Židovský matematik a někdejší občan Sovětského svazu Elijahu Rips odmítal sovětskou okupaci a tak se 13. dubnu 1969 v Rize po vzoru Jana Palacha zapálil. Kolemjdoucí jej však uhasili. Od roku 1972 žije v Izraeli, kde se z něj stal světoznámý matematik. U příležitosti výročí svého činu pořádá Ústav pro studium totalitních režimů v Knihovně Václava Havla s Ripsem ve čtvrtek besedu. 

Elijahu Rips, světoznámý matematik, se narodil 12. prosince 1948 v Rize v židovské rodině. Rips v raném mládí projevoval takové schopnosti ve svém oboru, že byl již v 15 přijat na Matematicko-fyzikální fakultu. Pražské jaro jej potkalo jako studenta. Přestože žil v tehdejším Sovětském svazu, české události vnímal pozitivně.

„Nevěřil jsem, že by pražské jaro mohlo zažehnout jiskru v Lotyšsku nebo Sovětském svazu. Ale když jsou všichni ve vězení a jednomu ze spoluvězňů se podaří utéct, máte radost i vy. Ta radost se však po okupaci proměnila v hořkost. Můj čin pramenil z absolutní hořkosti. Přestal jsem věřit, že se komunismus může zhroutit tak, jak se později stalo. Vypadalo to, že tohle zlo tu zůstane navždy,” řekl Elijahu Rips v roce 2008.

Na počátku roku 1969, kdy byl v posledním, čtvrtém ročníku, se k němu dostaly zprávy o sebeupálení Jana Palacha. Tento čin jej inspiroval k vlastnímu protestu. Vyrobil si jednoduchý plakát s nápisem „Protestuji proti okupaci Československa“, napsal dopis na rozloučenou a 13. dubna 1969 se u Památníku svobody v centru Rigy polil benzinem a zapálil. Kolemjdoucí jej ale rychle uhasili, takže utrpěl jen lehké popáleniny na krku a na rukou. Ihned byl zatčen KGB. Popisuje ÚSTR.

Následně byl po několika měsících přijat k psychiatrické léčbě své údajné schizofrenie. Po dvou letech ho z léčení pripustili. Vzápětí požádal o vystěhování, které mu bylo na nátlak mezinárodní matematické obce koncem roku 1971 povoleno. Odcestoval i s rodinou do Vídně, odkud se v lednu 1972 dostal do Izraele. Zde se zapsal na Hebrejskou univerzitu, dokončil studia matematiky a v roce 1975 získal doktorát. V současné době je profesorem matematiky na Hebrejské univerzitě. V roce 2009 byl Ústavem pro studium totalitních režimů pozván na návštěvu České republiky u příležitosti 40. výročí jeho protestu proti okupaci Československa.

Do Čech se však dříve vrátil ještě několikrát, například vloni na premiéru filmu o Janu Palachovi. Do Prahy přijíždí znovu, aby ve čtvrtek v Knihovně Václava Havla připomenul 50 let starou událost.