Zájem o státní půjčky na bydlení pro mladé lidi do 36 let nadále klesá. Průměrný měsíční objem žádostí letos do konce září proti loňskému roku klesl na necelou třetinu. Loni byl 148 milionů korun, letos 45 milionů. Vyplývá to z údajů Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB). Podle analytiků je program zatížený byrokracií a podmínky pro čerpání peněz jsou svazující. Ministerstvo místního rozvoje, pod které státní půjčky spadají, ale změny nechystá a trvá na tom, že státní hypotéky pomáhají stovkám mladých rodin.

Státní půjčky pro mladé se rozjely loni v létě. Tehdy pro ně dokonce lidé stáli před pobočkami fondu v Praze a Olomouci ve frontě. Později ale zájem opadl.

Ministerstvo však program nechce ani rušit, ani měnit podmínky čerpání půjček. „Mladí lidé potřebují především jistotu a stálost programu. Pokud bychom nyní ohlásili konec programu, SFRB bude zavaleno žádostmi. My skutečně garantujeme, že zde pomoc státu mladým je a bude,“ uvedl pro Echo24 za ministerstvo místního rozvoje Vilém Frček. „Ministerstvo zatím žádnou změnu podmínek nechystá. S případnou úpravou bude možné počítat až ve chvíli, kdy budou zajištěny dlouhodobé a pravidelné příjmy SFRB, a schválena novela zákona o SFRB, která se týká rozšíření o možnost poskytovat půjčky i na nákup družstevního podílu,“ dodal Frček na dotaz Echo24, zda zvažuje program upravit.

Podle návrhu ministerstva, který vláda schválila loni v červnu, na modernizaci bytu stát půjčí nejvýš 300 000 korun. Při koupi bytu je maximum 1,2 milionu korun, u stavby nebo koupě rodinného domu je nejvyšší možná půjčka dva miliony korun. O půjčku mohou žádat i bezdětní manželé nebo registrovaní partneři. Dítě do 15 let je podmínkou u žadatelů, kteří nejsou manželé. Už když se program loni spouštěl, upozorňovali analytici, že limity půjček jsou nastaveny tak, že příliš nepomohou.

Podobně i nyní mluví analytik BH Securities Štěpán Křeček. „Bylo by vhodné zvýšit částky, které je možné si půjčovat. Když se podíváme na realitní trh, zjistíme, že ceny nemovitostí jsou podstatně vyšší,“ uvedl Křeček. Podle něj nízký zájem o půjčky pramení z nepříliš výhodných podmínek čerpání půjček i z vysoké administrativní náročnosti.

Ministerstvo vidí naopak výhodu například v úrokové sazbě půjček, která je na 2,27 procentech, a v garanci, že podmínky v uzavřených smlouvách se nebudou měnit po celou dobu splácení.

Zájem klesá i o hypotéky

Drahé byty a přísné podmínky pro sjednání hypotéky odrazují i zájemce o klasické úvěry. Už osmým měsícem klesá průměrná úroková sazba, která se z původních tří procent dostala v srpnu na 2,61 procenta. Spolu s tím klesá i samotný zájem o hypotéky, kdy ve srovnání se srpnem loňského roku došlo k propadu o více než 25,5 miliard. To je celá třetina trhu.

Dále čtěte: Lidovci chtějí zavést daňové bonusy za narození dětí