Zeman řešil s Babišem a Benešem budoucnost české energetiky
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Tématem čtvrteční schůzky prezidenta Miloše Zemana s designovaným premiérem Andrejem Babišem (ANO) a generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ Danielem Benešem na Pražském hradě byla budoucnost české a evropské energetiky. Novinářům to po jejím skončení řekl Beneš. Shodli jsme se skoro na všem, dodal, konkrétní probírané záležitosti například ve spojitosti s možnou stavbou nového jaderného bloku v ČR komentovat nechtěl.
„Nedohodli jsme se na tom, že bychom něco veřejně závěrem formulovali. Myslím si, že to byla velmi úspěšná konstruktivní schůzka,“ uvedl pouze.
Tématem jednání mělo být mimo jiné budoucnost Tomáše Hünera (za ANO) jako ministra průmyslu a obchodu v nové vládě, kterou by mělo sestavit hnutí ANO se sociálními demokraty s podporou komunistů. Beneš to ale popřel. „Personální otázky jsme neřešili, to není moje role,“ řekl. Hünera by mohl ve funkci nahradit bývalý ministr práce a sociálních věcí z úřednické vlády Jiřího Rusnoka František Koníček.
Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. V poslední době se hovoří o možné transformaci nebo rozdělení společnosti. Záměr má mimo jiné pomoci k rozhodnutí o případné stavbě nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany.
Premiér Babiš ještě jako ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) podporoval výstavbu nového jaderného bloku z peněz ČEZ. Argumentoval mimo jiné tím, že firma má peněz dost. Loni v lednu Babiš mimo jiné uvedl, že zástupci jeho tehdejšího ministerstva financí hlasovali na konci roku 2016 proti prodloužení mandátu stávajícímu vedení ČEZ. Dozorčí rada před předloňskými Vánocemi nicméně potvrdila ve funkci předsedy představenstva Beneše na další čtyři roky.
Hospodářským novinám letos v květnu Hüner řekl, že o tom, kdo stavbu případných dalších jaderných bloků v ČR zaplatí, chce mít jasno do konce roku. List dále uvedl, že vedení ČEZ ustoupilo od plánu na rozdělení této firmy. Důvodem měl být odpor politiků v čele právě s Hünerem.
Beneš letos v lednu podpořil prezidenta Zemana při znovuzvolení hlavou státu přítomností v jeho volebním štábu. K účasti generálního ředitele firmy ve štábu ČEZ už dříve uvedl, že ji nelze považovat za politicky angažované jednání. „Tykám si s Milošem Zemanem od počátku 90. let. V té době on začínal a já jsem s ČEZ neměl zdaleka nic společného. Proto jsem ho přišel do štábu podpořit. Nic víc v tom není třeba hledat,“ řekl tehdy serveru iRozhlas.cz Beneš.
ČEZ je největší tuzemská energetická firma. Loni jí vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun, tržby klesly o procento na 201,9 miliardy korun.