko zpřísnit, což se nelíbí různým institucím v právě probíhajícím připomínkovém řízení. Své námitky podala také zpravodajská služba BIS, která se chce dostat k evidencím příjemců dávek.

Bezpečnostní informační služba je u některých zákonů připomínkovým místem, které může zasílat své podněty na právě připravovanou legislativu. Nejinak tomu je i u chystané změny u příspěvku na bydlení, kde zpravodajci u své zásadní připomínky požadují, aby získali seznam příjemců. „Podle zákona 153/1994 o zpravodajských službách mají služby přístup ke všem evidencím, aby mohly plnit úkoly, který jim ukládá zákon a jejich působnost. To je také důvod, proč při novelách či nových zákonech vždy automaticky žádají o přístup k těmto evidencím,“ řekl pro Echo24 mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Podle něj se však nebude jednat o plošný sběr dat ale pouze o doplňující informace. „Jedná se o pasivní přístup využívaný zejména pro stanoviska k bezpečnostním prověrkám Národního bezpečnostního úřadu. Bezúhonných občanů, kteří o prověrku nežádají, se to nijak nedotýká,“ řekl Ladislav Šticha.

Kromě BIS se proti novince ohrazují i organizace, které se zaměřují na vzdělávání a sociální problematiku. Zpřísnění podmínek dopadne také rodiče školáků, kteří mají vysoký počet neomluvených hodin. Rodičům by pak hrozilo snížení dávky na půl roku, což organizace považují za nepřípustné. Podle nich by se rodina dostala do složitých finančních podmínek a k tomu by se děti nedostaly k lepšímu vzdělání.

V současné době jsou podmínky nastavené tak, že se rodičům záškoláků dávky snižují na pouhé tři měsíce. Podle Platformy pro sociální bydlení by ale změna byla velmi nepřiměřená a navíc by některé rodiny mohla vyhnat na ulici. „Právě stabilita bydlení je předpokladem pro zlepšení školní docházky a vzdělání, a tedy i státní investicí v boji s reprodukcí chudoby a sociálního vyloučení,“ uvedla platforma.

Naopak ministryně Maláčová postup hájí a podle ní by se snížení dávky nevztahovalo na děti, které chybějí ze zdravotních důvodů. „Musíme vyslat jasný signál, že normální je pracovat a posílat děti do školy, to je žádoucí stav. Kdo neposílá děti do školy, okrádá je o jejich budoucnost,“ uvedla Maláčová na lednovém jednání sociálního výboru.

Ještě ostřeji se však proti návrhu vymezily některé kraje. Konkrétně Praha v rámci odeslání připomínek navrhla, aby se návrh zákona zrušil jako celek. Podle hlavního města by se sloučením dávek mohla prohloubit krize dostupnosti bydlení a mohl by se ohrozit i veřejný pořádek.

Novela vadí zejména pražskému radnímu pro bydlení Adamu Zábranskému (Piráti), podle kterého dopadnou tvrdé podmínky na osoby, které mají pouze nižší příjmy a vysoké výdaje za bydlení. „Současný návrh zákona tak je jednoznačně změna k horšímu a pro obyvatele Prahy by mohl mít devastující účinky. Nechceme, aby se naši občané stávali rukojmími politického boje. Trváme na tom, že jim stát nesmí brát základní prostředky pro život v našem městě. Bez příspěvků na bydlení si více než dvacet tisíc domácností v hlavním městě těžko poradí,“ řekl Adam Zábranský.

Podle Zábranského by úprava znemožnila i přesun dětí a seniorů z ubytoven do nájemního bydlení, protože v prvních měsících po nastěhování by rodina nedostala přídavek odpovídající nájemnému a službám. „Snažíme se státu pomáhat, tedy dostávat děti z ubytoven a dětských domovů a seniory z azylových domů a ulice. Šetříme tím státu nemalé prostředky, ale potřebujeme partnerství. Tento návrh je špatný a je třeba ho odmítnout jako celek,“ řekl radní Adam Zábranský.

Příspěvek na bydlení v současné době pobírá na 170 tisíc příjemců měsíčně a jedná se tak o třetí nejvýznamnější nepojistnou sociální dávku po příspěvku na péči o postižené a po rodičovském příspěvku. Jeho pomocí si přilepšují zejména senioři a také domácnosti s nezaopatřeným dítětem, přičemž počet příjemců vytrvale za posledních 5 let klesá.

 

2. února 2020