Evropská komise podle Daily Telegraphu navrhne, aby byla část unijních dotací podmíněna věrností takzvaným demokratickým hodnotám. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger má patřičný návrh předložit ještě tento týden. V příštím unijním rozpočtu EU by peníze už alokované pro neposlušnou členskou zemi byly zmrazeny – a rozmrazeny teprve ve chvíli, kdy se ta země napraví („chceme motivovat změnu v chování,“ cituje britský list nejmenovaného evropského činitele). Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn nedávno v reakci na drtivé vítězství Viktora Orbána v Maďarsku mluvil o potřebě rychle odstranit „hodnotový nádor“. Patrně už se slova přetavují v činy.

Mechanismus, který čerpání z fondů v příštím rozpočtu na léta 2021–2027 podmíní „chováním“ doma, skutečně vzniká, potvrzují to i hlasy z české diplomacie. Podle nich má být kritériem tzv. vláda práva. Peníze, na něž by se sahalo, jsou v kohezních fondech (neplést se strukturálními fondy, na rozdíl od nich ty kohezní nejdou do regionů, ale vládě členského státu). Můžeme to považovat za nepřímý důkaz, že opatření od začátku vznikalo jako páka na novou Evropu a speciálně na visegrádskou skupinu. Jednou z podmínek, aby si stát na peníze z kohezních fondů sáhl, je to, že jeho HDP nedosahuje 90 procent průměru EU. S výjimkou krizí zle postiženého Portugalska jsou všechny země, v nichž kohezní fondy tvoří víc než polovinu veřejných investic, postkomunistické. Česká republika se tu s více než 40 procenty odchyluje, avšak i pro její stratégy mají kohezní fondy velký význam. Praha taky protestuje proti tomu, aby se za nevhodné chování strhávalo exemplárně pouze z kohezních fondů, čti pouze kohezním zemím.

Ale v této české námitce už bohužel je implicitně obsažen souhlas se světem, v němž platby z unijních fondů závisí na domácí politice, na tom, jak se domácí politika bude líbit někomu v centrále. To je svět otevřený politickým podpásovkám. Hlavně Německo podle Telegraphu razí názor, že o zmrazení fondů se má rozhodovat většinovým hlasováním. Tím Berlín prokázal schopnost poučit se z chyb minulosti. Když totiž Evropská komise před dvěma lety pohrozila Polsku kvůli soudní reformě procesem, na jehož konci stojí odebrání hlasovacích práv, Maďarsko obratem oznámilo, že takový návrh bude vetovat. Kam by ale evropské hodnoty přišly, kdyby se středoevropští politici mohli před tlakem z Unie navzájem podporovat?

Termín „vláda práva“ naznačuje, že útok bude veden proti Maďarsku a hlavně proti Polsku, které má z postkomunistického světa v EU největší výtlak a v Bruselu nebo v Berlíně je dnes považováno za hlavní ideovou hrozbu (řádově větší než Maďarsko). Na reformě justice v Polsku Komisi vadí hlavně posílení vlivu parlamentu na složení Národní rady justice, která vybírá nové soudce. V řadě členských zemí je přitom nepřímý i přímý vliv politiků na výběr soudců zcela běžný, aniž by si na to Evropská komise nebo zastánci demokratických hodnot v evropských metropolích stěžovali. 

Jeden příklad za všechny – Španělsko. Jeho ústavní soud, který loni na podzim zasahoval proti katalánskému hnutí za nezávislost, vede Carlos Lesmes Serrano. Do funkce se dostal dohodou šéfů lidové a socialistické strany. Ve stejném roce (2013) bylo všech dvacet křesel v Generální radě soudnictví, která vybírá nové soudce a reguluje ty staré, obsazeno tak, aby vládnoucí lidovci měli deset, socialisté sedm a menší hráči celkem tři členy. Madrid se kupodivu Oettingerovy úpravy obávat nemusí, soudě alespoň podle zdrojů Telegraphu. Nová pravidla prý přijdou vhod jižním státům EU, ty se totiž víc drží liberálních zásad.

Člověk se tu těžko brání dojmu, že dvojí metr je součástí plánu, a že dokonce má být vidět. Z V4 se v posledních letech zformovalo jakési reakcionářské názorové ohnisko, opozice k fatalistické představě Evropy s částečně islámskou budoucností. Oettingerův návrh je politická msta, jeden ze způsobů, jak Visegráďany potrestat a veřejně vyučit. Naši skeptikové nám vždycky připomenou, jak je V4 nesourodá a že sdílí málo pozitivních cílů. Mají pravdu. Ale taky by měli víc číst souhlasné, často nadšené reakce mnoha západoevropských voličů na různých serverech vždycky, když ty servery reportují o nějakém politicky nekorektním výroku odsud.