Čína provokuje invazi na Tchaj-wan. Do jeho vzdušného prostoru vletělo 38 letounů
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Tchaj-wan hlásí dosud největší narušení svého vzdušné obranné zóny ze strany čínského letectva. Ve dvou vlnách do ní v pátek, na výročí založení komunistické Čínské lidové republiky, proniklo dohromady 38 letounů. Informovala o tom agentura Reuters.
Tchaj-wan, který Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii, si v uplynulém roce stěžoval na opakované manévry čínského letectva poblíž ostrova. Často se tak dělo v jihozápadní části obranné zóny poblíž Prataských ostrvů, které ovládá Tchaj-wan.
25 PLA aircraft (J-16*18, SU-30*4, H-6*2 and Y-8 ASW) entered #Taiwan’s southwest ADIZ on October 1, 2021. Please check our official website for more information: https://t.co/C7012S8hSo pic.twitter.com/HoalLl3Ewx
— 國防部 Ministry of National Defense, R.O.C. 🇹🇼 (@MoNDefense) October 1, 2021
Tchajwanské ministerstvo obrany nejdříve informovalo, že tchajwanské bojové letouny vzlétly proti 18 stíhačkám J-16 a čtyřem Su-30, dvěma bombardérům H-6 a jednomu protiponorkovému letounu. V sobotu brzy ráno pak ministerstvo uvedlo, že mise z páteční noci se zúčastnilo dalších 13 čínských strojů, deset J-16, dva H-6 a jeden letoun vybavený systémem včasného varování.
Ministerstvo sdělilo, že Tchaj-wan nasadil svou techniku, aby odradil a monitoroval čínské stroje. První skupina čínských letounů letěla v oblasti poblíž Prataských ostrovů, přičemž nejblíže se k atolu dostaly dva bombardéry. Druhá skupina proletěla nad průlivem, který odděluje Tchaj-wan od Filipín, což je klíčová vodní cesta spojující Pacifik a Jihočínské moře.
Předchozí největší průnik do tchajwanského vzdušného prostoru se odehrál v červnu, kdy se na něm podílelo 28 čínských letounů.
Čína považuje ostrov Tchaj-wan za svou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.