Historicky druhá přímá prezidentská volba se od té první před pěti lety v mnohém liší. Nejviditelnější změna je asi ta, že žádná z velkých politických stran nenominovala svého kandidáta. Rozdíl je také v tom, že zatímco v roce 2013 nominovali většinu kandidátů svými podpisy občané, pro letošek se to týkalo z devíti kandidátů jen Jiřího Drahoše, Michala Horáčka a Miloše Zemana.

V roce 2013 postavily všechny velké strany svého kandidáta. ODS nominovala někdejšího předsedu Senátu Přemysla Sobotku, sociální demokraté senátora Jiřího Dienstbiera mladšího, TOP 09 svého předsedu Karla Schwarzenberga a za kandidátku KDU-ČSL byla považovaná Zuzana Roithová. Pozdější vítěz voleb Miloš Zeman kandidoval s podporou Strany Práv Občanů.

Letos je ale situace zcela odlišná. Svého kandidáta nenominovala nejsilnější strana v parlamentu a vítěz voleb hnutí ANO. Jeho předseda Andrej Babiš k tomu uvedl, že jednak neví, koho by měli do soutěže o Hrad nasadit a pak také nominaci ani nestíhali. Podle svých slov zapomněli na termín, do kdy tak museli učinit. Babiš se však v posledních letech netají svými sympatiemi k Miloši Zemanovi, který se za něj několikrát postavil. Proto nikoho nepřekvapilo, když Babiš den před volbami prohlásil, že bude Zemana volit. Více čtete zde.

Vlastního kandidáta nepostavila ani ODS a vedení strany nepodpořilo pro volby ani kandidaturu svého někdejšího předsedy Mirka Topolánka. Ve svém usnesení pouze označilo Topolánka za kandidáta, který se může postavit současnému prezidentu. Stejná situace je v ČSSD. Mezi kandidáty nebyl žádný vhodný levicový uchazeč, který by sociální demokraty oslovil. Strana nikoho nenašla ani mezi svými členy, třebaže se mluvilo například o předsedovi Senátu Milanu Štěchovi.

Ještě před tím, než se rozpadla volební koalice KDU-ČSL a STAN, uvedli předsedové obou stran, že podporují Jiřího Drahoše. Bývalý předseda Akademie věd jim sice poděkoval, ale dál prohlašoval, že chce být nadstranickým kandidátem. Celostátní výbor STAN pak podpořil Drahoše ještě koncem července a lidovecký výbor doporučil svým voličům, aby svůj hlas vhodili právě Drahošovi, v listopadu.

Uchazeče o Hrad nenominovala ani TOP, i když se v kuloárech mluvilo o tom, že by kandidovat mohl europoslanec Jiří Pospíšil. Ten se ale v listopadu stal předsedou stranu a uvedl, že za nejlepšího kandidáta považuje Jiřího Drahoše. To čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg vyjádřil veřejně svou podporu Pavlu Fischerovi, třebaže se mluvilo o jeho podpoře Topolánkovi.

Jisté napětí ve společnosti dlouho vzbuzoval Tomio Okamura, předseda Svobody a přímé demokracie, který svoji kandidaturu na prezidenta zvažoval. Po listopadovém setkání se Zemanem v Lánech ale uvedl, že kandidovat nebude. Na prosincovém sjezdu pak SPD vyslovila Zemanovi pouze nepřímou podporu, protože svým členům a sympatizantům nechce přikazovat, jak se mají chovat, dodal místopředseda hnutí Radim Fiala.

Ani Piráti, kteří svého kandidáta rovněž nenominovali, nechtějí svým členům závazně „nařizovat“, pro koho mají hlasovat. Vypsali ale nezávaznou anketu, v níž mohou všichni hlasovat. Necelý týden před volbou mezi Piráty vyhrával Marek Hilšer se 44 hlasy a na druhém místě byl shodně Drahoš s Horáčkem s 26 hlasy.

Jediným oficiálním kandidátem nějaké politické strany je prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Do boje o prezidentský post ho vysílají Realisté, strana, která vznikla v prosinci 2016 a ve sněmovních volbách v říjnu 2017 získala 0,71 % hlasů. Stranickou příslušnost mají kromě něj už jen tři kandidáti: Petr Hannig (ROZUMNÍ), Vratislav Kulhánek (ODA) a Miloš Zeman (Strana Práv Občanů).

Zajímavý je také posun v tom, kdo nominuje kandidáty na prezidenta. Zatímco v roce 2013 většinu kandidátů nominovali minimálně 50 tisíci podpisy občané, pouze tři využili podpory poslanců nebo senátorů, letos naopak posbírali občanské podpisy pouze tři z devíti.