Obrana proti podezření z účasti na daňovém podvodu

Daňová novela ztíží berňáku prokazování účasti na podvodech

Obrana proti podezření z účasti na daňovém podvodu
Daňová novela ztíží berňáku prokazování účasti na podvodech

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Prolomení bankovního tajemství, které umožnila novela daňového řádu, může paradoxně zkomplikovat práci finanční správě. A to proto, že zhorší prokazování účasti na podvodech. Daňová novela, která v květnu prošla parlamentem, umožňuje správci daně získávat od bank a dalších povinných subjektů podrobné informace o jejich klientech. Unie daňových poplatníků ČR nyní upozorňuje, že novela nejen zlepšuje informační pozici finanční správy v boji proti daňovým podvodům, zároveň ale nabízí možnost obrany poctivých plátců daní při podezření z účasti na podvodu.

Podezření na účast daňového subjektu v podvodném řetězci je jedním z nejčastějších důvodů pro daňovou kontrolu, která může skončit vyměřením daně, kterou neodvedl nebo na státu podvodně vylákal někdo jiný, uvádí Unie daňových poplatníků. Pomoci ale může poctivým plátcům právě daňová novela. Pokud finanční správa podezírá plátce daně z účasti na podvodu, může plátce požadovat, aby se finanční správa informovala v bance na tzv. AML kontrolu klienta. Tu na základě zákona o praní špinavých peněz banka vykonává. A pokud taková kontrola nevyplaví na povrch podezření, že se plátce daně zapojil do podvodného řetězce, finanční správa by neměla tvrdit opak. 

„Právo na získání informací od bank se může stát užitečným nástrojem pro obranu poctivého daňového subjektu proti správci daně, který by jej neprávem podezíral z účasti na daňovém podvodu. Daňový subjekt totiž může ve svém řízení požadovat, aby správce daně obstaral tyto bankovní informace o ostatních článcích obchodního řetězce,“ uvedl předseda Unie daňových poplatníků ČR Ondřej Lichnovský.

Pokud totiž vyjde najevo, že ani banky nezaznamenaly v rámci tzv. AML kontroly (na základě zákona o praní špinavých peněz) podezřelé indicie o zapojení svých klientů do podvodů, pak bude pro správce daně obtížné tvrdit, že daňový subjekt – který zdaleka nemá takové kontrolní možnosti jako banka dle AML zákona – takové indicie zaznamenat měl, dodal Ondřej Lichnovský.

‚Doktrína vědět měl a mohl‘

„Pokud daňový subjekt nebyl při svém obchodování dost obezřetný (v rámci prověřování svých obchodních partnerů a uchovávání všech souvisejících podkladů), může se mu poměrně snadno stát, že při uplatnění doktríny ‚vědět měl a mohl‘ mu bude vyměřena daň, kterou neodvedl nebo na státu podvodně vylákal někdo úplně jiný,“ dodala Unie.

Novelu daňového řádu Senát na jaře vetoval, poslanci horní komoru ale v květnu přehlasovali. Vznik novely reagoval na evropskou směrnici DAC5, která umožňuje přeshraniční spolupráci správců daně při získávání citlivých informací o subjektech, které mohou být zapojeny do daňových podvodů. Ministerstvo financí ale šlo dle kritiků za hranice směrnice, když do daňového řádu zakotvilo i ustanovení o právu českých správců daně získávat od bank a dalších povinných subjektů podrobné informace o jejich klientech. Berňák nyní nově může získat podrobné údaje o bankovních účtech i o tom, jak a s jakým výsledkem banky kontrolovaly své klienty z hlediska AML zákona.

Do údajného podvodného řetězce se podle dřívějšího rozhodnutí finanční správy zapojila například firma Vyrtych, zastal se jí ale Nejvyšší správní soud (NSS). Finanční správa firmě nepřiznala kvůli údajnému zapojení do podvodného řetězce nárok na odpočet daně. Právě v podobných případech by novela daňového řádu dávala možnost obrany proti podezření z účasti na daňovém podvodu. O firmě Vyrtych jsme psali zde.

Jak častý nástroj finanční správy prověření z hlediska AML je, není jasné. Deník Echo24 se na to ptal finanční správy, ta ale odpověděla stručně. „Finanční správa využívá tento nástroj v rámci možností, které zákon nabízí,“ uvedla za Generální finanční ředitelství Klára Křehlová. Například ČSOB ale žádný nárůst dotazů finanční správy na základě novely neeviduje. „Novela AML zákona umožnila správci daně přístup k informacím o klientech povinných osob v rozsahu plnění povinností stanovených daňovým řádem. ČSOB vždy postupuje v souladu s platnou legislativou a je vždy připravena poskytnout správci daně součinnost v rozsahu stanoveném zákonem. V současné době neevidujeme významný nárůst této agendy,“ uvedl pro Echo24 za ČSOB Patrik Madle.

17. září 2018