Kdy a zda vůbec budou muset účetní, kadeřnice, řemeslníci a další profese evidovat tržby elektronicky, bude možná po dnešku jasnější. Tedy pokud se poslancům vládních ANO a ČSSD podaří posunout novelu zákona o EET, která zavádí třetí a čtvrtou vlnu EET, do druhého čtení zákonodárného procesu. V prvním čtení je už od září.

Pokud bude třetí a čtvrtá vlna EET schválena, profese do dalších vln spadající budou mít půl roku na přípravu. Zatím je ale rozšíření EET na lékaře či kadeřnice v nedohlednu. Středa je další z řady pokusů o projednání EET a jeho posunutí do druhého čtení. Novela je druhým pevně zařazeným bodem středečního jednání poslanců.

Naposledy bylo rozšíření EET, někdejší vlajkové lodě premiéra Andreje Babiše (ANO) na programu Poslanecké sněmovny 1. února. Poslanci se ale zasekli na debatě k vládnímu návrhu zákona k pobytu cizinců na území Česka a k EET se nedostali. Mělo jít již o osmý pokus dokončit první čtení novely EET a posunout ji do dalšího kola. Před tím se k EET poslanci nedostali, protože nebyla přítomna ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

O EET byla naposledy řeč minulý týden, když opoziční Piráti zpochybnili údaje ministerstva financí o přínosu EET. Ministerstvo podle nich použilo nevěrohodnou metodiku a účelově si pro výpočet vybíralo data. Zatímco ministerstvo na dotaz Pirátů uvedlo, že v roce 2017 přinesla EET veřejným rozpočtům 5,4 miliardy korun, podle pirátské analýzy může být výnos kdekoli v intervalu minus deset až plus deset miliard korun, řekl poslanec Mikuláš Ferjenčík.

„Data a závěry expertizy dokazují, že vláda vliv EET a kontrolních hlášení účelově nadhodnocuje, aby vyhověla číslům, která si předem chybně stanovila. Andrej Babiš si to prostě vycucal z prstu,” řekl Ferjenčík. Ministerstvo financí obvinění z účelových výpočtů odmítlo.

EET by podle STAN neměli podléhat živnostníci s tržbou do milionu

Novelu o EET dlouhodobě nepodporují opoziční strany. Starostové a nezávislí (STAN) nepodpoří novelu o elektronické evidenci tržeb (EET), pokud nebude přijat jejich pozměňovací návrh, díky kterému by evidenci nepodléhali živnostníci s tržbami do jednoho milionu korun. V úterý to řekla místopředsedkyně STAN Věra Kovářová.

Podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH, by podle vládního návrhu mohli začít evidovat tržby bez připojení k internetu, pokud mají během 12 měsíců tržby do 200 000 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) je podle poslance Jana Volného (ANO) připravena diskutovat i o vyšší částce, zhruba 500 až 600 tisíc.

„Jestliže na jedné straně ministerstvo financí říká, že je potřeba zavést EET i u malých živnostníků, je potřeba je zatížit touto byrokratickou povinností, která je spojena samozřejmě s určitými náklady, a na druhé straně se bude snižovat DPH u některého zboží, některých služeb, které by údajně měly přinést také nějakou díru do státního rozpočtu, tak to nemůžeme podpořit,“ řekla Kovářová.

Předloha čelí návrhu na zamítnutí již v prvním čtení

Vláda předložila novelu EET poslancům loni v červnu. Poslanci se jí začali zabývat v září, debatu ale doprovázely rozsáhlé kritické projevy opozičních poslanců a spory s koaličními poslanci, kteří EET naopak hájili. Některé opoziční strany si za to vysloužily obvinění z obstrukcí.

Předloha čelí návrhu na zamítnutí již v prvním čtení. Vznesli ho Piráti a připojily se ODS a TOP 09. Kritika na adresu EET zazněla i od poslanců SPD, naopak poslanci ANO evidenci tržeb hájili.

Novela především reaguje na předloňské rozhodnutí Ústavního soudu, který část zákona zrušil. Části podnikatelů má usnadnit evidování tržeb tak, aby je mohli evidovat bez připojení k internetu. Do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty přesouvá například stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin.

Norma také řeší náběh třetí a čtvrté vlny EET, jejichž start odložilo rozhodnutí Ústavního soudu. Prvního dne sedmého měsíce od nabytí účinnosti novely se má evidence tržeb rozšířit i na ty obory, které jí dosud nepodléhaly. Třetí vlna EET se měla od loňského března týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Od loňského června se do systému měli zapojit vybraní řemeslníci.