Většina Evropanů s láskou vzpomíná na minulost, nostalgie je prý ale známkou nejistoty
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Dvě třetiny (67 procent) obyvatel velkých evropských zemí si myslí, že dřív býval svět lepší než nyní. Nejnostalgičtější jsou přitom Italové, kterých na staré zlaté časy vzpomíná plných 77 procent. Plyne to z výsledků průzkumu zveřejněných v pondělí a uskutečněného v červnu mezi skoro 11.000 občany pěti velkých zemí EU německou Bertelsmannovou nadací. „Zajímavé je, že Evropané s nostalgickými pocity se spíše vnímají napravo od politického středu než ti, kteří takovou nostalgii necítí. A také jsou daleko kritičtější k imigraci,“ upozornila nadace v tiskové zprávě.
Z pěti velkých členských zemí unie – Německa, Francie, Itálie, Polska a Španělska – byli ohledně minulosti nejméně nostalgičtí Poláci se zkušeností země sovětského bloku. Přesto i jich na staré časy kladně vzpomíná 59 procent.
Nostalgičtější byli v průzkumu starší respondenti. Ve věkové skupině do 25 let mělo podobné pocity 52 procent dotázaných, mezi lidmi od 56 do 65 to bylo 70 procent. Také mezi mladými nejčastěji na staré časy s nostalgií vzpomínali Italové: celých 64 procent z nich vidělo minulost jako lepší než současnost. Naopak nostalgicky naladěných bylo jen 35 procent mladých Poláků. Napříč různými věkovými skupinami ale platí, že růžové brýle ohledně minulosti si častěji nasazují muži (53 procent) než ženy (47 procent).
Průzkum přitom ukázal, že pohled na minulost má souvislost s politickými postoji – 53 procent těch, kdo ji vnímají nostalgicky, se označili za pravicově orientované. Naopak 58 procent dotázaných, kteří na minulost nevzpomínají, se vnímá na levé straně politického spektra. Nejviditelnější je to v Německu, kde je mezi pravicově orientovanými Němci 51 procent těch, kdo na minulost vzpomínají a jen 31 procent těch, kdo se za nostalgické nepovažují.
„Nostalgie je známkou vysoké míry nejistoty ve společnosti,“ interpretuje výsledky Isabell Hoffmannová z nadace, jedna ze spoluautorek průzkumu. Právě glorifikace minulosti, někdy s negativními konotacemi vůči současnosti, podle ní může lidem nabízet stabilitu a ukotvení.
Většina nostalgicky orientovaných občanů pěti zemí EU (53 procent) je přesvědčena, že „migranti nám berou práci“ a 78 procent míní, že se imigranti nehodlají do nových společností integrovat. U těch, kdo na minulost nevzpomínají, je poměr opačný, 30 procent se bojí o pracovní místa a 63 procent míní, že imigrace je pro hospodářství v zásadě pozitivní.
V pětici zemí ovšem mají obě skupiny podobný pohled na evropskou integraci a přejí si těsnější politickou i hospodářskou spolupráci i aktivnější roli EU na světové scéně. U těch, kdo si růžově malují minulost, je ale podpora členství jejich země v EU menší – v průměru je to 67 procent proti 82 procentům podpory u těch, kdo nostalgičtí nejsou.