Počet společenství vlastníků jednotek (SVJ) v Česku loni meziročně vzrostl o tři procenta na 64.803. Bylo v nich celkem 1,59 milionu bytů. Počet bytových družstev naopak klesl o 2,7 procenta na 8429. Bylo v nich zhruba 431.500 bytů. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

"Počty společenství vlastníků každoročně rostou, i když jejich přírůstek začíná zpomalovat. Zároveň s tím ubývá bytových družstev. Nejčastěji se jedná o malá bytová družstva. Ta po převodu bytů do vlastnictví členů zanikají," uvedla Věra Hrdinová z odboru národních účtů ČSÚ.

V porovnání s rokem 2002 se počet společenství vlastníků jednotek loni zvýšil téměř 4,5krát. Celkově měla SVJ ve vlastnictví 1,59 milionu bytů. Na jeden subjekt tak připadalo zhruba 25 bytů. Necelá pětina SVJ je registrována v Praze, následují Jihomoravský (11 procent) a Středočeský kraj (9,4 procenta). Nejméně jich bylo v Libereckém kraji (3,8 procenta) a na Vysočině (čtyři procenta).

"S ohledem na pokračující proces převodů družstevních bytů do vlastnictví, nastartovaný dnes již zrušeným zákonem o vlastnictví bytů, lze předpokládat, že počet společenství vlastníků se meziročně bude zvyšovat i v dalších letech," sdělil ČTK předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Jan Vysloužil. Podle něj bude tempo vzniku společenství vlastníků akcelerovat v roce 2020, ve kterém by měly být podle zákona o vlastnictví bytů převody jednotek do vlastnictví ukončeny. V následujících letech počet společenství vlastníků bude narůstat volnějším tempem. Počet bytových družstev, pokud nebudou přijata opatření na podporu nové družstevní výstavby, bude naopak pozvolna klesat, dodal Vysloužil.

Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy souvisel rozmach bytových družstev koncem 90. let s tehdejší vlnou privatizace obecních a podnikových bytů. V té době byly v Česku stále málo rozšířeny hypotéky, které se poskytují od poloviny 90. let. "Právě dramatický boom hypotečního úvěrování stále viditelněji obnažuje klíčovou nevýhodu družstevního vlastnictví. Tou je fakt, že nemovitostí v družstevním vlastnictví zpravidla nelze ručit. Takže na takovou nemovitost si nelze vzít hypotéku, pokud tedy kupující nemá jinou možnost ručení. To snižuje míru zpeněžitelnosti družstevních bytů v porovnání s těmi v osobním vlastnictví," doplnil Kovanda.

Bytových družstev, která mají 20 a více zaměstnanců, bylo loni 97. Pod stovku jejich počet klesl poprvé v historii samostatné České republiky. Celkově bylo v těchto družstvech 193.200 bytů, tedy téměř 2000 bytů na jedno družstvo. Nejvíce velkých bytových družstev je v Moravskoslezském a Ústeckém kraji (po 15 procentech), naopak v Karlovarském kraji je jediné velké bytové družstvo, v Pardubickém kraji jsou dvě. V porovnání s rokem 2002 počet velkých bytových družstev klesl téměř o čtvrtinu.

Klesá i počet malých bytových družstev, loni jich bylo 8332. Na každé připadalo v průměru 29 bytů. Nejvíce malých družstev je v Praze (44 procent), konkrétně v Praze 4 a Praze 6, dále v Moravskoslezském kraji (17 procent). Nejnižší počet je v Karlovarském kraji a ve Zlínském kraji, méně než procento.

Mezi hlavní rozdíly mezi SVJ a bytovými družstvy patří to, že v bytových družstvech je vlastníkem všech bytů družstvo a členové družstva k nim mají právo nájmu. V SVJ jsou naopak vlastníky bytů členové SVJ a samotné společenství by mělo vykonávat pouze správu domu a pozemku. Dalším zásadním rozdílem je i to, že v družstvu má každý člen při hlasování jeden hlas, zatímco v SVJ má člen tolik hlasů, kolik odpovídá jeho majetkovému podílu na společných částech.