Pusťte učně do školních dílen, žádá ředitel. Mluví o fatálních následcích
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Pokračující výuka na dálku ve středoškolských oborech s odborným výcvikem může vést k nekvalifikovanosti tisíců budoucích řemeslníků. Podle ředitele pražské Střední odborné školy Jarov Miloslava Janečka by vláda měla co nejdříve umožnit prezenční praktickou výuku, protože na dálku se řemeslo nikdo nenaučí. Upozornil, že učňové mohou mít kvůli chybějícímu výcviku i problém se skládáním závěrečných zkoušek. Jak budou zkoušky letos na jaře vypadat, zatím podle Janečka školy netuší.
„Naši žáci už přišli od zavedení distanční výuky, tedy od loňského jara, o stovky hodin odborného výcviku, které jim nikdo nenahradí a které jim budou bezpochyby v jejich pracovním životě, alespoň v jeho začátcích, zásadně chybět,“ uvedl Janeček. „Pokud by stávající stav trval ještě několik týdnů nebo se cyklicky opakoval, mohou v příštích letech na trh práce nastoupit tisíce nedostatečně připravených řemeslníků,“ řekl.
Učební obory s výučním listem navštěvuje podle údajů ministerstva školství zhruba 89.000 žáků, pro jejich vzdělávání a následné uplatnění je praktická výuka stěžejní. „V učebních oborech tvoří odborný výcvik 50 procent výuky, většinou chodí týden na teoretické vyučování a týden na odborný výcvik,“ popsal Janeček. V tomto školním roce se ale kvůli opatřením proti covidu-19 žáci do školních dílen téměř nedostali.
"Odborný výcvik je málo nebezpečný, je po skupinách"
Podle Janečka funguje distanční výuka manuálních dovedností podobně jako lyžování bez lyží. „Problémem je samozřejmě i potřebné vybavení, žáci obvykle nemají doma soustruh, svářečku, dílenské pracovní stoly a málokterý rodič si od žáka prvního ročníku nechá vymalovat obývák,“ řekl. Pokud by bylo možné obnovit odborný výcvik aspoň pro poslední ročníky učebních oborů, bylo by to podle něj epidemicky mnohem míň nebezpečné než výuka žáků prvních a druhých tříd na základních školách. „Odborný výcvik je totiž standardně realizován nikoliv po třídách, ale po (menších) pracovních skupinách,“ uvedl.
Poukázal rovněž na to, že kvůli nedostatku odborného výcviku mohou mít poslední ročníky učňů na jaře problém složit závěrečné zkoušky, které mají písemnou, ústní a praktickou část. „U studijních oborů se nyní řeší úprava maturitní zkoušky, ale o skutečnosti, že i žáci učebních oborů dnes konají svoji obdobu společné části maturitní zkoušky, se nehovoří,“ podotkl.
Současná situace podle Janečka trápí i zástupce zaměstnavatelů a podnikatelů, kteří si už v minulých letech stěžovali na nedostatek řemeslníků v Česku. Souvisí to mimo jiné s demografickým vývojem, kdy starší řemeslníci odchází do důchodu a mladí je nestačí nahrazovat. Podle generální ředitelky Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Evy Svobodové je o řemeslníky stále velký zájem. „Navzdory epidemii covid-19 mají řemeslníci ve svých diářích stále plno,“ řekla.