Čím starší děti, tím vyšší nároky na školní stravování. Zatímco mezi osmiletými žáky vynechává kvůli nespokojenosti s nabídkou oběd každý desátý, mezi patnáctiletými je to až čtvrtina. Šetření Českého statistického úřadu, do kterého se zapojilo více než 25 tisíc dětí, ukázalo i to, co děti nejraději jedí o Vánocích.

„Zajímavé je porovnání věkového rozdílu u stravování ve školní jídelně,“ uvedla pro deník Echo24 Helena Koláčková z Českého statistického úřadu. „Co se týká stravování ve školní jídelně, srovnávali jsme desetileté a patnáctileté, a vyplývá z toho, že děti nejvíce hodnotí školní jídelny známkou tři, takže dobrou známkou. Čtvrtina by oznámkovala obědy dvojkou,“ řekla deníku Echo24 k celkovým výsledkům Helena Koláčková k celkovým výsledkům.

„Kritičnost se mění úměrně věku. V deseti letech nechodí do jídelny téměř 8 procent dětí. U patnáctiletých je to už čtvrtina ze všech,“ dodala pro deník Echo24 Helena Koláčková. Se zvyšujícím se věkem respondentů se zhoršuje hodnocení kvality jídelen u těch dětí, které společné obědy jedí. Čtvrtina osmiletých hodnotí školní obědy nejlepší možnou známkou, oproti tomu téměř třetina všech sedmnáctiletých respondentů je s úrovní jídla zcela nespokojena.

Obědy ve školách zdarma

Ačkoliv obliba školních obědů zejména u starších žáků významným způsobem klesá, vládní politici se před koncem roku předhánějí v tom, kdo navrhne obědy zdarma pro co největší množství školáků. Jídlo zdarma pro děti v posledních ročnících mateřských a na prvním stupni základních škol po vzoru Slovenska či Maďarska navrhuje premiér Andrej Babiš. S obdobným návrhem přišla i ČSSD, poslankyně Kateřina Valachová navrhuje, aby byly obědy zdarma po celou dobu docházky do mateřské školy.

S návrhem souhlasí i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Obědy zdarma je dlouhodobá priorita sociální demokracie. My jsme o tom v minulých letech jednali například v rámci koncepce rodinné politiky, kdy jsme toto opatření chtěli zavést,“ uvedla ministryně. „Všechny děti budou najedené, budou žít zdravě, budou mít zdravou stravu,“ dodala Jana Maláčová.

Návrh podpořila i část opozičních poslanců, obědy pro děti by pravděpodobně podpořili i Piráti. „Již dnes je dotovaná většina ceny obědů pro děti ve školách. Rádi bychom viděli finanční rozvahu, pokud by byla dotace plná,“ uvedl již dříve pirátský poslanec Lukáš Bartoň pro deník Echo24. Část opozice naopak návrh kritizuje, zavádění „nové plošné dávky“ kritizuje například ODS či SPD.

Nezvyklá vánoční večeře

Statistici dále zkoumali i to, co děti jedí během štědrovečerní večeře. Z jejich odpovědí vyplynulo, že téměř polovina dětí dává místo tradičního kapra přednost kuřecímu řízku. Kapr tak skončil až na druhém místě – na talíři ho má přibližně třetina žáků, pouze menšina dětí pak u slavnostní večeře jí bezmasé jídlo. 

Kromě preferencí při stravování žáků statistici zjišťovali například i to, jakým způsobem jsou děti zapojené do běžných aktivit či to, jaké činnosti děti samy zvládají. Ukázalo se, že pro přibližně dvě třetiny z nich není problém umýt nádobí bez myčky, zavázat si tkaničky nebo zatlouct hřebík. Kolem poloviny umí uvařit polévku, rozdělat oheň na ohništi, přišít si knoflík nebo si vyprat oblečení v pračce. Asi třetina dětí tvrdí, že by dokázala přebalit miminko.

„Dozvěděli jsme se, že 41 procent dětí nikdy nevidělo dojení krav. Dalších šest procent prý nikdy neslyšelo kukačku a nevidělo včelí úl a necelá dvě procenta dětí dokonce nikdy v životě nebyla v lese,“ uvedla Helena Koláčková v tiskové zprávě.

Sčítání zjišťující preference dětí se konalo už potřetí. V minulých letech se statistici dozvěděli například to, jak si děti představují své budoucí povolání – mezi nejvíce žádanými profesemi se objevily veterinářka, fotbalista či učitelka.