Americký prezident je stále nejmocnějším člověkem na světě. Jeho volba nerozhoduje jen o tom, kdo bude řídit Spojené státy, má vliv na celou planetu. Kurt Volker je bývalý vysoce postavený americký diplomat, může tedy kvalifikovaně popsat, jak by se mohla změnit americká zahraniční politika v druhém volebním období Donalda Trumpa, nebo v prvním Joea Bidena.

Začal bych NATO. Trumpova administrativa silně tlačila na členské státy, aby dávaly dvě procenta HDP na obranu. Je možné, že Trump, který NATO příliš nemusí, byl paradoxně dobrou věcí pro Alianci?

Nejdřív si musíte uvědomit, že Trumpovo trvání na tom, aby země platily dvě procenta HDP na obranu, není nic nového. Hovořilo se o tom už za Bushovy administrativy. Od roku 2001 dále jsou lidé, kteří na to tlačí. Dělo se to i v časech Obamovy administrativy, vzpomeňte si, že prezident Obama řekl o spojencích, že to jsou vyžírkové, protože neplatili dostatečně, a Bob Gates, Obamův ministr obrany, si stěžoval, že v době, kdy odcházel, podíl Spojených států na rozpočtu NATO vzrostl z 50 procent na 75. V roce 2014 se všichni spojenci v NATO dohodli na summitu ve Walesu, že budou utrácet aspoň dvě procenta HDP na obranu, protože to nedělali. A když Trump nastoupil do úřadu, stále to nedělali. Takže myslím, že on jen velmi zvýšil míru tlaku na spojence, aby platili víc. A mnoho spojenců začalo více utrácet. Nedávno jsem viděl číslo, že výdaje na obranu evropských spojenců v NATO vrostly o 400 miliard dolarů od doby, co Trump nastoupil do úřadu, v porovnání s tím, co plánovali utratit. Což je hodně, takže myslím, že to mělo výsledek. Na druhou stranu, jak jste již naznačil ve své otázce, Trump se ke spojencům v NATO a k NATO jako organizaci chová velmi negativně a agresivně, i když v poslední době je víc pozitivní. Myslím, že si to vybralo daň na pocitu solidarity uvnitř NATO. Tento pocit solidarity je důležitá hodnota. Takže máme víc výdajů na obranu, ale také víc neshod v našich životech.

Jaký by mohl být Trumpův postup vůči NATO, pokud znovu vyhraje? Četl jsem článek, přiznávám, pochybně zdrojovaný, který tvrdil, že by mohl ve druhém období odejít z Aliance. Myslíte, že je to možné?

Ne. Vůbec si to nedokážu představit. A stejně to nemůže udělat jednostranně. Potřeboval by, aby Senát hlasoval pro opuštění NATO, a to se nikdy nestane. Myslím, že bude pokračovat ve svém tlaku na obranné výdaje, a zvlášť bude tlačit na Německo, zdá se, že s tím má problém. Zároveň však navýšil nasazení amerických sil v Polsku, baltských státech, v Rumunsku. Myslím, že to by pokračovalo. Zvýšili jsme tempo rotačního nasazení a účastnili se výcviku se spojenci i s Gruzií a Ukrajinou. Myslím, že to bude pokračovat. Poskytování bezpečnostní asistence, v čemž je i smrtící obranné vybavení Ukrajině, také bude pokračovat. Takže myslím, že bude zvýšený tlak, ale také robustní americké zapojení.

Případné Bidenovo prezidentství by pro NATO něco změnilo?

Tón by se hodně změnil. Biden se také nevzdá tlaku na dosažení dvou procent HDP na obranu. Ale jeho tón bude velmi jiný. Spíš by se snažil zvýraznit spolupráci se spojenci než je ždímat. Ale myslím, že politika zůstane z velké části stejná. Také si nemyslím, že Biden zvrátí Trumpovo stahování jednotek z Německa, vlastně to byl Obama, kdo s tím začal, Trump v tom jen pokračoval. Taktéž si nemyslím, že zvrátí rozmístění jednotek do Polska a baltských států. Takže by to pod Bidenem byla stejná politika s jiným tónem.

Několik týdnů nazpět česká vláda oznámila, že nesplní slib dávat 2 % HDP na obranu. Co to znamená pro náš vztah s Amerikou?

Stane se z toho téma, něco, co vám budou vždy připomínat. Proč by ostatní měli platit za obranu České republiky, když Česká republika za ni sama neplatí? Lidé na to budou upozorňovat a stěžovat si na to. To neznamená, že nastane roztržka ve vztahu České republiky se Spojenými státy, avšak bude to vnímáno negativně.

