Slovensko nesmí být slabým článkem NATO a ruské požadavky ohrožují i jeho svobodu. Dnes to v projevu k současné krizi kolem Ukrajiny řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Upozornila, že případný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by pocítilo i Slovensko, třeba v podobě migrační vlny z Ukrajiny. Mezi Západem a Moskvou panuje v posledních týdnech velké napětí kvůli tomu, že Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo desetitisíce vojáků.

„Nedělejme kompromis v tom, co je principiální, tedy že každá země, včetně Ukrajiny, má právo se rozhodnout, kam chce patřit,“ vyzvala prezidentka. „Když jednou toto právo upřeme Ukrajině, kde je záruka, že o něj nepřijdeme sami?“ podotkla.

Upozornila, že ruské požadavky vůči NATO jdou nad rámec Ukrajiny a týkají se také Slovenska a dalších postkomunistických zemí, jako je i Česko. Moskva podle Čaputové chce, aby „závazek aliance, že nám přijde na pomoc v případě krize, zůstal jen na papíře“. Prezidentka si rovněž myslí, že Slovensko si nemůže dovolit vystupovat jako slabý článek aliance. V jeho vlastním zájmu je přispívat ke společné bezpečnosti i to, aby spojenecké jednotky posílily obranu slovenské východní hranice a celé východní křídlo NATO.

O tom, že alianční spojenci zvažují nasazení jednotek mimo jiné na Slovensku, informoval minulý týden slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok.

Moskva v závěru loňského roku mimo jiné vyzvala Washington, aby zaručil, že nepřipustí další rozšíření NATO na východ, ukončí vojenskou spolupráci s bývalými sovětskými republikami, stáhne z Evropy jaderné zbraně a nerozmístí tam žádné útočné zbraně, které by mohly ohrozit Rusko.