Zprvu to měla být okamžitá pomoc nejohroženějším podnikatelům, nakonec na ni ale skoro nikdo nedosáhne. Řeč je o půjčkách Covid, které stát rozjel v polovině března, kdy se v první vlně mělo podnikům půjčit celkem 5 miliard korun. Do dnešního dne není zpracována ani polovina žádostí a drtivá většina společností je odmítána z nejrůznějších důvodů. Už nyní je jasné, že se částka nepodaří vyčerpat a podnikatelé se musí obracet na další vlny. S těmi se však počítá, že už nebudou bezúročné a pro podnikatele budu méně výhodné.

Bezúročné půjčky Covid I spustilo ministerstvo průmyslu s pomocí Českomoravské záruční rozvojové banky (ČMZRB) s celkovou alokací 5 miliard korun. Do dneška, tedy více jak po měsíci vyhodnocování žádostí, podnikatelům přistálo na účtech 550 milionů korun. Drtivá většina žádostí je totiž zamítnutá a z celkem 1200 žádostí obdrželo půjčku jen 200 firem.

Vyhodnocena tak zatím není ani polovina žádostí, státní banka totiž dokáže vyřídit 100 žádostí v jednom týdnu. Na poslední zájemce by se v krajním případě mohlo stejným tempem dostat až za půl roku. V pátek ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) navíc v Senátu oznámil, že proplacených je 65 procent žádostí.

Celková suma se navíc zřejmě nevyčerpá a Hospodářská komora, která zastupuje podnikatele a firmy, tento program kritizuje. „Je absurdní, proč odmítnutí podnikatelé stále postrádají vysvětlení, z jakého důvodu zrovna jejich žádost byla zamítnuta. Přitom se ukazuje, že komunikace ze strany ČMZRB, která by pomohla žadatelům odstranit případné nedostatky v žádosti, by umožnila čerpat prostředky ještě z tohoto programu, protože peníze zjevně k dispozici jsou. Hlavním problémem je ale zbytečná administrativní náročnost celého procesu, na kterou jsme upozornili generálního ředitele banky již v půlce března,“ řekl pro Echo24 mluvčí komory Miroslav Diro.

Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl v minulém týdnu v Senátu, že chystaný program Covid III již bude plošně poskytovat peníze, ale už se nebude jednat o bezúročnou půjčku. „A motivace nebude v tom, že firma získá nulový úrok, motivace bude v tom, že vůbec úvěr získá. To znamená, bude to spravedlivé,“ uvedl Havlíček. Podle některých podnikatelů však není bezúročný ani program Covid II. Firmy tak musejí vše zaplatit a pak zpětně žádat ČMZRB o peníze, která ale vrátí maximálně 15 procent.

Komora také uvádí nejčastější zkušenosti žadatelů o program Covid. Podnikatelům vadí, že informace ke spuštění jednotlivých vln přicházejí pozdě a podmínky se mění na poslední chvíli. To se stalo u příkladu programu Covid II, kdy na poslední chvíli byly znevýhodněny pražské firmy, protože evropské peníze kryly pouze chudší regiony. Žadatelé jsou navíc až 4 týdny bez jakékoliv odpovědi a reakce. To je v naprostém opaku toho, jak vláda původně půjčky Covid prezentovala.

Zástupcům podnikatelů také vadí, že je velmi rychle ukončen sběr žádostí. Řada podnikatelů totiž nedokáže ani žádost dostatečně rychle připravit a nestihne ji podat před uzavřením. To je například případ Covid II, kdy se nejdříve program pozastavil po třech hodinách a po alokaci další částky se znovu spustil.

Podnikatelé také spekulují, zda jsou si všichni při podávání žádostí rovni. Příprava žádosti je totiž složitý proces, který probíhá v komunikaci s účetními či bankovními poradci a měl by trvat všem stejnou dobu. Podle některých neúspěšných žadatelů je tak možné, že mohl být při podání žádostí zvýhodněn a dostat dříve potřebné formuláře a informace.