Kdyby byl Biden zvolen, jakou očekáváte jeho politiku vůči střední Evropě? Za posledních prezidentů se to docela měnilo. Bush tu chtěl umístit část protiraketové obrany, Obama to zrušil, Trump se zdá mít docela dobré vztahy s naším regionem, zvlášť s Polskem.

Myslím, že celkově budou dobré vztahy se střední a východní Evropou zachovány, pokud bude Biden zvolen. Jenže pokud nastoupí Bidenova administrativa, bude víc než za Trumpa kladen důraz na otázky, jako je svoboda médií, vláda práva, boj s korupcí, demokratické instituce. Mezi demokraty, kteří se zajímají o politiku, je pocit, že zvlášť Polsko a Maďarsko, Česká republika do menší míry, ale hlavně Polsko a Maďarsko se vzdálily od demokratických standardů. V případě Bidenovy administrativy nastane víc stěžování si na to a rostoucí tlak na tyto země.

A Bidenova politika vůči západní Evropě? Nedávno jsem mluvil s Američanem, který tvrdil, že Bidenovy první kroky budou takové, aby potěšily Západoevropany, zvlášť Němce. Že se znovu přidá k pařížské klimatické dohodě a podobně.

To je myslím správná úvaha. Myslím, že Trump se chová vůči Německu velmi agresivně ohledně výdajů na obranu, ohledně obchodních otázek, ohledně automobilů. Opravdu zaujal drsný postoj. Myslím, že podcenil strategický vztah mezi Spojenými státy a Německem, co to znamená pro zdravé NATO, pro zdravý transatlantický vztah, pro zdravou globální ekonomiku a také pro nutný tlak proti Rusku, pro podporu Ukrajiny, pro zvládnutí uprchlíků ze Sýrie, pro vypořádání se s Libyí atd. Takže si myslím, že by to Biden opravdu překalibroval. Jeho cíle by zůstaly z velké části stejné, ale tón by se změnil. Snažil by se mít víc spolupracující vztah s Německem.

A co se týče mezinárodních smluv, jako je pařížská klimatická dohoda…

Trump se nepřidá ke smlouvám ohledně klimatické změny. Vidí je pouze jako cvičení na papíře, které nelze vynucovat a jen znevýhodňují Spojené státy a přestavbu ekonomik. Myslím, že demokraté a Biden jsou velmi pro tyto dohody a znovu podepíšou pařížskou smlouvu. Symbolicky to bude důležité i pro Evropu. Pro mě je v této oblasti zajímavé, že bez ohledu na mezinárodní dohody je důležité to, co se děje v samotných ekonomikách. Pád emisí vůči jednotce HDP je ve Spojených státech i západní Evropě v podstatě stejný.

Člověk, se kterým jsem mluvil, také tvrdil, že pro Evropany může být těžší říct „Ne“ Bidenovi, protože se nebudou moci vymlouvat na Trumpovo šikanózní chování.

Myslím, že Evropané jsou nekonečně kreativní v hledání způsobů, jak říct „Ne“.

Co Trumpova ruská politika? Zdá se, že přes všechny řeči o tom, že je Putinovou loutkou a že mu Putin pomohl vyhrát volby, v praktických krocích postupuje proti Rusku docela tvrdě. Schválil dodávky smrtících zbraní na Ukrajinu, vyhostil ruské diplomaty po Skripalově aféře, vystoupil z dohody o raketách středního doletu.

To je všechno pravda. Je zajímavé, že prezident Trump je osobně neochotný kritizovat Putina a neustále omlouvá jeho chování. Na druhou stranu konkrétní politika jeho administrativy je vůči Rusku tvrdší než ta Obamova. Předpokládám, že to by pokračovalo. Přijde série tvrdých kroků a zároveň Trumpovo přání dosáhnout jednání a nějaké dohody s Putinem, což je podle mne velmi nereálné. Za Bidenovy administrativy může být rétorika vůči Rusku tvrdší, ale také uvidíte hodně tlaku ze strany levice, aby se dosáhlo dalšího resetu ve vztazích s Ruskem. Levice tvrdí, že ruské problémy jsou hlavně vina ostatních, že musíme s Ruskem spolupracovat, kde se dá. Atomové zbraně jsou nebezpečné, přece nechceme sklouznout do atomové války. Již můžeme vidět lidi, kteří na toto téma píšou články mířené na Bidenovu administrativu.

Takže si nemyslíte, že po všem tom dění, po Muellerově vyšetřování, by se Putin stal pro demokraty tak nenáviděnou figurou, že se nepokusí o reset?

Bidenova administrativa se myslím o něj pokusí. Budou znovu říkat Nastal čas ztlumit spory s Ruskem, přestaňme na ně tak tlačit. Rétorika bude drsnější, ale politika bude cílit na hledání společné řeči s Ruskem. To je můj názor. Vím, že moji přátelé v Bidenově kampani by se mnou nesouhlasili, ale vidím tlak levého křídla strany, takže si myslím, že tam bude směřovat.

