První zima bez ruského plynu nastala, topná sezóna už oficiálně probíhá a cena zemního plynu na trhu je v těchto dnech paradoxně nejnižší za celý rok. Evropa se snažila před zimním obdobím zajistit dodávky zkapalněného plynu a naplnit zásobníky, teď dochází k dříve nemyslitelnému stavu, kdy tankery naložené LNG nemají plyn kde vyložit. Přetlak spolu se zatím mírnou zimou tak tlačí cenu dolů. Už za pár týdnů, kdy spotřeba plynu s chladnějším počasím začne růst, však může být mnohem hůř. I trhy zůstávají nadále obezřetné, kontrakty na příští rok jsou stále poměrně vysoké.

Cena na spotovém trhu ve virtuálním obchodním uzlu TTF v Nizozemsku se dostala v těchto dnech dokonce pod 50 eur za MWh. Ještě v polovině října byla cena nad 100 eur a v nejkritičtější době na konci srpna více než 200 eur. Dlouhodobé kontrakty však zůstávají o dost vyšší. Termínový kontrakt s dodáním v listopadu stojí zhruba 115 eur. Loni se cena pohybovala v blízkosti 40 eur za MWh. Plyn s dodáním na příští rok se pak obchoduje za asi 150 eur. Velmi drahá je i elektřina, která se na příští rok obchoduje za více než 370 eur za MWh. Trhy tedy dál očekávají nestabilitu.

Aktuálně cena padá, protože spotřeba plynu není tak velká. Evropa byla v rámci odstřihávání se od ruského plynu lačná po dodávkách kapalného LNG. Nyní jsou ovšem zásobníky na kontinentě v řadě zemí téměř plné a lodě naložené LNG plynem ho nemají kde vyložit, protože terminály jsou přetížené. Současně ale i někteří spekulanti čekají na moři, až se cena opět zvedne. Například okolo Španělska, které má nejvíce zplynovacích terminálů v Evropě, čekalo minulý týden více než třicet tankerů s LNG.

Co se týče Česka, ruský plyn k nám neteče už více než měsíc. Zdroje tak nyní pocházejí zejména z Norska nebo z výše zmíněných LNG terminálů. „Ačkoli jako provozovatel infrastruktury nemáme přesné informace o zdrojích plynu, kvalita plynu na německo-české hranici naznačuje, že se jedná o směs různých zdrojů, například norského plynu a LNG dováženého do terminálů LNG v Belgii nebo Nizozemsku,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí provozovatele přepravní soustavy v Česku Net4Gas Vojtěch Meravý.

Německem odmítané stropy stále ve hře

Cena plynu na trzích se uklidnila částečně i proto, že unijní státy stále zcela nezavrhly zastropování ceny plynu pro výrobu elektřiny a Brusel přišel i s dalšími návrhy na sražení cen energií. Evropská komise zatím plánuje zavést jen tzv. dynamický cenový limit pro obchodování na stěžejní plynové burze TTF v Nizozemsku. Mechanismus má zabránit příliš velkým výkyvům v obchodování, tedy nemělo by docházet k tomu, že cena se dostane z určeného pásma a příliš „uletí“.

Co se týče samotného zastropování ceny plynu pro výrobu elektřiny, debata se opět posunula dál a znovu by o tomto stěžejním opatření měli jednat ministři energetiky v úterý. Největšími odpůrci stropů na plyn jsou nyní Němci, kterým se debatu o jejich zavedení dlouhodobě daří posouvat. Více píšeme zde.

Analytici však nepokládají dnešní, na současné poměry nízké ceny plynu za dlouhodobý trend. Jakmile se poptávka a spotřeba s chladnějším počasím zvedne, vyskočí opět i ceny na denním trhu. To samé lze čekat i u elektřiny.

Co se týče domácností a jejich spotřeby energií, na celkové spotřebě v zemi se podle ve druhé polovině loňského roku provedeného výzkumu Českého statistického úřadu podílejí zhruba ze 30 procent. Většinu své spotřeby, a to kolem dvou třetin, přitom používají na vytápění. Další významnou položkou je ohřev vody. Podíl domácností na celkově spotřebě energií je podobný jako u průmyslu a služeb.

Podíl vytápění na celkové spotřebě u domácností v posledních letech rostl. Zhruba dvě třetiny domácností vloni uvedlo, že doma topí na 22 stupňů. Ohřev vody se podílí asi 16 procenty, zhruba sedm procent energií domácnosti využívají na osvětlení a provoz domácích spotřebičů. Asi šest procent spotřeby domácností připadá na vaření a zbylá dvě procenta na chlazení a ostatní využití.