Je pozoruhodné sledovat, jak se liší priority vlády Andreje Babiše v boji s koronavirem s tím, co považuje za priority Světová zdravotnická organizace. Kabinet investuje spoustu energie, času a veřejné debaty do odstranění svých fatálních chyb z minulých týdnů a měsíců, kdy selhal v zajištění nezbytných ochranných pomůcek pro lidi v první linii boje proti koronaviru. Každá tisková konference vlády teď začíná výčtem, kolik kde přistane letadel s rouškami a respirátory. Kdo a jak je bude rozdělovat a kdo zajistil to, že je Česká republika vůbec z Číny dostane. Roušky mají nařízené nosit všichni. Nikoliv proto, aby chránili sebe. Proto, aby před nákazou chránili ostatní. Každý je totiž potenciálně nemocný. Nevíme, kdo vir má a kdo ne. Patříme totiž k zemím, kde se na počet obyvatel jen velmi málo testuje.

Světová zdravotnická organizace opakovaně upozorňuje, že jedinou cestou, jak se s epidemií koronaviru vypořádat, je masivní testování. Je to také jediná cesta, jak se vyhnout dlouhodobým karanténám celých zemí a zákazům vycházení.

Zemí, která epidemii přes velký počet nakažených velmi dobře a rychle zvládla, je Jižní Korea. Nemusela přitom přikročit k uzavření celé země do karantény. Hned od začátku totiž začala velmi cíleně testovat. Každého, kdo se jen mohl vyskytnout v okruhu nakažených. A také lidi, kteří se pohybovali v bezprostředním okolí těch nejslabších. Starých a nemocných. Masově se tam testovali lékaři, pracovníci domovů pro seniory. Všechno proto, aby se zabránilo rozšíření nákazy na ty nejohroženější. Proto v Jižní Koreji zemřelo jen 0,76 procenta nakažených. To je desetinásobně menší smrtnost než v Itálii. I tam se začalo velmi silně testovat. Ale až pozdě. Nákaza už velmi rychle prostupovala společností a i přes testování ji nešlo kontrolovat.

Zkušenosti těchto dvou zemí vedly k dost jasnému závěru. Cesta, jak ochránit nejslabší a udržet v chodu ekonomiku bez masových karantén, je co nejvíc testů. A opakovaně. To, že je někdo jeden den negativní neznamená, že další den virus nechytí. Jižní Korea udělala od začátku epidemie v únoru 286 176 tisíc testů. Údaje jsou ze 17. března.

Byly země, které to rovnou odmítli. Jak Andrej Babiš opakovaně upozorňuje na svých tiskovkách Švýcaři nebo Švédi testuji jen lidi nad pětašedesát. A rovnou zdůraznil, že my touto cestou rozhodně jít nechceme a budeme se snažit co nejvíc testovat.

Jenže podobně jako u roušek se ukazuje, že v tom stát selhává. Testovat by chtěl, ale není toho schopný. Chyby začaly už před více než dvěma týdny, kdy se objevily první případy. Lékaři a hygienici odmítali lidi, kteří nebyli v přesně určených rizikových oblastech. A přistupovali k tomu hodně fachidiotsky. To ukázal případ ženy z Prahy 6, kterou odmítli proto, že sice byla lyžovat v Itálii, ale nikoliv v tehdy rizikové Lombardii, ale v sousedním Tridentsku. Nikdo už se nepodíval, že tím letoviskem Passo Tonale přímo prochází hranice obou provincií. Když si sama opatřila soukromý test, který byl pozitivní, Babišova vláda sebrala soukromé laboratoři možnost testovat.

Lékařka Soňa Peková z té laboratoře Tilia pak vyvinula rychlý test a minulý týden ho nabídla dalším pracovištím k dispozici. Přihlásily se laboratoře z Univerzity Karlovy a Akademie věd, že jsou připraveny testovat ve velkém. Až tisíce vzorků za den. Jenže vědci mají dojem, že vláda o jejich služby nejeví valný zájem. Univerzita Karlova proto už 18. března rozeslala manifest: Výzva českým politikům. Tuzemští vědci jsou připraveni pomáhat. Pomožte i vy. Tón je k vládě dost skeptický. “Univerzita Karlova spolu s ústavy AV ČR a dalším vědeckým pracovištěm v zemi jednala v minulých dnech s českou vládou a nabídla přístrojové kapacity svých laboratoří a expertizu svých odborníků pro zajištění účinnějšího testování našich obyvatel na přítomnost koronaviru SARS2. Oficiální návrh byl odeslán v noci z 16. na 17. března. UK upozorňuje, že bez rychlé spolupráce s Krizovým štábem ČR a ministerstvem zdravotnictví tyto snahy nebudou moci být účinné a především včas realizovatelné.”

Testovat se ale prý ve velkém začne nejdřív příští týden. Každý den nás bohužel posouvá od Jižní Koree blíž k Itálii. Podle expertů jsme tím, že na počet obyvatel s 6 904 testy zaostáváme nejen za Koreou, ale i dalšími zeměmi, které epidemii dokázaly dobře zvládnout, už ztratili příliš mnoho času.

A mohli dostat do ohrožení spoustu lidí. Příběhy v médiích ukazují, že o testy se marně snažili i blízcí příbuzní nakažených. Včetně syna taxikáře, který leží v kritickém stavu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Vláda by měla mít povinnost odpovídat kolem testů na základní otázky. Jsou pravidelně testovaní lékaři, kteří přicházejí do styku se starými a nemocnými? Všichni lékaři třeba na onkologických oddělení, kardiologiích? Jsou testováni pravidelně všichni pracovníci domovů pro seniory? Všichni ti lidé žijí doma ve svých rodinách, chodí nakupovat a při této míře rozšíření nákazy na ni můžou velmi snadno narazit. A roznést ji mezi ty nejohroženější.

Stejně tak jsou na místě otázky, jak často se testují členové vlády a jejich rodiny, s nimiž žijí. Nemoc zasáhla i řadu státníků a politiků. Nakažený je monacký kníže Albert nebo evropský vyjednavač o Brexitu Michel Barnier. Chodí pravidelně na testy Miloš Zeman?