Zdá se, že v otázce Číny demokraté do velké míry přijali Trumpův pohled.

Ano, to je pravda. Myslím, že pod Trumpem Spojené státy přijaly mnohem tvrdší politiku vůči Číně. Posunuli jsme se od vidění Číny jako konkurenta k vidění jako protivníka. Myslím, že demokraté to do velké míry přijali. Na tvrdší politice vůči Číně je mezistranická shoda.

Takže obě dvě administrativy by pokračovaly v současné politice?

Obě dvě. Biden nezruší v brzké době obchodní sankce uvalené na Čínu. Bude je chtít zachovat pro vyjednávání, bude pokračovat tlak na Čínu v mezinárodních ekonomických institucích, bude pokračovat vykonávání svobodné mořeplavby. Stále tu budou obavy ohledně čínského vojenského rozvoje v Jihočínském moři, ohledně potyček s Indií. Takže si myslím, že tlak na Čínu, který jsme viděli za Trumpa, bude pokračovat i za Bidena.

Jaké je šance, že do této konfrontace bude zatažena i Evropa?

Evropa se v poslední době také docela posunula směrem k tvrdší politice vůči Číně. Zvlášť v otázce technologií a v přemýšlení o kritické infrastruktuře a nové hedvábné stezce. Takže je tu mnohem větší evropské povědomí o Číně jako hrozbě. Je tu i větší ochota bránit evropské zájmy, ne stoprocentní, ne taková jako ve Spojených státech, ale hýbe se to tímto směrem.

Východní křídlo NATO se nyní rozpadá. Mám na mysli chování Turecka. Jaká je pozice Spojených států?

Ministr Pompeo již strávil v regionu hodně času. Byl v Turecku, v Řecku, v Chorvatsku, na Kypru. Snaží se zapojit Spojené státy do řešení těchto sporů, jak jen to jde, aniž by přerostly v konflikt, včetně konfliktu se spojenci v NATO. Je to složité. Turecko razí svůj názor velmi silně a Řecko se vůči tomu vzpouzí a snaží se zapojit EU. Myslím, že je nepravděpodobné, že to přeroste v ozbrojený konflikt, ale spor bude nějakou dobu pokračovat. Stejně budou pokračovat bezprostřední otázky ohledně ekonomického využívání a těžby plynu ve východním Středomoří, které jsou navázané na Turecko a prosazování jeho zájmů v regionu bez ohledu na to, co si myslí ostatní spojenci v NATO. To však neznamená, že si Turecko neváží článku pět a svého členství v NATO. Ve skutečnosti si toho váží velmi. Navíc Spojené státy potřebují dobré strategické vztahy s Tureckem, pokud se máme někdy stáhnout z Iráku a Sýrie. Je tu řada otázek, které stahují Turecko k Americe a NATO a Ameriku trochu k Turecku. Takže časem a s trochou diplomacie doufám, že nalezneme řešení těchto otázek, které navrátí stabilitu, místo aby se směřovalo ke konfrontaci.

Když už jste zmínil stahování. Trumpovi docela záleží na stažení z Afghánistánu a Sýrie. Nastane i za Bidena?

Ano, nastane. Vzpomeňte si, že už Obamova kampaň byla založena na ukončení dvou válek. Ukončením měl na mysli stažení Spojených států, ne že ty války skončí. To je přesně to, o co se snaží Trump. Stejné tlaky, na které reagovali Obama a Trump, budou působit i na Bidena. V příštím roce budou vojenské operace v Afghánistánu trvat už dvacet let, to je mnohem déle než jakékoli jiné americké vojenské operace. Je tu značný tlak na omezení sil. Stejně tak v Sýrii, kde je tlak na stažení. Takže si myslím, že tyto trendy budou pokrčovat.

Co americká politika vůči Íránu?

Znovu, cíle jsou stejné. Cíl je, aby Írán nevyvinul jaderné zbraně. Nechceme, aby porušil předchozí dohody ohledně obohacování uranu. Nechceme, aby podporoval teroristická a separatistická hnutí v regionu. Nahlížíme na některé akce, které podnikl, ať už v Perském zálivu, nebo na podporu Hizballáhu v Libanonu, nebo Hamásu, nebo elementů v Sýrii a Jemenu, jako na velmi regionálně rozvratné. Toto všechno bude platit, ať už administrativu povede kdokoli. Nejspíš hlavním rozdílem je, že Biden bude nahlížet na zavedení restrikcí JCPOA (JCPOA, také známá jako íránská dohoda, byla uzavřena v roce 2015, výměnou za zrušení sankcí Írán souhlasil s pozdržením jaderného výzkumu na 10 let, v květnu 2018 Trump od smlouvy odstoupil – pozn. red.) vlídně, bude tvrdit, že nám to koupí čas a krátkodobě zabrání tomu, aby Írán vyvinul jadernou zbraň. Trumpova administrativa to považuje za chybu. Takže si myslím, že je tu významný rozdíl v tom, jak by zacházeli s JCPOA, a také v jednáních s Francií, Německem a Británií ohledně Íránu. Ale všeobecné cíle ohledně Íránu by zůstaly stejné.

