Strach z koronaviru a následné vypnutí ekonomiky se tvrdě promítá do plnění státního rozpočtu. Každý měsíc ministerstvo financí zveřejňuje rekordní schodek, který neustále roste. Současná částka se vyšplhala ke konci srpna až na 230,3 miliardy korun, přičemž se počítá, že ještě dvojnásobně do konce roku poroste. Jednou z největších změn jsou v rozpočtu sociální dávky, které vláda Andreje Babiše (ANO) neustále navyšuje a nepřestane s tím ani v dalším roce.

Začátek březnové karantény se projevuje jak v plnění rozpočtu, tak i v růstu ekonomiky. Ve druhém čtvrtletí ekonomika rekordně klesla meziročně o 11 procent. Důvodem je pokles zahraniční poptávky a také šetření ze strany domácích spotřebitelů. Rekordně dopadl také srpnový schodek státního rozpočtu, který se od červencového zvedl o zhruba 25 miliardy korun.

Ekonomové se ale shodují, že zatím má rozpočet nakročeno k tomu, aby na konci roku nemusela být splněna sekera 500 miliard. Reálně by dle nich mohl stát skončit na úrovni okolo 400 miliard. Babišova vláda se ale svými kroky tohoto plánu držet nechce. Dokládá to strategie znovu navyšovat důchody seniorům nad rámec valorizace o dalších 5 tisíc korun.

Už z čísel ze srpnového plnění je jasné, že položka sociálních dávek strmě vyrostla. Celkové změny dosáhly 48 miliard, kdy valorizace oproti minulému roku stála daňové poplatníky 22,5 miliardy korun. Vláda Andreje Babiše také navýšila rodičovský příspěvek, který je nyní meziročně o 8,1 miliardy dražší. Nemocenské pojištění je v porovnání s minulým rokem o 12,8 miliardy vyšší, přičemž 8,6 miliardy tvoří ošetřovné. Dávky v nezaměstnanosti zatím vzrostly o 1,3 miliardy korun.

„K tomuto výsledku přispívá hospodářská strategie vlády, která spočívá v navyšování výdajů státního rozpočtu. Naopak žádná významná úsporná opatření dosud nebyla ohlášena. Vzhledem k blížícím se volbám lze očekávat, že nákladná opatření na podporu ekonomiky budou prodlužována a schodek se bude dál prohlubovat,“ řekl k výsledku rozpočtu hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Ten si také všímá toho, že se státu nedaří na příjmové straně rozpočtu. „Prozatím se vybralo 929,4 miliardy korun, což je pouze o 40,4 miliardy korun méně než ve stejném období loňského roku. Oproti tomu výdajovou stranou státního rozpočtu již proteklo 1 159,7 miliardy korun, což je o 174,5 miliardy korun více než ve stejném období loňského roku. Z těchto údajů je patrné, že se vláda při řešení krize opírá především o výdajovou stranu státního rozpočtu,“ řekl dále Křeček.

Ekonomové se také shodují na tom, že by vláda měla začít šetřit a nerozhazovat. Důsledkem politiky Babišova kabinetu tak patrně bude zvednutí některých daní. „Ministryně financí Alena Schillerová v tisku vypustila balonek. Zatím hodlá navyšovat ty daně, v jejichž případě ještě může argumentovat bohulibým úmyslem a starostí o zdraví či sociální blaho tuzemské veřejnosti. Taková daň se nejsnáze prosazuje a hájí, a to i v těžkých ekonomických časech, které nyní zemi a její trh práce čekají,“ řekl ekonom Lukáš Kovanda s tím, že se jedná o tabák, hazard či líh.

Tyto daně se přitom navyšovaly už na začátku roku, kdy si ministryně financí slibovala, že ze společností získá více peněz. To ale zcela jistě nebude pravda, protože se všichni potýkají s problémy kvůli koronavirové vlně. „Od příštího roku se tak zřejmě výrazněji zdaní zahřívaný tabák. Přitom už nyní vláda počítá s tříletým zvyšováním spotřební daně z tabáku a cigaret. Daň poroste v letech 2021 až 2023 o zhruba pět procent ročně. Vyššího zdanění se dočká zřejmě také hazard,“ uvedl Kovanda.

Podle něj je tak docela možné, že se stát vrhne i na další daňové změny. Růst tak může postihnout majetkové daně, jako je daň z nemovitosti. „Vláda bude zřejmě muset přistoupit k růstu spotřební daně z pohonných hmot, ale také k zavedení zcela nových daní, například ekologického rázu. Pravděpodobné jsou tak úpravy sazeb v oblasti daně z přidané hodnoty, a to spíše ve směru celkového růstu zatížení touto daní,“ dodal Kovanda.