Takže si myslíte, že Biden by znovu přistoupil k íránské dohodě?

Buď přistoupil, nebo by se snažil vytvořit rámec, kdy Írán začne znovu plnit podmínky, bez ohledu na to, jestli to Spojené státy podepíší, nebo ne. Takže by na to byl obnoven důraz. V případě Trumpovy administrativy ne. Některé regionální pohyby, které nastaly za Trumpa, nebudou zvráceny. Přesunutí americké ambasády do Jeruzaléma nebude změněno, navázání diplomatických vztahů mezi Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Izraelem nebude zvráceno. Ať už bude zvolen kdokoli, zvlášť za Trumpa, ale možná i za Bidena, může se objevit víc zemí, které uznají Izrael a navážou vztahy. To se nezmění. Důvod, proč to v posledních letech nastalo, je politika Íránu, protože zde máme sblížení politik Izraele, států v Perském zálivu a Spojených států vůči Íránu.

Někteří experti mluví o možném znovuobjevení Islámského státu jako jiné organizace. Pokud by se něco takového stalo, lišila by se reakce Trumpa a Bidena?

Trochu. Pokud by se objevila organizace jako ISIS, Trump i Biden by podporovali akci proti ní. Trumpova administrativa by nejspíš podnikla mířený zásah, aby zničila skupinu co nejrychleji, s co nejmenší stopou na místě. Biden – na základě minulého chování – by byl opatrnější ohledně rychlého použití agresivní síly a nejspíš by hledal regionální a strukturální řešení, do kterého by zapojil země v regionu, místo toho, aby jednal jednostranně. A možná by zvažoval, co je potřeba, aby USA udělaly dlouhodobě a předešly znovuzřízení ISIS. Myslím, že jejich styly by byly jiné.

Zmínil jste Izrael. Jak by se změnila americká politika vůči němu za Bidena? „Bibi“ Netanjahu je docela velký Trumpův kamarád.

Myslím, že Bidenova administrativa by víc tlačila na vyjednávání mezi Izraelci a Palestinci, ale nezměnila by se základní americká podpora Izraeli, vztah s Netanjahuem, přesunutí ambasády do Jeruzaléma. To by zůstalo, ale byl by větší rétorický důraz na dialog.

A obchodní politika? Změnila by se nějak pod Bidenem v porovnání s Trumpem?

Trump je ochotný používat cla k nátlaku na ostatní země. I když to má vliv na USA, je ochotný použít cla, aby napravil to, co považuje na neférový obchod. Biden nejspíš nezavede nová cla. Jenže zároveň je nepravděpodobné, že jen zruší cla, která Trump již zavedl. Bude za to něco chtít a řekne, pokud uděláte to a to, tak je zmenším, spíš než aby to udělal jednostranně.

Z toho, co říkáte, se mi zdá, že možné Bidenovo prezidentství se bude lišit spíš v tónu než v cílech.

V zahraniční politice si myslím, že tomu tak bude. Bude to hlavně změna tónu, ale ne moc změna politiky. V domácí politice jsou rozdíly větší a Bidenova administrativa se ocitne pod tlakem levého křídla Demokratické strany v nejrůznějších oblastech, jako je zvyšování daní, Nový zelený úděl, rozšíření Obamacare, v sociálním zabezpečení, v přístupu k vyššímu vzdělání, to vše jsou věci, kde levice bude hodně tlačit, a i když Biden je v těchto otázkách víc středový, bude se snažit levici v Demokratické straně uklidnit.

Jak velkou roli hraje zahraniční politika v amerických volbách?

Ne moc velkou. Je to hlavně o osobnosti prezidenta, jestli ho máte rád, nebo ne. Tento rok byste o volbách neměl přemýšlet jako o rozhodování mezi Trumpem a Bidenem, ale jako mezi Trumpem a Antitrumpem. Mnoho lidí Trumpa nenávidí, mnoho ho miluje. A to je to, co bude hnát tyto volby spíš než nadšení pro Bidena.

Takže kdo podle vás vyhraje?

Řekl bych, že nyní je Biden vepředu, jeho náskok se do voleb nejspíš zmenší, ale má celonárodní náskok a hlavně vede i v některých přelétavých státech.